Home » Vydáníe 24-2022 » Reportáže z provozu » Projektant krajiny: Gut Hardegg, AT

Tvůrci krajiny

Že velký moderně vedený zemědělský podnik a nedotčená příroda nejsou žádné protiklady, dokazuje statek Hardegg v rakouském regionu Weinviertel. Časopis terraHORSCH se zde porozhlédl.

Už z dálky je vidět vysoká silážní věž v údolí Pulkau (severní Weinviertel, Dolní Rakousko). Co se týče velikosti, hodila by se ve skutečnosti do zemědělského obchodního podniku nebo družstva. Patří však statku Hardegg, který je v rodinném vlastnictví již více než deset generací. Máme zde schůzku s Maximilianem Hardeggem a Christophem Hoßem, vedoucím zemědělského provozu. Maximilian Hardegg je známá osobnost. Vystudoval zemědělské vědy na Technické univerzitě v Mnichově. Poté začal podnikat a od roku 1995 je jediná osoba odpovědná za rodinný podnik. Je angažovaným zástupcem svého profesionálního stavu. Mimo jiné byl několik let členem představenstva Německé zemědělské společnosti (DLG) a zastupoval zájmy vlastníků půdy na evropské úrovni.

„Rok 2022 je přelomový – rok převratů," je přesvědčen Maximilian Hardegg. „Válka na Ukrajině zpochybňuje náš světový řád. Neúprosně odhaluje slabiny a závislosti našeho ekonomického systému – zejména pokud jde o potraviny. Již předtím byly světové trhy s mnoha zemědělskými produkty velmi napjaté a zároveň prudce vzrostly ceny hnojiv. Problémy v dopravě a zvyšování nákladů vyvíjely na trhy velký tlak. To vše vedlo k nejistotě zemědělců, zejména proto, že se k tomu přidaly faktory počasí a klimatu a především nebezpečí sucha. Vzhledem k tomu, že jen na Rusko a Ukrajinu připadá 30 % světového obchodu s pšenicí a hrozí jim, že o něj přijdou, není jasné, v jakém řádu se budou ceny na světovém trhu ještě vyvíjet. Proto se obávám, že brzy přibudou nová problémová místa v Africe a na Blízkém východě. My zemědělci nyní můžeme dokázat, že jsme schopni situaci pozitivně ovlivnit: Můžeme zefektivnit naši produkci, šetrněji využívat vstupy, více sázet na střídání plodin a oběhové hospodářství, a tím zvýšit výnosy. Stále však musíme dbát na přírodu a biodiverzitu."

Plodiny na statku Hardegg

Typ plodiny

Plocha (ha)

Podíl (%)

Průměrný výnos (kg/ha)

Pšenice ozimá

713

33

7.000

Ozimý ječmen

241

11

8.500

Špalda, tvrdá špalda, žito

79

4

6.000

Letní oves

21

1

5.000

 

 

 

 

Kukuřice na zrno

346

16

11.500

Cukrová řepa

64

3

100.000

Brambory

100

5

55.000

Sója

78

4

3.500

 

 

 

 

Řepka ozimá

159

7

3.800

Hrách na zrno

35

2

4.000

Slunečnice

125

6

3.800

 

 

 

 

Plocha biodiverzity

171

8

-

Vyřazení z provozu

61

3

-

 

Zdroj: Gut Hardegg, hodnoty zaokrouhleny.

Vody je málo

Organizačně je statek Hardegg rozdělen na čtyři provozní sekce:

  • Zemědělství/polní pěstitelství
  • Lesnictví/myslivost/péče o krajinu
  • Chov zvířat: chov prasat
  • Vinařství (ekologické)

Provozní výměra farmy je 2 200 ha, z toho 40 ha tvoří renaturizační výměry a 180 ha výměry biodiverzita. Kromě toho je zde 650 ha lesa a remízků. Vinařství se provozuje na výměře asi 30 ha. Druhá část statku o výměře přibližně 400 ha se nachází jižně od Prahy v České republice. V minulosti byla odtud řízena samostatně a externě, dnes je řízena z Rakouska. Základní mechanizace pro zpracování půdy se udržuje v České republice, na ostatní práce pochází technika z Rakouska. „Příjezd traktorů trvá asi 5 hodin. Většinu práce lze pokaždé zvládnout za dva dlouhé pracovní dny," vysvětluje Christoph Hoß. „Vyčlenili jsme jednoho zaměstnance, který se o tyto plochy stará."

