Experimenty se sójou
Pěstování sóji v Německu neustále roste. Zejména na jihu se kulturám daří velmi dobře. V posledních třech letech provádí firma HORSCH ve Schwandorfu také pokusy s cílem získat praktické zkušenosti a zlepšit metody pěstování. Přečtěte si, co se vlastně v loňském roce stalo, jaké poznatky byly získány a jaká témata a zkoušky se chystají na letošní rok.
V této sezóně jsou mimo jiné zkoumány různé odrůdy a různé agronomické aspekty, jako je hloubka setí, hnojení živinami a stopovými prvky, šířka řádků, možnosti mechanické regulace plevelů apod. V červnu 2022 vypadaly porosty velmi dobře. "V prvním roce jsme měli velmi špatné vzejití kvůli příliš suchému semenu a příliš časnému setí (v polovině dubna). Ve druhém roce se na pozemcích objevily různé škody od zajíců a pole jsme museli oplotit. Ani poslední zkušební rok neprobíhal zpočátku ideálně, protože jaro bylo opět chladné a vlhké. A mírná eroze byla částečně zodpovědná za nerovnoměrný a opožděný raný vývoj,“ vysvětluje Josef Stangl. Přitom sója je v podstatě nekomplikovaná plodina. Sója je však také silně závislá na určitých parametrech. K dosažení uspokojivých výnosů je nutný spolehlivý přísun vody, zejména v období mezi kvetením a plněním zrna. Dalším předpokladem úspěšného pěstování sóji je také úspěšné očkování.
Očkování
V loňském roce byly zkoušky zaměřeny na očkování. Jedná se o očkování k dosažení optimálního využití bakterií v uzlinách sóji. Jde o zásadní opatření, aby sója dosáhla svého plného ekonomického výnosového potenciálu. Vzhledem k tomu, že druhy rodu Bradyrhizobium, které vstupují do symbiózy pouze se sójou, se v našich půdách běžně přirozeně nevyskytují, je očkování osiva důležité, aby se uzlíky usadily u kořene a zásobovaly rostlinu vzdušným dusíkem.
Co bakterie potřebují? Na tuto otázku jsme se zaměřili. Mimo jiné byly testovány různé stopové prvky, které jsou produkovány bakteriemi: molybden, zinek, kobalt, ale také síra a cukr. „Testovali jsme, zda je pro lepší a bezpečnější očkování nutné měnit množství bakterií. Kromě toho jsme do drážky pro osivo nastříkali Colu. Dalším pokusem bylo nasazení inokula na nosič a jeho smíchání s fazolemi pouze v drážce pro osivo. Zjistili jsme, že čím dále byly rhizobie od semene, tím byl také více nejistý účinek. Nejhorší účinek vykazoval postřik inokula pouze povrchově, např. herbicidem před vzejitím. U semen, která byla předem naočkována „v továrně" mnoho týdnů před výsevem, byla míra přežití bakterií rovněž nejistá.
Optimální je, pokud je očkování provedeno rovnoměrně a není příliš dlouho vystaveno slunečnímu záření, zrna jsou dobře zapuštěna a bakterie se ihned dostanou k vlhkosti. V zásadě platí, že výsev bezprostředně po inokulaci je pro osídlení hlízkovými bakteriemi výhoda.
V experimentech s dvojí a jedinou vakcinací byly zjištěny malé nebo žádné významné rozdíly. Pokud nejsou podmínky pro bakterie optimální, může to v omezené míře kompenzovat větší množství bakterií. Pokud bylo očkování provedeno správně a podmínky v půdě jsou dobré, není dvojí očkování nutné. Stejně tak napuštění Colou. „Cukr fixační výkon nezlepšil," potvrzuje Josef Stangl. „Zakořenění bylo minimálně lepší, ale to lze pravděpodobně přičíst na vrub fosforu a celkové změně prostředí způsobené Colou."
Živiny a hnojiva
Během pokusů s hnojivy bylo provedeno více konkrétních pozorování. Například draslík a fosfor byly umístěny u osiva v podsevovém hnojivu, široce rozprostřeny a jejich množství se rovněž lišilo. „Víme, že draslík je pro luštěniny obecně důležitý a zaznamenali jsme také pozitivní vliv na výnos sóji," říká Josef Stangl. Podobně je tomu u fosforu. Hnojení PPF, tj. hnojivo umístěné odděleně od osiva mírně pod ním, vedlo k výrazně lepšímu (laterálnímu) rozvoji kořenů v kulovém kořeni. Zde je však třeba říci, že tohle se ve výnosu zásadně neprojevilo. Jinými slovy, plochy byly zjevně silnější, růstově lepší, ale na výnos to nemělo zásadní vliv. Jednak to může být způsobeno tím, že podmínky v době zrání nebyly ideální, a proto nakonec vše nouzově dozrálo s poměrně vysokým výnosem (4,2 t/ha). Celkově jsme ale měli letos zaseto trochu pozdě a chybělo nám vegetační období. Od druhého květnového týdne to není pro odrůdy 000 optimální. Nyní se po výsevu kukuřice snažíme začít pěstovat sóju."
