Bio bylinky pro lékařství a kosmetiku
Oblast Banátu v severní části Srbska byla odedávna známá pěstováním léčivých bylin. Spolu se svým bratrem produkuje Zoltán Kurunci mimo jiné heřmánek, mátu a tymián v bio kvalitě.
terraHORSCH: Od roku 2010 pracuješ pro společnost HORSCH jako odpovědný manažer prodeje pro Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko. Jak tě napadlo pěstovat léčivé byliny?
Zoltan Kurunci: Asi před deseti lety jsem měl ještě asi 260 ha půdy. Většina z nich byla pronajatá od státu. Původně jsem zde pěstoval kukuřici, pšenici, ječmen a řepku. V určitém okamžiku se však srbská vláda rozhodla půdu vrátit starým majitelům v rámci restitucí. Vzhledem k tomu jsem měl půdy k obdělávání stále méně a začal jsem pomýšlet na to, že budu pracovat jen na své vlastní půdě. Chtěl jsem se vrátit ke kořenům, a tak se rychle zrodil nápad pěstovat léčivé byliny. Ale pouze podle ekologických norem – zcela bez pesticidů a hnojiv. Máme pro to velmi dobré klima. Zemědělci zde již dříve pěstovali léčivé byliny.
Od roku 2017 hospodařím společně se svým bratrem na farmě o rozloze 110 ha. Začínali jsme se třemi hektary bylinek, nyní je 25 hektarů v ekologickém standardu a dalších deset je ve fázi konverze. V Evropě to trvá tři roky. Během této doby se již nepoužívají žádná minerální hnojiva ani pesticidy, ale status ekologického zemědělství ještě nemáme. O status ekologického podniku můžeme požádat po uplynutí tří let.
terraHORSCH: Jak se v Srbsku získává pečeť ekologické kvality?
Zoltan Kurunci: Existujeněkolik oficiálně uznávaných certifikačních společností. Pracuji například s pobočkou jedné nizozemské společnosti. Sledují vás nebo vás kontrolují na pracovišti. Nejprve musíte vyplnit spoustu dokumentů, protože každý krok musí být zdokumentován. Dokonce i osivo musí být certifikováno podle ekologického standardu a musíte uvést, jaký způsob kultivace půdy používáte. Jednou nebo dvakrát ročně přijde někdo zkontrolovat, zda jsou požadavky plněny. Logicky nesmíte používat chemické látky ani minerální hnojiva. Pro zásobování rostlin živinami proto používám malé pelety, kterými krmím bakterie v půdě. Ty zase živí byliny tím, že přeměňují organické látky na rostlinnou hmotu. Tyto pelety se rozsévají na podzim, protože půda musí být mírně vlhká. Jedině tak lze dosáhnout nejvyšší účinnosti. Pokud vše splníte, zhruba po dvou až třech měsících dostanete certifikát. Ale tím není věc vyřízena. Vždy říkám, že certifikát je klíč, který otevírá další dveře. Pokud se však po analýze zjistí rezidua pesticidů, není šance nic prodat. Nejprve provedeme vlastní analýzu, poté vzorky zašleme zákazníkovi, který vše znovu zkontroluje. Pokud je vše v pořádku, může se prodávat v bio standardu.
terraHORSCH: Jaké léčivé byliny pěstuješ a kterým odvětvím je hlavně prodáváš?
Zoltan Kurunci: Pěstujeme mimo jiné heřmánek, mátu, meduňku, tymián a měsíček. Měsíček jde hlavně do kosmetických firem, protože se hodí do krémů apod. Kromě toho hodně prodáváme zákazníkům, kteří vyrábějí čaj. Když jsem však v roce 2017 začínal, chtěl jsem z kultur vyrábět hlavně éterické oleje. Brzy jsem však zjistil, že vyrobené množství je pro vývoz příliš malé. A v Srbsku pro ně není velký trh.
terraHORSCH: Prodáváš zatím také svůj vlastní čaj?
Zoltan Kurunci: Ano, jsem na to velmi hrdý. Čaj zatím prodáváme pouze na domácím trhu ve spolupráci s některými obchody, které nabízejí bioprodukty. Nabízíme mimo jiné tymián, meduňku, mátu a heřmánek ve 20g baleních, která s velkou láskou navrhla moje žena. Skvělé na nich je, že na nálev je potřeba jen velmi málo květů. Pokud si vezmete čajovou lžičku, bude příliš silný. To vypovídá o naší kvalitě. Z našich 20g sáčků připravíte pětkrát více čaje než z filtračních sáčků ze supermarketu. A na naše bylinné čaje jsme získali srbský i evropský bio certifikát. Zatím jsme na začátku, ale doufám, že to budeme moci dále rozpracovat.
