Nové cesty v zemědělství

terraHORSCH: Jaké metody jsi letos vyzkoušel a jak to probíhalo?
Marco Horsch: Na jaře jsem chtěl udělat první kroky s čajem (tekutou kompostovou směsí), ale nechal jsem toho, protože jsem zjistil, že to není s mým postřikovačem, tak jak je nakonfigurován, možné. Kompostový čaj by se neměl vozit při kolejovém tlaku vyšším než 3 bary. Toho sice dosáhnu na ramenech, ale před nimi mám tlak přes 15 barů. Než budu pokračovat, budu muset svoji techniku trochu upravit. Jinak by to bylo zbytečné, protože mikroorganismy by byly mrtvé ještě předtím, než se dostanou do půdy a k rostlině. V posledních několika letech jsem půdu stále častěji bez promíchávání kypřil hlouběji než obvykle. S Terranem jsem jezdil s menším počtem radliček, ale používal jsem radličku ULD. Pak jsem použil postřik z rostlinných fermentů a také jsem pracoval se šťávou z kysaného zelí. Ještě nejsem úplně tam, kde bych chtěl být, ale již začínám vidět plody svého snažení.

terraHORSCH: Jaké změny tam vidíš?
Marco Horsch: Na semináři o regenerativním zemědělství jsme provedli test s rýčem. Ukázalo se, že půda na dně, kam jsem aplikoval šťávu z kysaného zelí, byla opravdu drobivá. Všude kolem byla půda mnohem utuženější. Teoreticky se předpokládá, že kvalitní rostlinný ferment je lepší než šťáva z kysaného zelí, protože dojde k většímu zmnožení mikroorganismů. Kompostové čaje a rostlinné fermenty lze zakoupit, ale jejich cena je poměrně vysoká, zejména pokud jde o větší plochy. Proto jsem se pokusil ferment vyrobit sám. Bohužel se to nepodařilo optimálně. Místo příjemné zemité vůně byl cítit velmi nepříjemně. Zatím jsem nezjistil, proč tomu tak je. Pravděpodobně se do něj dostala nějaká nežádoucí příměs. Po tomto neúspěchu jsem si ferment koupil. Rozdíl byl zřetelný: i po delším stání stále příjemně voněl.
Letos jsem také zkusil použít bakteriální směs. Ta by měla v porostu pšenice nebo obilí vytvořit až 60 kg dusíku. Směs jsem použil přesně tak, jak mi bylo řečeno. Nicméně teď vidím, že pšenice zachází. Což znamená, že žádný z 60 kg dusíku ještě nebyl rostlinám k dispozici. Takže jsem porost ještě dodatečně přihnojil pomocí AHL.

terraHORSCH: Co je to za směs bakterií? Kdy jste ji použili?
Marco Horsch: Mělo by jít o bakterie, které generují dusík ze vzduchu a půdy – jinými slovy o volně ležící sběrače dusíku – jenž dodávají rostlinám. Na jaře jsem směs přimíchal do tekutého hnoje a společně s hnojem aplikoval. Směs se má dostat do půdy a tak funguje nejlépe. Po aplikaci dokonce pršelo, vše bylo ve správném poměru. Nicméně nevidím žádné výsledky. U kukuřice jsem ji aplikoval do půdy pod patu – jsem zvědav, zda bude něco poznat.  
Poté jsem experimentoval s bakteriemi, které se nastříkají na list a tam mají vytvářet dusík. To však nemělo žádný účinek. Aby mi ječmen úplně nezašel, musel jsem ho znovu doplnit AHL. Mám pozemky, kde jsem to dělal napůl tak a napůl onak – byl to rozdíl jako den a noc. Uvědomil jsem si, že to není tak jednoduché. Je možné, že jsem v postupu ještě udělal chyby nebo že v tom hrálo roli klima. Bakterie potřebují určité teploty, vlhkost a některé i UV záření. Při zpětném pohledu se zdá, že jaro nebylo pro tento účel zcela optimální. Bylo chladno, místy sucho a poměrně zataženo. Nyní jsou klimatické podmínky lepší. Je zde tepleji, více vlhkosti a více slunečního světla, tj. rostliny nyní mohou vyrábět energii fotosyntézou. To je lepší i pro bakterie. Jsem přesvědčen, že pokud podpoříme biologii půdy, bude to mít pozitivní vliv na růst rostlin, přísun živin atd. Jen je těžké najít správný způsob.