Kromě toho byly prováděny pokusy s listovými hnojivy (Yara Vita Raps Pro, Biotrac, bór/molybden, močovina, epsomská sůl, ...). Na některých pozemcích se objevily značně výraznější barvy. Pozitivní vliv však byl zjištěn pouze na barvu listů, nikoli na výnosy. "Naše výnosy byly díky tomu jen minimálně vyšší, ale je to dobrý způsob, jak zmírnit herbicidní stres z postemergentních odrůd. „Po druhém roce pokusů s listovými hnojivy lze zhruba shrnout, že lze zmírnit především stresové situace související s herbicidy nebo vodou/teplotou.
Zkoušky odrůd a požadavky na stanoviště
Při výběru odrůdy je důležitá včasná zralost. Výkonnost výnosu a kompenzační kapacita jsou tedy předem přibližně stanoveny. Ve zkouškách odrůd HORSCH byly porovnávány odrůdy 00 a 000 a v rámci skupiny rané a pozdní odrůdy. Byly testovány výsevní dávky 35 až 75 zrn/m², byl hodnocen vývoj jednotlivých rostlin a zjišťováno nasazení lusků, výška lusků a celková hmotnost rostlin. Pozorně jsme sledovali, jak se jednotlivé odrůdy rozvětvují, jak reagují na řídké výsevy nebo špatné vzejití na poli a jak jsou silné z hlediska kompenzace. Testovali jsme také, jak rychle a rovnoměrně dospívají a jak rychle procházejí juvenilní fází.
Výsledkem byly podle Stangla obrovské rozdíly ve struktuře a zralosti porostů. „V tomto prvním chladném jaru jsme si všimli, že například odrůdě ES Mentor trvá déle fáze mládí, ale pak se velmi dobře větví a zdá se, že je robustní a odolná vůči stresu. Ostatní odrůdy byly v juvenilní fázi rychlejší, ale také nebyly tak silné v kompenzaci. To však bylo patrné pouze u tenkých semen. 00 odrůdy bývají méně rizikové, protože mají tendenci se v tenkých semenech rozvětvovat lépe, pokud je klimatická oblast vhodná. Samozřejmě, že v našich klimatických podmínkách je třeba mít na odrůdy i trochu štěstí – jsou preferovány světlejší, slunné polohy nebo jižní svahy. Odrůdy 000, tj. velmi rané odrůdy, jsou limitem pro přiměřeně bezpečné pěstování v „normálních" letech.“ (Jsme v oblasti s 240 zrny kukuřice).
Sója pochází z teplejších oblastí, a proto také preferuje snadno prohřáté půdy. Celkově lze říci, že kořeny sóji mají rády spíše kypré půdy, ale s kompaktními půdami si poradí lépe než např. kukuřice. Lehké půdy mají obvykle lepší utužení zrn. Krusty jsou zde také méně časté. „Pokud máte půdy, které jsou náchylné ke krustování a hrozí riziko zamulčování na bahně a jílu, pak bych zkusil přesný výsev bez ohledu na výhody a nevýhody výnosu.“ Přesný výsev však není nezbytně nutný plošně. Půda musí být na povrchu kyprá, aby se semeno mohlo při epigeálním klíčení zcela vytlačit jak v běžné hloubce výsevu 3–4 cm, tak i v hloubce 7 cm. To znamená, že i ve vlhké půdě by měl být používán menší a lehčí traktor. Půdní krusty na celém povrchu, které se vytvořily v důsledku jarních dešťů, jsou u sóji velký problém již třetím rokem po sobě. Dobré polní výnosy do značné míry závisí na tom, zda se nám tvorbě těchto krust podaří zabránit či je odstranit. Zde je výhodou přesný výsev. „Každé zrno musí samo prolomit půdu. Pokud máte v řádku více semen relativně blízko u sebe, pomáhají prolomit velký řádek takříkajíc společně jako tým. Pro samotné výnosy hrají důležitější roli jiné faktory. Dostatek vody v období před květem a po něm v červenci nemusí vždy souviset pouze se srážkami. Pokud je struktura půdy špatná, omezená kapacita kořenů se do všech částí půdy nedostane, a voda (a živiny) zůstávají nevyužity. Také plevel – a zde mluvíme zejména o lebedě – nelze tolerovat. Konkurence ohledně vody a prostoru je příliš velká. Proto musí být optimálně aplikován preemergentní herbicid. Účinné látky, které mohou způsobit fytotoxické reakce (pendimethalin nebo metribuzin u citlivých odrůd, jako je ES Mentor), vyžadují odpovídající přesnost aplikace a při jejich používání je nezbytné nespouštět oči z předpovědi počasí.“
Starost s krustami má svůj smysl. Je však třeba pečlivě zvážit, zda se zničený herbicidní film nemůže později stát problémem. Nejbezpečnějším a nejúčinnějším řešením je často okopávka krátce před koncem řádku (při šířce řádku 50 cm, obvykle na začátku kvetení). Problémové plevele, které často nelze pomocí herbicidů dostatečně regulovat (bodlák, přeslička, svízel), jsou odstraněny, kůra se rozruší a klíčící plevele se zakryjí plodinou. Vzhledem k tomu, že rostlina po odkvětu rychle ztrácí listovou hmotu, je třeba mít na paměti i následné pletí zaplevelených ploch.
