Tvůrci krajiny

„Rok 2022 je přelomový – rok převratů," je přesvědčen Maximilian Hardegg. „Válka na Ukrajině zpochybňuje náš světový řád. Neúprosně odhaluje slabiny a závislosti našeho ekonomického systému – zejména pokud jde o potraviny. Již předtím byly světové trhy s mnoha zemědělskými produkty velmi napjaté a zároveň prudce vzrostly ceny hnojiv. Problémy v dopravě a zvyšování nákladů vyvíjely na trhy velký tlak. To vše vedlo k nejistotě zemědělců, zejména proto, že se k tomu přidaly faktory počasí a klimatu a především nebezpečí sucha. Vzhledem k tomu, že jen na Rusko a Ukrajinu připadá 30 % světového obchodu s pšenicí a hrozí jim, že o něj přijdou, není jasné, v jakém řádu se budou ceny na světovém trhu ještě vyvíjet. Proto se obávám, že brzy přibudou nová problémová místa v Africe a na Blízkém východě. My zemědělci nyní můžeme dokázat, že jsme schopni situaci pozitivně ovlivnit: Můžeme zefektivnit naši produkci, šetrněji využívat vstupy, více sázet na střídání plodin a oběhové hospodářství, a tím zvýšit výnosy. Stále však musíme dbát na přírodu a biodiverzitu."

Christoph Hoß vede na statku Hardegg již dva roky zemědělské hospodaření. Předtím pracoval na různých velkých statcích ve střední a východní Evropě. Cíl jeho šéfa je jasný: spojit moderní, současné zemědělství s péčí o životní prostředí. Proto se v současné době mnoho věcí reorganizuje. Jedním z příkladů je používání dělené metody při výsevu. „Důvody jsou dva," říká vedoucí provozu. „Protože u podzimních plodin tím podporujeme tvorbu kapilár, šetříme vodu. Sucho je v našem kontinentálním podnebí velký problém, a ten nabývá na významu. Již nyní zavlažujeme asi 1 000 ha naší výměry. Děláme to cíleně tehdy, když nastanou podmínky snižující výnosy, abychom pomohli rostlinám překonat tento stresový moment a zabránili předčasnému vynucenému dozrávání. Druhý důvod je pracovní a hospodářský. Plochy můžeme připravit k setí již v srpnu. A pokud je zpracování půdy již předem hotové, mohou se strojem Serto od firmy HORSCH výsev provádět dva pracovníci bez jakéhokoli stresu. To nám navíc umožnilo zvýšit výkonnost na 200 ha za den při pracovním záběru 10 m. A také: Kvalita uložení zrna je rovněž lepší. Počáteční potíže s kompatibilitou funkce SectionControl a tlaku radliček byly rychle odstraněny. Je to taková šikovná věc! Otázkou k zamyšlení je vždy hustota výsevu. Existuje mnoho různých názorů, od 150 do 350 zrn na m². Já osobně dávám hned od začátku přednost kompaktnímu porostu, který i na jaře poskytuje určitou ochranu. Koneckonců čím méně rostlin na m² připadá, tím méně se mohou navzájem chránit. V současné době provádíme interní testy k odůvodnění této teze."

