Výuka pro praxi
Vysoká škola aplikovaných věd Weihenstephan-Triesdorf (zkráceně HSWT) má dva kampusy: kampus Weihenstephan ve Freisingu a v Triesdorfu. Od nástupu do funkce se prezident dr. Eric Veulliet věnoval mnoha změnám, které mají univerzitu zviditelnit na mezinárodní úrovni a sblížit jednotlivé fakulty. Ty provádějí především výzkum zaměřený na praxi, a poskytují tak relevantní výsledky pro obchod a průmysl.
Kdo je Eric Veulliet
Dr. Eric Veulliet je od podzimu 2017 rektorem Univerzity aplikovaných věd ve Weihenstephan-Triesdorfu a svůj původ sám označuje za novotyrolsko-francouzsko-německý. „Novotyrolský proto, že v Tyrolsku žiji na rok přesně 20 let, a jsem napůl Francouz a napůl Němec."
Po studiu geologie ve Würzburgu a hydrogeologie v Karlsruhe, kde také promoval, nastoupil v roce 1993 do inženýrské firmy v oblasti sanace kontaminovaných míst a životního prostředí. Pracoval v různých podnicích, mimo jiné i jako vedoucí projektu a divize.
„V té době jsem byl neustále na cestách a někdy jsem nevěděl, ve kterém městě se nacházím. Dokud toho na mě nebylo příliš. Když jsem v roce 2002 dostal nabídku v Innsbrucku vybudovat od základu výzkumné centrum zaměřené na ohrožení přírody a řízení rizik, přijal jsem ji. Centrum jsem rozšiřoval a řídil 15 let a poté jsem ho přebudoval na centrum pro technologie pro adaptaci na změnu klimatu.“ Cílem bylo najít řešení změny klimatu tak, aby se pomocí vhodných technologií snížil její negativní dopad. Tehdejší nedostatečné povědomí o změně klimatu v politice a společnosti však Ericu Veullietovi práci neusnadňovalo. Po patnácti letech bylo financování práce výzkumného centra výrazně omezeno. „Předběhli jsme dobu a byli jsme na trhu příliš brzy." Krátce poté Veulliet přijal novou výzvu a v roce 2017 převzal funkci prezidenta HSWT.
Těžiště zaměření a rozdíl ve srovnání s klasickou univerzitou
HSWT byla založena v roce 1971 a loni oslavila 50 let. Tehdejší vysoká škola je nyní univerzita aplikovaných věd, která je na dobré cestě k mezinárodnímu zviditelnění a atraktivitě. „Máme velmi dobrou pozici a v současnosti se stáváme moderní univerzitou se vším všudy. V procesu budování značky jsme si zvolili nové heslo – „Aplikované vědy pro život", které je nyní rovněž naším novým posláním. Dosavadní heslo bylo „Zelené, inovativní, praktické".
Nové heslo vystihuje, že se HSWT věnuje vědám použitelným pro život. Sedm fakult vyučuje a provádí výzkum v oblastech jako jsou biotechnologie, bioinformatika, potravinářské technologie, udržitelné zemědělské a energetické systémy, zemědělství a mnoho dalších.
Hlavním úkolem však není pouze základní výzkum a mírou úspěchu nejsou výhradně publikace. HSWT se spíše zabývá přínosem pro region, společnost, průmysl a hospodářství. To jsou také hlavní rozdíly ve srovnání s klasickou univerzitou. Další rozdíly jsou například v délce trvání bakalářských studijních programů. Na HSWT trvají sedm semestrů, zatímco na klasických univerzitách trvá bakalářské studium pouze šest semestrů. Na otázku Proč? má Veulliet jasnou odpověď: „Semestr praxe ve firmě je u nás povinný, aby studující získali také vztah k praxi. Důležitá je totiž vazba na ekonomiku a s ní spojená výměna. To je ten rozdíl, to je ta naše červená nit. Absolventi vysokých škol nemají horší vzdělání, jsou jen jiní. Jde tu spíše o základy ve vědecké a teoretické oblasti."