Šířka řádků a hloubka výsevu
"Lze pozorovat, že odrůdy 00 mají delší vegetační dobu, a proto mají tendenci se více rozvětvovat než předčasně vyspělé odrůdy 1000. To má vliv na výsevek a rozteč řádků. Spodní hranice výsevku je u odrůd 000 dosaženo rychleji. V praxi se v Bavorsku používá rozteč řádků 15 až 50 cm," shrnuje Josef Stangl. "U odrůd s nízkou schopností větvení a v půdách, které nejsou náchylné k zamulčování, je třeba zvážit širší rozteč řádků, protože problémem se mohou stát plevele a pozdní plevele. U mezer je třeba počítat především s heřmánkem, lopuchem apod.“
Sója je choulostivá bobovina a musí se s ní zacházet šetrně, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění její klíčivosti. To platí pro skladování, přepravu a samozřejmě také při dávkování v secím stroji. „Pro dávkovací jednotky HORSCH máme vhodné rotory, které osivo mechanicky co nejméně namáhají,“ vysvětluje Stangl. Zde je vhodné nahlédnout do návodů k obsluze strojů.
„Protože letos nebylo zcela možné očekávat srážky, uložili jsme osivo asi 5 cm do kapilární vodonosné vrstvy. Zejména při časném výsevu byste osivo neměli ukládat příliš hluboko, protože potřebuje teplo. Uzavření vody je lepší dosáhnout dobrou rekonsolidací. Pokud byl horizont klíčení vlhký, umístili jsme semena sóji do hloubky 3 cm.“ Podle něj je však důležité na podzim půdu urovnat, aby sklizeň probíhala plynuleji. I o několik centimetrů vyšší výmlat má za následek ztráty na výnosech ve výši 5 až 10 % „Je lepší na podzim ještě jednou projet nivelačními radličkami a spolehnout se na meziplodinu, kterou lze na jaře snadno odstranit. Odolné krycí plodiny a sběrače dusíku zde nejsou nutné. Ačkoli není důležité v roce setí dosáhnout vysokých hladin dusíku, malá počáteční aplikace 30 kg dusičnanu amonného při setí měla na pokusných parcelách pozitivní vliv na výnos. I když v závislosti na legislativě v jednotlivých regionech je to proveditelné různými způsoby, měla by být bilance dusíku pokryta minerálními hnojivy pouze v případě nouze. Pokud je zásoba dusíku v půdě vysoká, snižuje se ekonomicky potřebná fixace hlíz z důvodu vyššího úsilí rostliny. Plochy kukuřice na zrno jsou velmi vhodné pro následné pěstování sóji díky slámě, která dusík spotřebovává. Po sóji zbylé živiny by se však neměly přeceňovat, zejména při vysokých výnosech sóji. Struktura půdy je obvykle dobrá, ale obsah zbytkového dusíku v důsledku vysokého odběru plodinami je často neuspokojivý. Po polních fazolích nebo hrachu je k dispozici dusíku podstatně více.
Dosavadní závěr: sója je nekomplikovaná plodina. Velmi dobře kompenzuje výnosové parametry, jako je hustota porostu, počet lusků/zrno a TKG, ale má vysokou potřebu vody a vysoké nároky na osivo. Občasné výskyty molice bodlákové nebo chorob listů jsou zatím řídké. „Po třech letech intenzivních pokusů mohu říci, že největšími problémy jsou setí a jemu předcházející očkování. Pokud nejsou sladěny, vzniknou ztráty. Také vkládám velké naděje do šlechtění. Rané odrůdy s dobrou kompenzační schopností a stabilními výnosy brzy posunou hranici pěstování sóji dále na sever," shrnuje Josef Stangl.