Podmítání u meziplodin se stroji Finer a Cruiser – praktické srovnání
Jaké jsou silné stránky stroje Finer při pěstování meziplodin? V čem je Cruiser napřed? Oba stroje byly podrobeny praktickému testu. Časopis terraHORSCH hovořil o poznatcích s Josefem Stanglem, Michaelem Braunem (HORSCH) a Konradem Maierem (poradní tým Naturland).
terraHORSCH: Kdy byla s oběma stroji provedena praktická zkouška?
Konrad Maier: Dne 28. března 2022 jsme zahájili praktický test meziplodin se stroji Finer SL a Cruiser SL. Vzhledem k počasí jsme museli začít o něco dříve, než bylo plánováno, protože byly v následujících dnech očekávány deště. Byla to na těchto polích první práce v roce 2022. Cílem bylo vysušit meziplodiny, které nebyly stoprocentně odumřelé, a zároveň odstranit plevel, který narostl přes zimu. Jako meziplodina byla vyseta směs Phacelia a ředkve olejné. Ta se však vyvíjela špatně. V důsledku toho se mohly prosadit hlavní plevele ptačinec, žabinec a mrkev rolní a rovněž samovolně rostoucí výdrol pšenice.
terraHORSCH: Jaké byly problémy?
Josef Stangl: Meziplodiny, které byly zmrzlé, ve skutečnosti mírnou zimu přečkaly. Pokud však meziplodiny citlivé na mráz řádně nevymrznou, může nastat komplikace. Pro jejich spolehlivé odstranění je třeba naplánovat ještě jednu pracovní operaci. V příhraničních oblastech je na tuto operaci obvykle málo času.
Kvůli hlubšímu zpracování půdy v loňském roce vyklíčil výdrol pšenice i z různých hloubek. Což také poměrně ztížilo podmítání. Hloubka klíčení se pohybovala mezi dvěma a šesti centimetry. Pokud však chcete mělce podřezávat, musíte najít rovnoměrný horizont pro řez vegetačního kužele. Pole srovnané už v základu je zde vlastně podmínka.
Selo se velmi pozdě v září. Kromě vyšší mrazuvzdornosti nebyl proto porost na této ploše bujně vyvinut. Rozmetání hnoje na jaře také zanechalo mělké koleje. Půda byla velmi kompaktní, spíše lehce zhutnělá a mírně zvlněná. Proto seřízení stroje trvalo o něco déle.
Konrad Maier: Spolehlivě vymrzlé meziplodiny se stávají stále důležitějším tématem. Hlavním důvodem je to, že na jaře je zapracování do půdy velmi složité a náročné, protože tlačí čas. Každý pracovní postup stojí vodu, která pak už není pro následující plodinu dostupná. Rozhodující je zde dobře uchycená a silná meziplodina, protože meziplodina spíše zanedbávaná spolehlivěji vymrzne. Důvodem je nižší obsah glykolu a cukru v biologicky starších rostlinách. Jsou přirozenou ochranou rostlin proti mrazu, a proto rozhodují o tom, zda meziplodina uhyne, či nikoli. Abychom při prvním zpracování půdy meziplodinu, plevele a samovolně rostoucí obiloviny spolehlivě vymýtili, rozhodli jsme se pro mírně hlubší zpracování půdy do hloubky 5 cm. O dva dny později bylo pomocí systému StripTill aplikováno kejdové hnojivo. O další tři dny později byla plocha znovu obdělána bránami, abychom organický materiál a jeho kořeny znovu vytrhali z půdy a uložili na povrch, což podpořilo vysychání rostlin. Poté byla zaseta kukuřice.
Josef Stangl: Letos jsme objevili více půd s problematickou strukturou. U lehkých půd to není takový problém jako u půd těžších, jílovitých. Na těchto hrubých půdách jsme často potřebovali ještě jednu pracovní operaci, aby se hrudky dále rozmělnily. A samozřejmě jsme i tak měli obavy, aby kukuřice správně vyklíčila a zakořenila.
Nakonec se však kukuřice musí v určitém okamžiku zasít. V polovině dubna bylo období dvou týdnů, kdy byly podmínky relativně dobré. Po vydatnějších srážkách pak bylo ještě na začátku května často příliš mokro.
Konrad Maier: Mohu jen potvrdit letošní problém se strukturou půd. Dne 13. dubna 2022 bylo jižně od Řezna několik ploch vyčištěno v rámci akce k vyvláčení plevele, které organizovala společnost Naturland. Některé půdy v hloubce pod 10 cm byly stále velmi vlhké, což zpožďovalo prohřátí a také neprospívalo vývoji kořenů. Tato vlhkost v podloží při jarní kultivaci skrývá velké riziko zhutnění. Zejména při organickém hnojení jsou hmotnosti často příliš vysoké. Každý zemědělec by měl vlhkost půdy předem zkontrolovat. Máme dobré zkušenosti s plochami, kde byla předchozí plodina kukuřice na zrno. Zde jsme našli téměř optimální podmínky. Byla to kyprá, dobře provzdušněná půda, která se rychle zahřívá.