S heslem „pro život" se zaměřuje nejen na celoživotní učení, ale také na učení pro život, lidi a přírodu. Podle Veullieta je další vzdělávání důležité ve všech oblastech, sociálních vrstvách a věkových skupinách. „Nikdy se nepřestaneme učit! Další vzdělávání je základním prvkem úspěchu regionu, zejména ve fázi převratných změn, digitalizace, internacionalizace a pravděpodobně i adaptované globalizace." Kromě odborné přípravy hraje důležitou roli také další vzdělávání. Zde HSWT nabízí placené kurzy v nově založeném ZI (Centrum dalšího vzdělávání), například magisterský obor Zdraví zvířat, který mimochodem mohou zájemci absolvovat za kratší dobu. Je také možné získat certifikáty. „Náš tým zde postupně rozšiřuje nabídku. Vedle vládního pilíře se však jedná spíše o pilíř soukromého sektoru. Organizujeme nabídky dalšího vzdělávání, které můžete jako zákazníci využít, mimo jiné v oblasti digitalizace, managementu nebo v zemědělském sektoru, jako je péče o stáda atd."
Udržitelnost jako kompas
V tomto ohledu je udržitelnost velký společný jmenovatel všeho, co se na HSWT děje a vyučuje. „Jsme univerzita pro aplikované vědy o živé přírodě, zelené technologie, změnu klimatu a udržitelnost. Udržitelnost je náš kompas." Veulliet má pro udržitelnost velmi obrazný popis: „Je to tác s pivními sklenicemi,“ jak říká. „Představte si, že máte na ruce servírovací tác. Abyste jej stabilizovali, musíte jej držet alespoň třemi prsty. S pouhými dvěma prsty se bude všechno viklat. S jedním prstem musíte být akrobat, abyste podnos udrželi a stabilizovali."
Míní se tím třípilířová struktura neboli přístup „trojitého dna“. Tím je zdůrazněno, že udržitelnost je rovnováha mezi ekologickými, ekonomickými a společenskými nebo sociálními aspekty. Podmínka je, aby byly přítomny všechny tři pilíře – a je obzvláště důležité, aby byly v rovnováze, což udržuje systém stabilní. Pokud jeden z pilířů vyjmete, nemůžete být úspěšní a skončíte v troskách. „A pokud vám někdo něco říká o ekologické udržitelnosti, pak z toho nic nepochopil, protože udržitelnost je ekologická sama o sobě."
HSWT je první státní univerzitou v Německu, která získala certifikát EMASplus. „EMASplus vychází ze systému EMAS (Eco Management and Audit Scheme), ale rozšiřuje environmentální management o sociální a ekonomické aspekty," vysvětluje Veulliet. „Tímto způsobem se HSWT v posledních letech vyvinula také v univerzitu zaměřenou na změnu klimatu. Z 24 nových profesorských míst je nyní přibližně třetina zaměřena na změnu klimatu a třetina na zemědělství a výživu. Pokud se podíváte na změnu klimatu, výživu a zemědělství v celém hodnotovém řetězci, HSWT nelze minout. Jednou z nových oblastí našeho zaměření se stane udržitelnost, změna klimatu a potraviny v celém hodnotovém řetězci. Tedy z pole až na talíř. To znamená, že máme zásobování, potraviny, výživu, nové potravinářské technologie a systémy a vůbec všechno kolem."
Nové zaměření na Afriku
Kromě toho se HSWT zaměřila na Afriku a působí v deseti až jedenácti zemích včetně Keni, Ugandy, Senegalu, Toga a Tuniska. V některých z těchto zemí se například přejímá mezinárodní magisterský studijní program zemědělství v poměru „one-to-one". Studijní programy HSWT v angličtině, němčině nebo francouzštině akceptovaly i další země od Thajska po Jižní Ameriku. Je to úspěšný model, který po vzoru HSWT využívá již 30 univerzit a vysokých škol po celém světě. „Afrika je pro mě nejdůležitějším kontinentem s vůbec největším potenciálem vstupu na trh v příštích letech a desetiletích. Zejména v zemědělství a potravinářství."