Christoph Hoß vede na statku Hardegg již dva roky zemědělské hospodaření. Předtím pracoval na různých velkých statcích ve střední a východní Evropě. Cíl jeho šéfa je jasný: spojit moderní, současné zemědělství s péčí o životní prostředí. Proto se v současné době mnoho věcí reorganizuje. Jedním z příkladů je používání dělené metody při výsevu. „Důvody jsou dva," říká vedoucí provozu. „Protože u podzimních plodin tím podporujeme tvorbu kapilár, šetříme vodu. Sucho je v našem kontinentálním podnebí velký problém, a ten nabývá na významu. Již nyní zavlažujeme asi 1 000 ha naší výměry. Děláme to cíleně tehdy, když nastanou podmínky snižující výnosy, abychom pomohli rostlinám překonat tento stresový moment a zabránili předčasnému vynucenému dozrávání. Druhý důvod je pracovní a hospodářský. Plochy můžeme připravit k setí již v srpnu. A pokud je zpracování půdy již předem hotové, mohou se strojem Serto od firmy HORSCH výsev provádět dva pracovníci bez jakéhokoli stresu. To nám navíc umožnilo zvýšit výkonnost na 200 ha za den při pracovním záběru 10 m. A také: Kvalita uložení zrna je rovněž lepší. Počáteční potíže s kompatibilitou funkce SectionControl a tlaku radliček byly rychle odstraněny. Je to taková šikovná věc! Otázkou k zamyšlení je vždy hustota výsevu. Existuje mnoho různých názorů, od 150 do 350 zrn na m2. Já osobně dávám hned od začátku přednost kompaktnímu porostu, který i na jaře poskytuje určitou ochranu. Koneckonců čím méně rostlin na m2 připadá, tím méně se mohou navzájem chránit. V současné době provádíme interní testy k odůvodnění této teze."

Nový postřikovač

Dalším problémem je logistika. Obrovské množství se nepřeváží pouze v době sklizně, ale také při hnojení a pěstování. „V současné době uvažujeme o zavedení kyvadlového systému," říká Christoph Hoß. „Překládací vůz, ale především postřikovač k ochraně rostlin, ale také cisterna na kejdu nemají jako dopravní prostředek na silnici co dělat. Zrovna u ochrany rostlin se toho v blízké budoucnosti bude hodně dít, protože v současné době čekáme dodávku samojízdného postřikovače typu HORSCH Leeb 6.300 VN a také HORSCH Shuttle 8 000 l. Jedná se o důležitou investici, protože ochrana plodin je jednou z našich klíčových kompetencí. V plánu je postřikovač provozovat ve dvou směnách od čtyř hodin ráno do devíti hodin večer. To by znamenalo, že bude plně vytížen. Tým musí samozřejmě velmi dobře spolupracovat. Cílem je 240 ha denně. Velký význam u našich rozmanitých kultur přikládám dobrému čisticímu systému. Může se stát, že postřikovač bude v krátké době muset čistý z kukuřice do brambor. Kromě toho hodně pracujeme s AHL, k čemuž se samozřejmě používá i stroj HORSCH Leeb.
Několik slov o chovu prasat na statku Hardegg. Christoph Hoß jej nevede, ale je důležitým spojovacím článkem. Z 300 hektarů ječmene a 350 hektarů kukuřice je totiž třetina výnosů potřebná jen na krmení prasat, včetně 1 100 prasnic. Statek je uznávaný chovatelský podnik a ročně šetrným způsobem odchová přibližně 3 000 hybridních prasniček pro jiné farmy. Kromě toho je na statku asi 25 000 selat na výkrm, z nichž některá jsou až do doby, než jsou připravena k porážce, krmena v 6 500 vlastních výkrmen. „Náš chov prasat se do podniku velmi hodí a jsem obzvlášť hrdý na to, že jsme před více než 20 lety vsadili na šetrný skupinový chov prasnic," říká Maximilian Hardegg. „Polní hospodářství a vinařství mají z účinku organických hnojiv velký prospěch. Na poli používáme také separovaný hnůj, ale nejlepší účinek má přímé zapravení do půdy. Ve vinohradnictví používáme slámu a hnůj k výrobě kvalitního kompostu, který je vynikající pro tvorbu humusu. Chov prasat navíc o nějaká procenta navyšuje tvorbu hodnot na celém statku."

