Budoucnost začíná již nyní
Agro KMR (UA)
Ve vydání 14/2017 představil časopis terraHORSCH provoz Agro KMR na Ukrajině. Jean-Paul Kihm nám poskytuje další pohled do zákulisí.
Tentokrát jsme chtěli především vědět, jak vypadá strategie provozu ve věcech vedení porostu a techniky: Controlled Traffic Farming (CTF) s 12 m nebo s 18 m? Jsou lepší širší osevní postupy? Má se vsadit raději na přímý výsev nebo na jiné metody? To je mnoho úvah. A všechny mají jeden cíl: optimalizaci provozu Agro KMR.
Vše je představitelné
Agro KMR je především závod čtyř lidí. V roce 2006 založili čtyři francouzští zemědělci Jean-Paul Kihm, Alan a Florent Renard a rovněž Jean-Loup Michel Agro KMR v blízkosti Pavlohradu na Ukrajině. Provoz má 50 zaměstnanců a obhospodařuje 12 000 ha, z toho 6000 ha pšenice, 3000 ha řepky a 3000 ha slunečnice. Tito čtyři přátelé jsou všemu otevření a z toho vyplývají mnohé možnosti: Má se zvětšit osevní plocha, jsou možnosti snížit náklady na mechanizaci, jak je to s CTF, má se investovat do výzkumu a vývoje? V čem se skrývá potenciál ve střídání plodin, logistice? Nebo dále pomůže lépe vyškolit řidiče, vsadit na StripTill, dělat CTF efektivněji? Společníci se vypořádávají s mnoha nápady a přístupy. Vše se neustále zkouší.
Jean-Paul Kihm zdůrazňuje: „Naše filozofie je jasná: Zemědělský provoz nemá právo na existenci, když negeneruje dostatečný příjem pro vlastníky a zaměstnance. Zvolené kultury musí být rentabilní, náklady musí být omezené na minimum. Jsme za jedno v tom, že provoz musí respektovat meze agrotechnických a lidských zdrojů, aby trvale existoval. Obojí patří k sobě! Avšak pro rentabilitu se musí ověřit každý zajímavý přístup.“
Optimalizace logistiky – snížení nákladů
Na této zásadě jsou založené téměř všechny projekty Agro KMR. „Před několika lety jsme se rozhodli vyzkoušet CTF. Chtěli jsme především optimalizovat postřik a rozmetání hnojiv, neboť s těmito stroji provádíme většinu přejezdů.
Máme černozemě, tzn. 60 % spraš, 30 % jílu a něco písku. Ty mají sklon ke zhutňování. V prvních letech, před optimalizací přejezdových drah, jsme používali rozmetadlo hnojiv, jehož pneumatiky měly silniční vzorek. Jezdili jsme bez určených stop přes pole, což vedlo ke zhutnění (viz blok „Controlled Traffic Farming“). Tyto jízdní stopy pak byly vidět ještě při sklizni. S CTF jsme mohli zhutnění zmenšit na minimum, pouze snížením přejezdů.
Nehledě na agrotechnický aspekt jsou přednosti četné:
- Na základě amerických, kanadských a australských studií lze počítat s celkovým navýšením čisté marže o 13 %
- Menší opotřebení, menší potřebná tažná síla
- Logistická přednost: i když je přerušený signál GPS, jsou pro řidiče viditelné stopy
- Nižší spotřeba paliva
- Nižší náklady na mechanizaci: protože se nepoškodí struktura půdy, nemusí se půda tak intenzivně obdělávat
Na základě prvních úspěšných zkušeností se společnost Agro KMR rozhodla provoz po krocích převést na CTF 18 m. Pracuje již s dvěma 36 m postřikovači, jedním strojem Avatar 18 SD (druhý dodán v červenci), jedním strojem Maestro 36 SW a jedním prototypem Evo. „Chybí ještě 18 m Cultro. V tuto chvíli máme pouze jeden s 12 m. To platí i pro kombajn“, vysvětluje Jean-Paul Kihm. Přechod na 18 m je skutečná výzva, především při organizaci sklizně. „Jen málo výrobců nabízí kombajny s tak širokými žacími ústrojími. Především kvůli problémům s pravidelným rozmístěním slámy. Kromě toho rády praskají vyprazdňovací šneky, protože nejsou dostatečně stabilní.