Velkým problémem zemědělství v Africe jsou však extrémně vysoké ztráty v celém hodnotovém řetězci. Teoretická složka je zde podle něj stále příliš vysoká. „Máme partnery, například v Keni, kde máme studenty zemědělských oborů, kteří vyšli z univerzity a vysoké školy, ale nikdy nedrželi v rukou hlínu. Teoretické znalosti jsou k dispozici, ale praxe je zde velmi nedostatečná. Jen posklizňové ztráty tu v některých případech dosahují až 40 %. To je děsivé. Jak je možné, že země, která již nyní s největšími obtížemi vyrábí, po výrobě ztrácí tolik výnosů?! Jedná se o přepravu, logistiku, skladování, chlazení, další zpracování. A to nemluvím o high-tech, ale spíše o low-tech. To a trocha výcviku by v Africe mělo obrovský účinek.“
Je nutné udělat něco pro to, aby byla Afrika schopna sebe a své obyvatele zásobovat. „Zemědělství nebo produkce potravin a soběstačnost jsou klíčové – a to i pro rozvoj a ochranu Evropy a také z politického hlediska. Každý, kdo se dívá do budoucnosti, ví, že počet obyvatel Afriky, který v současnosti přesahuje jednu miliardu, se do poloviny století nejméně zdvojnásobí a do konce století zečtyřnásobí. V souvislosti se změnou klimatu hovoříme o více než 100 milionech lidí, kteří se mohou stát klimatickými uprchlíky, pokud již nebudou ve svých zemích moci žít. Potravinové zabezpečení a zásobování potravinami v Africe je pro nás všechny zásadní otázkou." To zahrnuje i vývoz know-how. Důležité je také vzít s sebou na tuto cestu partnery z průmyslu a navázat vztahy.
Založením mezinárodní školy HSWT se v Triesdorfu bude vzdělávat více zahraničních studentů. Mohou zde například studovat mezinárodní management zemědělských podniků. V zemědělském sektoru má HSWT nyní téměř 300 zahraničních studentů. Cílem je, aby každý rok absolvovalo přibližně 1 000 zahraničních studentů se zaměřením na Afriku a asijské a středoasijské regiony. „Bohužel v tuto chvíli nevíme, kam je ubytovat. Potřebujeme mezinárodní studentské bydlení. V současné době hledáme sponzory a lidi, kteří nám pomohou s výstavbou ubytování s 200 pokoji a lůžky. Naplnění studijních programů není problém. Poptávka po praktickém aplikovaném vzdělávání v zemědělsko-potravinářském sektoru je celosvětově obrovská."
Propojení s ekonomikou a firmou HORSCH
Aby byla univerzita praktická a „aplikovaná", potřebuje úzké vazby na podniky. V rámci hodnotového řetězce to jsou důležití partneři.
„Na jedné straně se firmy přirozeně chtějí udržet na trhu a také jej poznat a získat odpovídající lidi a lidské zdroje, které jsou důležité pro rozvoj podnikání v národním i mezinárodním kontextu. Pro mě je společnost HORSCH globálním hráčem – aniž bych chtěl příliš lichotit – perfektní středně velká společnost, která se velmi dobře umístila a působí právě v tomto segmentu či hodnotovém řetězci. Specializuje se na jednu oblast. Právě naši absolventi a naše témata se k tomu velmi dobře hodí."