terraHORSCH: A co téma meziplodin?
Marco Horsch: Chci se nadále intenzivněji věnovat tématu pěstování meziplodin, i když jsem se letos musel smířit s některými neúspěchy. Měl jsem například přezimující meziplodinu, která měla na jaře poměrně málo rostlinné hmoty. Poté jsem nechal růst vyšší meziplodinovou směs a dva týdny před setím kukuřice jsem chtěl porost podmítnout. To však nebylo tak snadné, protože trávy vytvořily velké množství kořenové hmoty.  Pro strukturu půdy to je dobré, ale podmítka je o to obtížnější. Nejprve jsem to zkusil s diskovým podmítačem – ten vůbec nefungoval. S půdní frézou to šlo o něco lépe. Nakonec jsem musel počkat téměř 14 dní a znovu pracovat s diskovým podmítačem a rotačními bránami, abych půdu připravil na setí. Také sousední farmy měly problém s optimální přípravou půdy, protože ta byla vespod velmi mokrá, ale na povrchu suchá a hrudkovitá. Mé pozemky jsou částečně velmi kamenité, což vše velmi ztížilo.  
Příští rok pravděpodobně přejdu zpět k vymrzající krycí plodině a přezimující plodinu budu pěstovat jen v malém, abych zkusil popsaný proces ještě jednou. Zatím nemám tu správnou techniku. S půdní frézou to nejde příliš dobře. Teprve se ukáže, jak přezimující meziplodina ovlivní biologii půdy. Možná jsem měl zkusit udělat dva různé řádky vedle sebe, abych viděl rozdíl.
Tímto směrem se chci ubírat i nadále, nicméně musím postupně sbírat zkušenosti, než tyto postupy zavedu do praxe ve větším měřítku. Po obilninách a před jařinami nejspíš zkusím nasadit meziplodinu ještě dříve, aby se prostě prodloužila fáze růstu.

terraHORSCH: Pracoval jsi v roce 2021 s podsevem kukuřice? Jak jsi ji založil a co bylo tvým cílem?
Marco Horsch: Rozesel jsem ji pomocí rozmetadla na kejdu. Ale nebylo to rovnoměrné. Někde toho bylo hodně, jinde vůbec nic.  Když my jako společenství vyséváme meziplodinu, průběžně ji během plnění nasáváme. Rozmetadlo dodavatele toto zařízení nemělo a já jsem plnil osivem od firmy Dom. Proto asi plavalo nahoře a nerozdělovalo se.
Porost byl částečně velmi dobrý, ale na některých místech prakticky žádný. Záměrem by bylo cíleně zlepšit strukturu půdy a založit před sójou odolnou krycí plodinu. V porostu kukuřice na zrno nevidím žádný pozitivní efekt, protože je tam všechna ta sláma, která brzdí růst. Slámu jsme sice mulčovali, ale i to zpomaluje růst trav. Snad bych býval musel zasít strojem místo technikou na kejdu. Asi to vyzkouším znovu na 2 až 3 hektarech.  

terraHORSCH: Kam dál chceš jít ve střídání plodin?
Marco Horsch: Mým cílem obecně je rozmanité střídání plodin – obiloviny, kukuřice, sója, obiloviny, řepka každých pět let. Pro mě je důležité, aby v tom bylo určité množství jařin a ne příliš mnoho obilovin, zejména kvůli celému tomu problému s plevelem a chorobami apod. Myslím, že s pestrým střídáním plodin je to z hlediska plevelů o něco jednodušší. Zatímco předtím jsem musel bojovat se spoustou trav, teď si to mohu ušetřit a pole nevypadá o nic hůř.

terraHORSCH: A jak to vypadá u sóji?
Marco Horsch: Doufám, že dobře, protože jsem jí vymezil velkou plochu. Osivo nebylo úplně podle mých představ, ale pokud to dopadne jako loni, budu spokojený. Tehdy jsem měl asi 4 tuny sóji. Sója má rozhodně pro střídání plodin potenciál. Pestré střídání plodin s velkoplošnými luštěninami je v současné době podporováno. Pokud to tak nadále nebude, nevím, zda v sóji budu pokračovat. Několikrát jsem ji pěstoval a příliš se jí nedařilo. V loňském roce jsem měl poprvé dobrou úrodu a hospodařil s kladným výsledkem. V předchozích letech jsem se sójou jen trochu experimentoval a výnosy nebyly nijak velké, 25 až 30 t.

terraHORSCH: Plánujete u sóji něco ve smyslu listového hnojení atd.?
Marco Horsch: Až dosud ne. Loni jsem stříkal pouze herbicidy a nic jiného. Žádné fungicidy ani insekticidy. Možná zkusím nějaké stopové prvky.

terraHORSCH: Jaké procento své výměry půdy jsi intenzivně zkoumal?
Marco Horsch: Zkoumal jsem kapacitu výměny všech pozemků – jako smíšený výzkum mých polních skupin. Když se podívám na všechny živiny, nejsem tak daleko od pravdy. Vždycky můžete udělat pár věcí lépe, ale nic zásadního. Největší úspěch byl, že jsem poprvé prodal certifikáty CO₂ nebo vstoupil do partnerství.  Uvidíme, co z toho vzejde. Výsledek budeme mít až za čtyři či pět let, protože je to dlouhodobější proces.

terraHORSCH: Jaký je z toho všeho tvůj závěr?
Marco Horsch: Můj závěr je, že v budoucnu se do takového tématu nebudu vrhat tak po hlavě a příští rok se budu opět více spoléhat na svůj vlastní cit. V tomto ohledu jsem zatím nedosáhl žádných velkých úspěchů, ale získal jsem mnoho zkušeností. Učení někdy bolí!