Nový postřikovač

Dalším problémem je logistika. Obrovské množství se nepřeváží pouze v době sklizně, ale také při hnojení a pěstování. „V současné době uvažujeme o zavedení kyvadlového systému," říká Christoph Hoß. „Překládací vůz, ale především postřikovač k ochraně rostlin, ale také cisterna na kejdu nemají jako dopravní prostředek na silnici co dělat. Zrovna u ochrany rostlin se toho v blízké budoucnosti bude hodně dít, protože v současné době čekáme dodávku samojízdného postřikovače typu HORSCH Leeb 6.300 VN a také HORSCH Shuttle 8 000 l. Jedná se o důležitou investici, protože ochrana plodin je jednou z našich klíčových kompetencí. V plánu je postřikovač provozovat ve dvou směnách od čtyř hodin ráno do devíti hodin večer. To by znamenalo, že bude plně vytížen. Tým musí samozřejmě velmi dobře spolupracovat. Cílem je 240 ha denně. Velký význam u našich rozmanitých kultur přikládám dobrému čisticímu systému. Může se stát, že postřikovač bude v krátké době muset čistý z kukuřice do brambor. Kromě toho hodně pracujeme s AHL, k čemuž se samozřejmě používá i stroj HORSCH Leeb.
Několik slov o chovu prasat na statku Hardegg. Christoph Hoß jej nevede, ale je důležitým spojovacím článkem. Z 300 hektarů ječmene a 350 hektarů kukuřice je totiž třetina výnosů potřebná jen na krmení prasat, včetně 1 100 prasnic. Statek je uznávaný chovatelský podnik a ročně šetrným způsobem odchová přibližně 3 000 hybridních prasniček pro jiné farmy. Kromě toho je na statku asi 25 000 selat na výkrm, z nichž některá jsou až do doby, než jsou připravena k porážce, krmena v 6 500 vlastních výkrmen. „Náš chov prasat se do podniku velmi hodí a jsem obzvlášť hrdý na to, že jsme před více než 20 lety vsadili na šetrný skupinový chov prasnic," říká Maximilian Hardegg. „Polní hospodářství a vinařství mají z účinku organických hnojiv velký prospěch. Na poli používáme také separovaný hnůj, ale nejlepší účinek má přímé zapravení do půdy. Ve vinohradnictví používáme slámu a hnůj k výrobě kvalitního kompostu, který je vynikající pro tvorbu humusu. Chov prasat navíc o nějaká procenta navyšuje tvorbu hodnot na celém statku."

Prohlídka farmy ukazuje vzácný obrázek: z hlediska obdělávání půdy je vše v nejlepším pořádku. Porosty jsou silné a rovnoměrné. Přesto je zde dostatek prostoru pro přírodu. Nejdůležitější však je, že zde neexistují žádná osamocená „symbolická opatření". Biotopy jsou vzájemně propojené, což je na statku této velikosti ještě efektivnější. Myslivce těší vysoká populace bažantů, která nepochází z reintrodukce, ale je zcela přirozená. Maximilian Hardegg je ještě pyšnější na zpěvné ptáky: „Při posledním sčítání se nám během tří dnů podařilo najít přes 70 různých druhů. Jsou to neúplatní svědkové toho, že náš koncept funguje. V současné době pracujeme na vědeckém projektu zaměřeném na hrdličku (Streptopelia turtur). Je „patronkou" mnoha dalších druhů ptáků. V posledních 20 až 30 letech se však populace dramaticky propadly, zejména v Německu, Rakousku a Velké Británii: pokles činí 90 %. V Rakousku zbývá už jen 10 000 hnízdících párů. Jsme hrdí na to, že jen na statku Hardegg je jich 200. Můžeme tak aktivně přispívat k ochraně druhů a osidlovat další, prázdné plochy. Dalším projektem bude vybavení ptáků vysílačkami, abychom je mohli sledovat při migraci na jih.
"Proč se při všem tom úsilí rovnou nepustit do ekologického zemědělství? Maximilian Hardegg na to má jasný názor: „Naše hospodářství by mělo přispívat svým dílem k výživě obyvatelstva. Proto nechceme rezignovat na výnosy. Kromě toho mě jako zemědělce baví z našich omezených zdrojů, zejména co se týče srážek, vytěžit to nejlepší. Pro práci, kterou děláme, nepřináší ekologické zemědělství žádné výhody, a to ani na trhu. Naše hodnotová nabídka je biologická rozmanitost. Pro mě je to jasná otázka „bio-nebio". A biodiverzita je jasně patrná i na našich výrobcích značky Gut Hardegg. Již jsme se dokázali dobře prosadit s různými druhy vín a mouky a s medem z vlastních včelstev. Potenciál statku Hardegg je však stále ještě velký, protože touha společnosti po nedotčené přírodě roste."