Mnozí se nyní ptají, proč se přechází na CTF a 18 m, když je přece mnohem více rozšířené CTF s 12 m. Jsou potřebné velké investice a celá logistika na poli se musí nově promyslet. Ale úspory jsou enormní: „Přechod z 12 m žacího ústrojí na 18 m není u kombajnu žádný problém, protože výkon motoru je na to již dimenzovaný. Na pracovní rychlosti se to také neprojeví. Tím enormně ušetříme při investicích na hektar.“
CTF je však pouze viditelná část strategie, která je kompletně zaměřená na řízení porostu. Jean-Paul Kihm pokračuje: „Investovali jsme do telemetrické aplikace, se kterou můžeme zjistit stanoviště každého z našich strojů. Jeden příklad: Zabýváme se právě strategií plnění pro secí stroje. Náš dosavadní systém není zvláště efektivní, ztrácíme příliš mnoho času. Podle dovednosti řidiče kolísá doba mezi 20 a 40 minutami. V budoucnu to má být 10 až 15 minut. Přestože budeme plnit jako obvykle každé dvě hodiny, ušetříme 240 minut za den. Tak můžeme oset o 72 hektarů za den více, tzn. máme mnohem vyšší pravděpodobnost zasít všechny kultury za optimálních podmínek, s menším nasazením materiálu.“
Controlled Traffic Farming
U společnosti HORSCH jsou vždy agrotechnická temáta základem pro vývoj strojů. Zmenšit absolutní plochu na polích, která je přejížděním zahrnuta do ztráty, je cílem CTF. Tak se předem stanoví jízdní stopy. Předpokladem jsou stejný rozchod kol u strojů a systém řízení RTK. Určené jízdní stopy pro každý stroj, určení vjezdů do pole a výjezdů z pole, míst plnění atd. - to vše umožňuje navíc lepší organizaci práce. Zhutněné povrchy lze omezit z 80 % na 19 %, částečně dokonce na 12 % (v závislosti na šířce stroje). Od roku 2013 se CTF používá u AgroVation, jednoho z provozů HORSCH v Čechách.
Také automatizací se Agro KMR intenzivně zabývá: „Slibujeme si od toho mnohé, především pro regulaci pracovní rychlosti, postupy na souvrati a při nastavování sklízecích mlátiček. Především u posledního existuje mnoho parametrů, které jsou silně ovlivňované lidským faktorem. Například jsme se dopídili, že byla sklizeň dopoledne mnohem efektivnější, protože byly rychlosti vyšší. Odpoledne, když se u řidičů vyskytly známky únavy, jezdili pomaleji.“ To vše bude mít účinky na práci zaměstnanců – ale v kladném smyslu. „Navíc chceme naše řidiče lépe vyškolit“, ujišťuje Jean-Paul Kihm. „Mají být právě tak dobře vzdělaní jako servisní technici.“
CTF, telematika, automatizace … Díky vnitropodnikovému fondu na výzkum a vývoj – ten činí 4 % obratu podniku – společnost Agro KMR nejprve do těchto technik zainvestovala, pak je otestovala a nakonec je převedla na celý provoz. Tato tři témata se kryjí s nejdůležitějším podnikovým cílem: snížit náklady na minimum. Ale jak to dlouhodobě vypadá s rentabilitou jednotlivých druhů kultur a obhospodařování půd?
Využití zvláštností stanoviště
„Již deset let neustále přemýšlíme, jaké střídání plodin je nejlepší“, vysvětluje Jean-Paul Kihm. „Vyzkoušeli jsme několik kultur, především s čirokem a hrachem – jak to známe z Francie. Avšak na několika hektarech jsme otestovali rovněž ukrajinské střídání rostlin s řepkou – pšenicí – slunečnicí – pšenicí. Z hospodářského hlediska je poslední varianta nejrentabilnější. Toto střídání plodin si můžeme dovolit, protože zde nemáme problémy se zaplevelením jako ve Francii. Zde se nevyskytuje ani rezistentní psárka polní, ani jílek. Vyskytuje se nanejvýš ambrozie, ale tu lze zlikvidovat herbicidem.“
Tyto tři kultury se perfektně hodí ke klimatu a charakteru půdy stanoviště. Velmi úrodné černozemě se znamenitou schopností zadržování vody jsou považovány za černé zlato. Zato průměrné srážky jsou pouze okolo 550 mm za rok, jaro je často velmi horké. Již v květnu se může teplota vyšplhat až na 30 nebo 35° C. To neumožňuje žádné senzační výnosy. Pro orientaci: u pšenice sklidí Agro KMR průměrně 40 až 50 q na hektar. Kromě toho jsou černozemě velmi náchylné k větrné a vodní erozi.
„Na začátku jsme měli jeden stroj Joker 12 RT, jedno Terrano 12 FM, jeden diskový secí stroj HORSCH se záběrem 18 m a jeden stroj Maestro 36 SW. Avšak kvůli zvláštnostem půd jsme rychle narazili na hranice systému. Orientujeme se krok za krokem směrem k mělčímu obdělávání, přímému výsevu a StripTill. Prodali jsme stroje až na Maestro 36 SW a investovali jsme do HORSCH Evo (prototyp), HORSCH Cultro (prototyp) a Avatar 18 SD.“
Myšlenka přestoupit na StripTill vznikla, když se čtyři zemědělci blíže zabývali pěstováním slunečnice. Pro zabránění půdní erozi zůstávalo dříve strniště přes celou zimu. Strništěm pokryté plochy se ale na jaře ohřívaly pomaleji než tmavá zem. Tím se posouvaly termíny výsevu na pozdější dobu. Předností technologie StripTill je, že se výsevní řádek pro slunečnici zpracuje až do hloubky 12 až 13 cm, aby došlo k prohřátí půdy a zároveň se nezničilo strniště.