Josef Stangl: Například ve Schwandorfu byly v loňském roce dobré výnosy na polích s kukuřicí na zrno, která se sklízela pozdě. Na poli proto zůstalo mnoho rostlinné hmoty. Sláma ležela v horní vrstvě půdy celou zimu a na jaře bylo cítit, jak je půda pod ní kyprá. U ostatních středně až slabě vyvinutých meziplodin, luskovin nebo také po silážní kukuřici nebyla půda na jaře tak kyprá. Byla velmi hutná. Jistě, existují také spíše písčité půdy, které se samozřejmě více utužují, pokud nedochází k jejich obdělání. Ale moje teorie je, že srážky v zimě smyly povrch půdy a zanechaly ji poměrně chudou na vápno a že pro půdní strukturu chybí pojivo. Poslední dva roky bylo poměrně sucho. Půda byla při obdělávání prakticky rozmělněna na prach. Čím je jemnější, tím je po usazení hutnější a okoralejší.
terraHORSCH: Je možné z dosavadních pozorování vyvodit nějaké závěry?
Konrad Maier: Letos nám jde především o alternativy. Hluboké kypření na podzim by mohlo být úspěšnější. Nedoporučoval jsem na pokusném pozemku provádět hlubší zásah než 15 cm. Bylo zde vysoké riziko tvorby větších hrud, které je obtížné rozmělnit. Kukuřici budeme dále pozorovat a sledovat její vývoj. Doufáme, že kukuřice dobře zakoření, a tím rychle prokoření utuženou půdou.
Josef Stangl: Případné srážky nepředstavují nic vážného. Pokud dojde k určitému pronikání vlhkosti a s tím spojenému bobtnání, nejsou menší překážející vrstvy pro vzcházení kukuřice na poli nijak dramatické. Problém nastává v případě velkého sucha, protože kompaktní vrstva se stává ještě kompaktnější a pevnější a ztvrdne. Tam by to mohlo být pro semenáčky a oddenky problematické. Bylo by například zajímavé nahlédnout znova do struktury kořenů kukuřice ve fázi pěti až osmi listů. Stačí kopnout hluboko do ornice a zjistit tak, zda se kořeny šíří více podél osevní brázdy místo toho, aby se šířily rovnoměrně do všech stran.
Konrad Maier: Pro nás je půda základ. Šetrná kultivace nám skutečně leží na srdci. Pouze pokud budeme půdu obdělávat a udržovat její strukturu a obsah humusu, či ji dokonce zlepšovat, můžeme dlouhodobě úspěšně hospodařit. V letošním roce jsme viděli vícekrát, že není možné kultivaci půdy naprogramovat. Musíme zůstat otevření a flexibilní. To je dle mého názoru velmi důležité.
Michael Braun: Tam, kde místně pracujeme s rotačními branami, je povrch velmi jemný, ale otázka je, zda máme půdu dostatečně utuženou zejména pro velká semena, jako je sója. Sója potřebuje ke klíčení poměrně velké množství vody. Absorpce vody na poli není vždy spolehlivá. Další věc je, že v případě sóji rovněž hodně investujeme do očkování. A pokud bakteriím nevytvoříme optimální prostředí – a suchá půda rozhodně není vhodným prostředím – pak část potenciálu hlízkových bakterií promarníme.
Konrad Maier: Na našich stanovištích je zásobování vodou ve fázi klíčení velmi důležité. Potřeba vody při klíčení je velmi vysoká, zejména u kukuřice a sóji. Pokud se ji nepodaří pokrýt, porosty rychle řídnou nebo se nerovnoměrně vymývají, což je problematické pro následné kultivační postupy plečkování a vláčení. Nám se osvědčilo umístit osivo na vodonosnou vrstvu. Zásobování vodou je zajištěno a pěstování plodin si můžete poměrně dobře naplánovat. Vodonosná vrstva vzniká především stoupáním kapilární vody. Čím hlouběji půdu na jaře zpracujete, tím hlouběji se zanoří kapilární vrstva. Mělké zpracování půdy na jaře je tedy také určitou pojistkou pro bezpečné vzejití. Hloubka 6 cm je naprosto přijatelná, protože tato hloubka nám pomůže vláčením natupo řádek znovu zakrýt, než půda popraská. Jedinou nevýhodou hlubšího uložení je, že na našich stanovištích musíme udržovat teplotu půdy 8 °C, a to minimálně po dobu 10 dnů, abychom zásoby v klíčcích nevyčerpali.
Michael Braun: Je možné také zvážit vyčištění řádku. Někteří zákazníci to dělají. Když je pak hladina vody osm centimetrů, osivo se uloží do vlhkého horizontu a poté se přikryje pěti centimetry půdy. Mechanická péče o porost pak musí být přizpůsobena utváření povrchu.
Josef Stangl: U nesouvislých porostů je problém, že si k nim najdou cestu i jiné rostliny, které nejsou rostliny kulturní. Proto jsou na jaře často lepší dvě kola procesu než jedno, aby pole lépe a rovnoměrněji vzešlo. V ekologickém zemědělství je to již běžná praxe. S růstem cen pohonných hmot je samozřejmě lákavé pracovat extenzivně. Zkušenosti však ukazují, že zemědělské podniky, které při obdělávání půdy najely na úsporný režim, musí rovněž intenzivněji pracovat s chemií.
Ať už to byl Finer nebo Cruiser – oba byly při podmítání meziplodin stejně přesvědčivé. Důležité zde bylo řezání každé radličky, čisté hloubkové vedení slupic a přesné nastavení stroje.
Zatímco Cruiser a Packer rozvíjí svůj potenciál při podmítání strniště, rozmetání slámy a klíčení semen, Finer je ideální pro udržení černých ploch a pomocí bran snadno skolí dokonce i nepoddajné kořenové plevele.