Přehled provozu na statku Hardegg

Pěstování na polích: 2 200 ha
Vinařství: 30 ha
Lesy: 640 ha

Terénní pracovníci: 5 pracovníků, 2 zaměstnanci (celkem: 40)
Tažný výkon 68 kW (93 k)/100 ha
Sklizňový výkon: 34 kW (46 k)/100 ha

Roční průměr srážek: 480 mm
Srážky ve vegetačním období: 300 mm (62,5 %)
Doba trvání slunečního svitu: 1 870 h/rok
Teploty roční průměr: 10,0 °C (extrémy: -25 až +35 °C)

Živá biodiverzita

Nad zemědělskou výrobou na statku Hardegg se ovšem vznáší heslo, které si Maximilian Hardegg a jeho zaměstnanci stanovili: živá biodiverzita. „Udržitelné zemědělství potřebuje polní a zpěvné ptactvo, hmyz, drobnou zvěř a především živou půdu," říká zemědělský inženýr. „Děláme pro to hodně. Pracujeme podle modelu čtyř pilířů, který jsme vyvinuli."
Jedná se o:

  • Zemědělství šetrné k divoké přírodě
  • Celoroční krmení
  • Hodnotná stanoviště
  • Péče o stanoviště (myslivci z povolání)

„Není to ani obtížné, ani nákladné," říká Maximilian Hardegg. „Je to spíše otázka přístupu, uvědomění a vlastního přístupu k přírodě. Zemědělství šetrné k volně žijícím živočichům bere ohled na jejich potřeby. Mezi hodnotná stanoviště patří polní meze a květnaté pásy, speciálně vytvořená vodní jezírka, stará říční ramena, polní remízky a hmyzí oázy. Pro člověka je důležité, aby se cestou mysliveckého hospodaření o tato stanoviště staral. Protože tím se regulací vytváří rovnováha. Potřebujeme celoroční krmení, protože moderní zemědělství zanechává na poli jen velmi málo rostlinných zbytků. Každý z těchto pilířů má svůj přínos. Často také musíme hledat kompromisy, ale jejich kombinace vytváří úspěch."

Prohlídka farmy ukazuje vzácný obrázek: z hlediska obdělávání půdy je vše v nejlepším pořádku. Porosty jsou silné a rovnoměrné. Přesto je zde dostatek prostoru pro přírodu. Nejdůležitější však je, že zde neexistují žádná osamocená „symbolická opatření". Biotopy jsou vzájemně propojené, což je na statku této velikosti ještě efektivnější. Myslivce těší vysoká populace bažantů, která nepochází z reintrodukce, ale je zcela přirozená. Maximilian Hardegg je ještě pyšnější na zpěvné ptáky: „Při posledním sčítání se nám během tří dnů podařilo najít přes 70 různých druhů. Jsou to neúplatní svědkové toho, že náš koncept funguje. V současné době pracujeme na vědeckém projektu zaměřeném na hrdličku (Streptopelia turtur). Je „patronkou" mnoha dalších druhů ptáků. V posledních 20 až 30 letech se však populace dramaticky propadly, zejména v Německu, Rakousku a Velké Británii: pokles činí 90 %. V Rakousku zbývá už jen 10 000 hnízdících párů. Jsme hrdí na to, že jen na statku Hardegg je jich 200. Můžeme tak aktivně přispívat k ochraně druhů a osidlovat další, prázdné plochy. Dalším projektem bude vybavení ptáků vysílačkami, abychom je mohli sledovat při migraci na jih.
"Proč se při všem tom úsilí rovnou nepustit do ekologického zemědělství? Maximilian Hardegg na to má jasný názor: „Naše hospodářství by mělo přispívat svým dílem k výživě obyvatelstva. Proto nechceme rezignovat na výnosy. Kromě toho mě jako zemědělce baví z našich omezených zdrojů, zejména co se týče srážek, vytěžit to nejlepší. Pro práci, kterou děláme, nepřináší ekologické zemědělství žádné výhody, a to ani na trhu. Naše hodnotová nabídka je biologická rozmanitost. Pro mě je to jasná otázka „bio-nebio". A biodiverzita je jasně patrná i na našich výrobcích značky Gut Hardegg. Již jsme se dokázali dobře prosadit s různými druhy vín a mouky a s medem z vlastních včelstev. Potenciál statku Hardegg je však stále ještě velký, protože touha společnosti po nedotčené přírodě roste."