Zoltan Kurunci spolu se svým bratrem pěstuje mimo jiné heřmánek 
Kromě heřmánku a měsíčku pěstují i meduňku, která se prodává také jako čaj. Zatím Zoltan a jeho žena prodávají své vlastní čaje na místních bio trzích.
terraHORSCH: V jakém stavu jsou pole a jaké stroje používáte k obdělávání?
Zoltan Kurunci: Naše půdy jsou velmi těžké, s obsahem jílu kolem 40 %. Obdělávání půdy je proto náročné a půda je velmi citlivá na vlhkost. Ale našel jsem způsob. Proto když jsem začal pracovat pro firmu HORSCH, otevřely se mi nové možnosti zpracování půdy.
Pro zpracování půdy používám Terrano 3 FX. Stal se jedním z nejdůležitějších strojů v mém podniku. Mám také Joker 3 CT a podrývák. Podrývák je důležitý zejména v letech, kdy hodně prší. Půda se tak kvůli vysokému obsahu jílu hodně zhutní a je třeba zajistit výměnu plynů. Po několika letech práce se systémem Terrano FX již neexistuje žádná nezpracovaná vrstva. Přesto je nutné každé tři až čtyři roky podrývák použít.
terraHORSCH: Jaké jsou tvé jednotlivé kroky při přípravě půdy?
Zoltan Kurunci: Před rokem 2010 jsem k obdělávání půdy používal pouze pluh. To však trvá dlouho – na jeden hektar potřebujete nejméně dvě hodiny nebo více, abyste půdu obrátili. Se svým Terranem 3 FX jsem s 9 km/h mnohem rychlejší. To je jednoznačně jedna z hlavních výhod tohoto stroje.
Na jaře nejprve provedeme mělký přejezd kypřičem. Potřebujeme velmi dobrou půdu s velmi jemnou strukturou, protože semena léčivých bylin jsou velmi jemná a malá. Po zpracování půdy strojem Terrano FX jsem dosáhl požadovaných výsledků.
Některé léčivé byliny zůstávají na polích čtyři, pět nebo šest let a nestřídají se. U heřmánku dochází ke střídání každý rok. Z pole ho sklízíme koncem května až začátkem června, aby bylo dost času na zasetí dalších plodin. Po sklizni heřmánkových květů nezůstává mnoho zbytků, je velmi snadné je zpracovat. Stačí jeden přejezd Jokerem 3 CT a plocha je víceméně připravena k setí.
Pro setí jsem v prvních letech používal Express 3 TD – stroj je pro naše podmínky optimální. Se speciálním dávkovacím válečkem o objemu 2,8 m3 se mi podařilo zaset 200 g/ha. Zvláště speciální bylinky, jako je tymián, se s ním dají dobře vysévat. Express je snadno nastavitelný, a proto je pro tento typ bylin ideální. Osivo se s ním uloží asi 1 cm hluboko do půdy. To je důležité, protože tyto kultury nevzejdou, pokud je zasejete příliš hluboko. Zejména u heřmánku je důležité vysévat na povrch. Semena jsou velmi malá, potřebují sluneční světlo, ale také vzlínavost nebo spodní vodu. Proto po zářijové přípravě půdy musíte půdu upěchovat. Jelikož půda je tu velmi těžká, zhutňuji ji pneumatikami traktoru. Semena se pak ukládají do stopy pneumatiky, jsou zde tak chráněna před větrem. Vyskytuje se tu rovněž nejlepší vzlínavost, protože je k opětovnému utužení půdy nejpotřebnější.
Zkoušel jsem to už s modelem Pronto, ale tam nebyl dostatečný tlak.
Od loňského roku k setí používám také Taro 6 SL. Předtím jsem povrch připravoval strojem Joker 3 CT, ale rychle jsem zjistil, že je pro naše pozemky příliš velký. Proto jsem si nyní objednal také stroj Versa 3 KR. To mi umožňuje jednoduše měnit vzdálenost mezi řádky. Pro některé plodiny potřebujeme 15 cm, pro jiné 30 cm nebo 45 cm. Rotační brány před secími jednotkami také vytváří velmi jemnou a krásnou strukturu.
Vysoká kvalita našich produktů je výsledkem kombinace dobré půdy, klimatu a výběru druhů. Když je více slunce nebo horké počasí, rostlina produkuje více oleje, aby se ochránila před suchem a sluncem.
terraHORSCH: Co je nejnáročnější problém při pěstování léčivých bylin?