Také Cornelia Horsch je přesvědčena, že z toho profitují obě strany. V HSWT působí jako dobrovolnice již od roku 2018, aby podporovala výměnu mezi výzkumem, vzděláváním a podniky a společně hledala nová řešení. „Jako rodina i jako firma považujeme za společenskou povinnost a odpovědnost zapojit se do formování a vzdělávání mladých lidí," zdůrazňuje. „A obory, které se zde studují, přímo souvisí s naším průmyslem. Vždyť z univerzit a vysokých škol vždy vycházejí dobře vzdělaní absolventi, kteří se hodí do firem, jako je ta naše. S některými profesory se také zapojujeme do výzkumu a podporujeme vzájemnou výměnu nebo poskytujeme podněty a nápady. Zapojení HSWT v Africe je pro nás jako pro firmu rovněž velmi zajímavé – z ekonomického hlediska, ale zejména i z pohledu nadace." Univerzita těží z potřeb ekonomiky a dokáže tak vidět, kam by se měl vývoj v budoucnu ubírat. A ekonomika zase těží z výsledků vědy.
Také Veulliet považuje tuto symbiózu za velmi důležitou. „Posiluje Bavorsko jako místo pro podnikání, výzkum a vzdělávání. Vidím nás v důležitém partnerství, které odolá národní i mezinárodní konkurenci. Někdy je také ekonomika rychlejší než my, protože trh nebo svět mimo univerzitu se otáčí rychleji než univerzita sama. K tomu dochází zejména v procesech převratných změn, jako je tomu v současnosti. Pak musíme nabrat rychlost okolního světa. Někdy je to naopak." Jako prezident říká, že jeho úkolem je synchronizovat rychlost mezi univerzitou a podnikatelskou sférou a snažit se, aby se všichni rovnoměrně zapojili a nesli a podporovali změny. Rychlost změn závisí také na firemní kultuře a socializaci ve firmě.
„Dohromady i s přednášejícími máme nyní více než 1100 pracovníků a přes 6000 studentů. To znamená, že máme systém s více než 7 000 lidmi. Těžko můžete tak velké množství přesunout jedním směrem najednou. Je to skutečná výzva, ale také zábava."
Kam bude směřovat další cesta i z hlediska výzkumu?
V letošním roce bude v návaznosti na stejnojmennou bavorskou síť založeno BayFIT, Centrum pro vysokoškolské vzdělávání a udržitelný rozvoj Bavorska. Toto centrum poskytne všem bavorským univerzitám (a vysokým školám) ústřední platformu pro pevnější zakotvení udržitelnosti ve výuce, výzkumu, přenosu znalostí a provozu kampusu.
Kromě toho bude v letošním roce založena společnost B.Life, která bude centrem pro kompetence k řízení klimatických změn s důrazem na udržitelné využívání půdy a zdrojů. Nyní probíhají pracovní pohovory na místo vedoucího tohoto střediska, který bude zodpovědný za následující kroky. Eric Veulliet již dostal příslib, že pro tuto tématickou oblast získá další prostředky (profesury, financování).
„Rád to přirovnávám k pračce s barevným prádlem. Během praní se prádlo zauzluje. Podobně si lze představit i univerzitní systém. Centrální systém vysokoškolského vzdělávání, který je již sám o sobě velmi složitý a ‚zauzlovaný‘, je ovlivňován různými vnějšími faktory, např. internacionalizací, globalizací, právními, finančními a sociálními rámcovými podmínkami, změnou klimatu, udržitelností, digitalizací, rozmanitostí a rovností postavení apod. Někdy zatáčí doleva, někdy doprava, někdy rychleji, někdy pomaleji. Výzvou pro univerzitu je najít správnou reakci na každý z těchto faktorů co do síly, směru a úspěchu."
V reakci na závažné téma internacionalizace se například i nadále intenzivně pracuje na založení Mezinárodní školy HSWT a na zaměření na Afriku, aby se aplikované, na praxi orientované vzdělávání – v souladu s heslem HSWT „Aplikované vědy pro život" – dostalo i do zahraničí.