Společný projekt s DLG
HORSCH a Deutsche Landwirtschaftsgesellschaft e.V. (DLG) zpracovávají společně projekt s názvem: Vývoj inovativních systémů hnojení fosforem ke zvýšení jeho účinnosti a omezení negativních vlivů na životní prostředí. TerraHORSCH na následujících řádcích uvádí současný stav.
Společný projekt „Vývoj inovativních systémů hnojení fosforu ke zvýšení jeho účinnosti a omezení negativních vlivů na životní prostředí“ podporovaný nositelem projektu BLE (Spolkový úřad pro zemědělství a výživu) je zřízený na tři roky. Na tomto projektu pracují společně DLG e.V. a HORSCH Maschinen GmbH. Zahájen byl v roce 2016, nyní probíhá jeho poslední rok. Cíl, struktura a výsledky pokusů v prvním roce již byly představeny v terraHORSCH 16/2018.
Ve druhém roce pokusu nemohlo být s cca 380 mm/m2 celkových srážek od srpna 2017 do července 2018, jako již v sezóně 2016/17 dosaženo dostatečného zásobování vodou. S vykazovaným průměrem 511 mm (1981–2010) se Bernburg řadí ke spíše sušším oblastem. V období 2016/17 a především v období 2017/18 byla naměřená hodnota ještě podstatně níže pod uvedeným průměrem. Na velmi dobrém stanovišti se spraší a černozemí s průměrně 85 půdními body a využitelnou vodní kapacitou 250 mm se výnosy navzdory dlouhému suchu na jaře a v létě 2018 vyhouply na průměrnou úroveň.
Polní pokus pro rok 2017/18 započal dne 1. září 2017 výsevem řepky ozimé. Připravené pole pro výsev s předplodinou ozimí pšenice bylo pomocí stroje HORSCH Focus TD nakypřeno do hloubky 22 cm a zároveň bylo aplikováno přidělené množství hnojiva.
Bloky ozimé pšenice byly vysety dne 28. a 29. září 2017 za poměrně vlhkých podmínek. Předplodinou byla v prvním bloku řepka ozimá a ve druhém bloku ozimá pšenice. Tím bylo možné srovnat působení předplodin.
Rovněž byl použit stroj HORSCH Focus TD. Pokusy s hnojivem probíhaly analogicky jako u řepky ozimé. Rozteč řádků byla pro výsev obilovin 15 cm, tzn. vždy dvě secí botky za kypřící radličkou.
Výsledky sklizně 2018
Zkušenosti z prvních dvou pokusných let ukázaly zčásti velmi výrazné rozdíly mezi uvedenými variantami.
Řepka ozimá:
Již vyhodnocení na podzim 2017 ukazuje jednoznačné rozdíly v průměru kořenových krčků a v nadzemním růstu vegetace. Hnojené varianty, především varianty s použitým hnojivem NP (DAP 18/46) vypadaly na pohled lépe.
Na jaře bylo možné zjistit rozdíly zvláště v počátku kvetení. Nehnojené varianty přešly výrazně dříve do květu než různě hnojené. To bylo jistě způsobeno velmi suchým jarem 2018.
Při předběžné sklizni byly patrné výhody hnojení (viz foto). Levá rostlina je odebrána z kypřené avšak nehnojené varianty. Pravá rostlina pochází z kypřené a hnojené varianty podle doporučeného množství DAP. Pokud je porovnáme, objevíme výrazné rozdíly jak v oblasti kořenů, tak i v nadzemní části. V kypřené a hnojené variantě byl vytvořen viditelně masivnější kůlový kořen s více postranními kořeny, což je právě v suchých letech důležitou předností. Čistě opticky je na rostlině z kypřené a hnojené parcely mnohem více šešulí. Nicméně hmotnost tisíce semen (HTS) je téměř identická napříč všemi variantami.
Dne 5. července 2018 byla sklizeň v nehnojené variantě bez hlubokého kypření přibližně 3,5 t/ha. Hnojené, resp. hlouběji kypřené varianty vykazovaly v průměru posledních dvou let pokusu větší výnos o 1 až 5,5 q/ha. Největší rozdíly vykazovala hluboko kypřená a DAP hnojená parcela. Zde bylo možné zaznamenat větší výnos až 5,5 q/ha při dané úrovni výnosů. Prostudujeme-li výsledky různých vyhodnocení, zjistíme, že uvedená varianta měla velmi dobrý vývoj na podzim s velmi dobře vyvinutými kořenovými krčky, což bylo základem pro vysoké výnosy. Zdá se tedy, že cíleným prokypřením a zásobením živinami vznikly ideální podmínky pro růst rostliny.
Ozimá pšenice:
Parcely s ozimou pšenicí vykazovaly po obou předplodinách (řepka a ozimá pšenice) v raném vývoji výrazné rozdíly. Fosforem hnojené porosty jsou v porovnání s nehnojenými znatelně silnější a mají více postranních kořenů. V průběhu vegetace je právě tvorba postranních kořenů nejvíce neutralizována. Při vyhodnocení počtu stébel nesoucích klas nebylo možné zjistit žádný jednoznačný rozdíl. Při vyhodnocování během jarního růstu se neustále projevovaly rozdíly mezi variantami hnojenými pouze fosforem a hnojenými kombinací fosforu a draslíku. Poslední uvedená varianta vykazovala čistě opticky lepší vývoj a na konci měla bohatší klasy. Ve výsledcích sklizně ozimé pšenice po řepce ze dne 9. července 2018 bylo velmi pěkně vidět, že varianty hnojené PK nezávisle na druhu aplikace přinesly přibližně o 3 q/ha větší výnos než čisté varianty P. Bohužel sklizňový rok se spíše podprůměrným výnosem 7 t/ha neumožnil pozorovat žádné jednoznačné tendence v ozimé pšenici. V „normálních“ letech při výnosovém potenciálu této oblasti 10 t/ha můžeme s jistotou předpokládat, že právě díky zvýšenému příjmu živin bychom zaznamenali výrazné rozdíly.
Shrnutí
Rok sklizně 2018 na stanovišti Bernburg byl poznamenán výrazným a dlouhým obdobím sucha. U řepky byly zaznamenány výrazné rozdíly v tvorbě kořenů a výnosnosti. Obiloviny, které byly hnojeny, vykazovaly vitálnější a lépe vyvinuté rostliny. Kombinace fosforu a draslíku v hloubkovém hnojení v suchých letech zjevně působí kladně na vývoj rostlin. Působí-li voda a velká období horka jako absolutní faktory omezující výnos, nelze uvedené kladné efekty ve vývoji porostu vždy až do sklizně využít. Sklizeň 2019 umožní konečné posouzení pokusu a vyvození poznatků pro praxi.