„Rozhodli jsme se otestovat prototyp Evo (viz blok „Prototypy v testu“), protože je to stroj s disky, které umí pracovat za všech podmínek. Stroj StripTill s radličkami proniká obtížněji do velmi suchých půd, to jsou však podmínky, které normálně nacházíme na podzim. U talířů je menší tahový příkon, prro stroj StripTill s radličkami je potřeba traktor s 600 PS. My tak potřebujeme již jen 400 PS.“
V provozu jsou upřednostňovány dvě strategie pro výsev slunečnice, pšenice a řepky. U slunečnice se před výsevem strojem Maestro provede jeden přejezd s Evo k obdělání a pohnojení pásků. Parcely řepky se buď připraví strojem Evo, pak se strojem Maestro zaseje nebo se příprava provede strojem Cultro – dvojitým nožovým válcem s velkým pracovním záběrem, který povrchově obdělá půdu a umožní rozdělení slámy bezprostředně po sklizni, pak se strojem Avatar SD zaseje. „Nezjistili jsme žádné poklesy u výnosu a nemůžeme proto jednoznačně říci, která metoda je lepší. Protože kontinentální klima nabízí pro rostliny pouze velmi krátká období růstu, jeví se v zásadě rozteč 25 cm účelnější než 50 cm. Avšak konkrétními čísly to ještě nemůžeme doložit.“ Lány pšenice po slunečnicích se obdělávají pouze strojem Cultro, pak se strojem Avatar SD zaseje.
„Chceme půdu obdělávat co nejméně. Neboť když se neobrací, není to také nutné. Kromě toho zvyšuje obdělávání půdy naše náklady na mechanizaci. Pokud možno rozmísťujeme slámu jednoduchými plecími branami a pak přímo vyséváme. U předplodiny slunečnice je management slámy velmi důležitý. Na Ukrajině je poměr zrno/sláma jiný než ve Francii, je mnohem více zbytků. Proto musíme nechat slámu uschnout ihned po sklizni, rozmělnit a rovnoměrně rozmístit. Tak získáváme stálé pokrytí slámou, které zadržuje v zemi vodu a živiny. Pomáhá to také ochraně před hlodavci. Cultro je přitom ideální, protože se půda obdělává jen mělce.“
Standardizace
Dlouhodobým cílem je v každém případě ještě snížit náklady: „Ohledně výkonu nám stačí traktory s 380 až 400 PS. Naším cílem je celý park vozidel standardizovat. Pokud některý stroj vypadne, můžeme jej rychle vyměnit a nemusíme se zabývat myšlenkami o výbavě, zavěšení nebo výkonu. Možnost používat traktory a stroje mnohostranně u všech kultur nám přináší úsporu při nových investicích na hektar.
Chceme standardizovat co nejvíce činností, jako u výše uvedeného příkladu plnění secích strojů. To však nefunguje u úkolů, kde je požadován především člověk, např. u agrotechnických témat nebo při opravě a údržbě strojů. Standardizací rutinních prací se však uvolní zdroje, které můžeme využít, aby si naši pracovníci mohli vybudovat odborné znalosti jinak. A to je důležité. Neboť kdo ví, jaké výzvy budoucnost ještě přinese.“
Prototypy v testu
HORSCH Cultro TC: Za názvem Cultro TC se skrývá nová řada výrobků firmy HORSCH, která se právě nachází ve vývoji. Na základě dobrých zkušeností s nožovými válci na strojích Joker RT přichází využití těchto válců, také samostatně na stroji Cultro TC kde jsou nožové válce umístěny ve dvou řadách. Cultro bude nabízeno v záběrech od 3 metrů do aktuálně 12 metrů. Tažená verze bude kombinovatelná s pěchem nebo zavlačovačem. Stroj Cultro TC se znamenitě hodí k velmi mělké podmítce strniště v řepce, slunečnici, kukuřici na siláž a dalších. I pro zapracování meziplodin je ideální. Jednotka s velmi malým pracovním odporem se vyznačuje vysokými plošnými výkony, nízkými náklady a mnohostranným využitím.
HORSCH Evo: Stroj HORSCH Evo je dimenzovaný jako nástroj na obdělávání půdy a přípravu seťového lůžka. Neobdělává však plošně, nýbrž cíleně v pásech v příslušné rozteči řádků plodin. Oblastí použití je příprava ke klasickým řádkovým kulturám, jako je kukuřice, sójové boby, cukrová řepa nebo slunečnice. Stroj Evo je vybavený jednotlivými řádkovými prvky, které intenzivně obdělávají pás až do hloubky cca 10 cm a jemně drobí půdu. Během přejezdu lze do pásu ukládat minerální pevné hnojivo. Jako základna stroje slouží zásobní vůz známé konstrukční řady Maestro SW. S objemem 8500 litrů a pracovním záběrem až 18 metrů je k dispozici dostatečný výkon. Sériové hydraulické přenášení hmotnosti ze zásobního vozu na pracovní lištu zajišťuje bezpečné vnikání diskových agregátů po celé šířce stroje. Stroj Evo se používá všude tam, kde se pracuje s co nejmenším obděláváním půdy, resp. přímým výsevem, ale výsevní pásy mají být přesto optimálně zpracované, aby bylo dosaženo co nejlepšího vzcházení semen.