Zoltan Kurunci: Největší problém při tomto typu ekologického pěstování je boj proti plevelům, protože nelze používat chemické prostředky. Při nedostatku pracovních sil není snadné odstraňovat plevel ručně. Máme stejný problém jako jiné země. Proto na jaře používáme brány, například naše brány Cura. S nimi provedu první zpracování půdy a projedu s nimi každý druhý nebo třetí den a odstraním malé rostliny. Když však prší, nemůžeme na pole jít. Plevel pak během několika dní vyroste o 3 až 5 cm. Pokud je vysoký 5 cm, obvykle to znamená, že kořen je právě tak hluboko. Bránami jej nemůžete vytrhnout ven. Pak to musíme dělat ručně, což zabere spoustu času a zaměstná pracovní síly. Například heřmánek se obvykle vysévá v polovině října, aby se rostliny mohly vyvíjet až do zimy a vznikl zelený koberec. Pak budete mít méně problémů, protože začne růst s prvními slunečnými dny v únoru, zatímco plevel ještě spí – obvykle k tomu dochází v druhé polovině března. Heřmánek je tak silný, že se s ním snadno manipuluje.
Důležité je také vytvořit kolem svých pozemků jakési nárazníkové pásmo, které ochrání vlastní kultury v případě, že sousedé používají chemii. Proto vysazuji keře nebo křoviny, které chrání moje pole.
terraHORSCH: Tyto keře jistě potřebují určitou výšku, aby mohly účinně chránit?
Zoltan Kurunci: Rozhodně by měly být vyšší než pěstované plodiny. Používám mimo jiné keř ze Sibiře, který za rok může vyrůst asi o 1,5 metru. Cíl je nechat tyto keře vyrůst do výšky 2 metrů. Je samozřejmě snazší chránit velké pozemky než ty malé. V současné době mám jeden pozemek o rozloze 12 ha a jeden o rozloze 9 ha.
terraHORSCH: Jak se byliny sklízejí?
Zoltan Kurunci: Sklízíme speciálním taženým sklizňovým strojem. Některé rostliny měsíčku se sklízejí také ručně, protože se tak dosáhne dvojnásobného výnosu. Se sklízecí mlátičkou máte maximálně tři sklizně, protože zničíte malé květy. Z tohoto důvodu se u ruční sklizně seje s roztečí řádků 45 cm, při sklizni mlátičkou je rozteč 15 cm. I proto je Versa tak vhodná pro naše požadavky, protože jsme pak flexibilnější.
terraHORSCH: Co se děje s bylinami po sklizni, aby byly připraveny k prodeji nebo expedici?
Zoltan Kurunci: To záleží na rostlině. Například u heřmánku je třeba nejprve oddělit květ od zbytku zelené části, jako jsou listy. Poté se květy vloží do sušičky. Zde je třeba být velmi opatrný, protože chceme v rostlině zachovat éterické oleje. Proto nesmí být teplota vzduchu během sušení vyšší než 42 až 43 stupňů. Nám tento proces trvá 8 až 9 hodin. Doba sušení se obvykle pohybuje mezi 16 a 18 hodinami. Dlouho jsme optimalizovali a prožili mnoho nocí beze spánku, abychom čas zkrátili.
terraHORSCH: Co děláš jinak?
Zoltan Kurunci: U teploty nemáme velký manipulační prostor – ta musí být konstantní. Všimli jsme si však, že každý krychlový metr vzduchu absorbuje určité množství vlhkosti. Proto vzduch vyměňujeme. Vzduchu se však nesmí vhánět příliš mnoho, protože jinak materiál začne poletovat kolem. Tímto způsobem lze do sušičky přivádět dvaapůlkrát více vzduchu a proces zkrátit.
Po usušení se heřmánek vloží do stroje, který oddělí hlavičky od stonků. Poté zaměstnanci ručně vytřídí všechny nepotřebné části. Nakonec se vše vloží do větrného tunelu, kde se květy heřmánku oddělí podle hmotnosti. Tímto způsobem se získají dvě různé třídy. Některé květy přitom ztrácejí pyl, což je podle mě na celém produktu to nejlepší. Když si doma dělám vlastní čaj, vařím si ho ne z květů, ale z prášku. Bohužel za něj na trhu nedostanete nejlepší cenu.
Máta nebo meduňka se po sklizni vloží přímo do sušičky, poté se listy oddělí od stonků. Stonky se vracejí zpět na pole jako organický materiál a listy se na různých typech třepacích stolů rozdělují na různé části. To proto, že někteří zákazníci chtějí větší listy, jiní menší.