Sedm generací v Corn Belt
Corn Belt je oblast ve středozápadní části USA. Hlavní plodinou je zde jednoznačně kukuřice. A jedná se o jeden z největších trhů s přesnou secí technikou na světě. Stroje HORSCH se zde velmi dobře osvědčily.
Charlie a Matt Rademacher mají svou farmu na východě Illinois, kde pokračují v zemědělské tradici své rodiny. Ta začala v roce 1854 příchodem jejich předků z Německa do USA.
Jako zemědělci páté generace zahájili svou zemědělskou životní dráhu v Joliet (Illinois), asi 60 kilometrů jihozápadně od Chicaga. V 90. letech procházela domovská oblast bratrů velkými změnami. V důsledku urbanizace ubývala zemědělská plocha, zvyšující se počet obyvatel znamenal více sousedů a větší provoz. Krajina s výrazně zemědělským charakterem se stále více urbanizovala a rozvíjel se zde průmysl. V roce 1999 se bratři rozhodli, že svůj podnik přesunou dále na jih, do Alvinu (Illinois). A tam je do dnešních dnů. Díky přesunu mohli svůj podnik rozšířit a nyní je těší, že své nadšení pro zemědělství úspěšně předávají už sedmé generaci.
Illinois leží ve středozápadní oblasti USA, tzv. Corn Belt – Kukuřičném pásu. Každoročně se v tomto regionu vypěstuje více než třetina celosvětové produkce kukuřice a sóji – nejen pro tuzemskou spotřebu, ale i na export. Illinois je tak jedním z předních producentů kukuřice a sójových bobů v USA. Po generace se hlavní osevní postup skládá z řádkových plodin a v některých oblastech i z obilovin a speciálních kultur. Z celkové plochy 180 milionů akrů (72 850 000 ha), na které se v USA kukuřice a sója pěstuje, činí Illinois 12 %. Abyste si dokázali udělat představu: V roce 2021 vyprodukoval Illinois s 2,19 miliardami bušlů (56 milionů tun) 4,8 % celosvětové produkce kukuřice.
Maestro od roku 2021
Než loni Rademacherovi koupili Maestro SV 3620, důkladně si přesnou secí techniku HORSCH nastudovali. „Hledali jsme univerzální secí stroj, který by na našich polích využívaných pro přímou setbu i konvenční zpracování odváděl dobrou práci,“ vysvětluje Charlie Rademacher. „Naše farma má spoustu různých typů půd, které rovněž zpracováváme různě. Na černých jílovitých půdách provádíme přímé setí a to pak potřebujeme velký tlak na přesné výsevní jednotky. Na zpracovaných půdách můžeme set rychleji. K tomu potřebujeme samozřejmě secí stroj, který nejen přesně uloží osivo, ale také zvýší celkovou produktivitu.“ A co se vyšší produktivity týče, nepřihlíželi bratři jen k objemu osiva a kapalného hnojiva, ale také k rychlosti. „Prohlédli jsme si všechny možné secí stroje od nejrůznějších výrobců, především ty, které slibovaly vyšší pracovní rychlosti. U všech byla doprava osiva od secího disku do brázdy mechanická s pomocí transportních pásů nebo kartáčů. Rychle jsme ale zjistili, že tyto secí stroje mají své limity. Například minimální rychlost pro přesné uložení osiva. Na našich polích s přímou setbou ale nemůžeme kvůli zbytkům a půdním podmínkám jezdit moc rychle. Tyto systémy se tedy pro naše pole nehodily,“ uvádí Charlie Rademacher.
Proč jsou tedy vůbec zapotřebí vyšší pracovní rychlosti v kombinaci s větším objemem osiva a hnojiva? Produktivita a maximalizace zpracovávané plochy za den jsou v mnoha regionech USA velkým tématem. V posledních 25 až 30 letech se v téměř všech pěstitelských regionech změnily klimatické podmínky. „Od 70. do 90. let jsme mohli s pracemi na poli začít téměř vždy v březnu. Teď ale jaro tady v Kukuřičném pásu kvůli mokru v důsledku vydatných dešťů začíná vždycky později. Někdy jsme měli časové okno jen dva až tři dny, abychom vůbec něco na poli udělali – zpracování půdy, postřik nebo setí. V letošní sezóně jsem za jeden den sám osel 560 akrů (220 ha), včetně jízd pro osivo a hnojivo. S naším předchozím secím strojem bychom to nikdy nezvládli,“ vysvětluje Charlie Rademacher. „Problém, který u našich konvenčně zpracovávaných ploch máme, je, že secí stroj zvládne spoustu hektarů tak rychle, že mu s úpravou seťového lůžka vůbec nestačím,“ směje se Matt Rademacher. „Máme vlhčí jara s kratšími časovými okny pro setbu. Musíme tak investovat do rychlé, výkonné a přesné techniky, abychom krátké období pro výsev co nejlépe využili. Načasování je to nejdůležitější, pokud si chcete zajistit výnos,“ shodují se oba bratři.
Větší rozteč řádků
Na Rademacherově farmě se s každou generací měnily nejen provozní prostředky, ale i pěstitelské metody. V 70. letech se všechna pole orala pluhem a optimální rozteč osevních řádků byla 38” (96,5 cm). Dnes se na farmě používá kombinace přímého setí a konvenčních metod – v závislosti na typu půdy a topografii. Tradiční rozteč řádků v Kukuřičném pásu činí původních 30” (76 cm), bratři se ale rozhodli pro jiný přístup. „Kukuřici a sóju sejeme s roztečí řádků 20” (50 cm). U obou plodin to funguje skvěle. S naším strojem Maestro a řídicí jednotkou ISOBUS dokážeme osivo variabilně aplikovat. Při užších kukuřičných řádcích sejeme na našich nejlepších půdách 46 000 zrn na akr (113 600 zrn na hektar) a v písečných půdách to snížíme na 28 000 zrn. Při rozteči 30” bychom to dělat nemohli. A u sóji omezujeme porost. Dnes sejeme 120 000 zrn na akr, tedy méně než obvyklých 130–160 000 zrn. Se správnými odrůdami tak zvýšíme náš výnos a snížíme náklady na osivo,“ potvrzuje Matt Rademacher.
Variabilní aplikace osiva a hnojiva se v USA praktikuje už celou generaci. Od vzniku této metody v 90. letech až do nového tisíciletí využívalo tuto techniku mnoho zemědělců pro dosažení maximálního výnosu. Avšak čím více zkušeností sbírali, tím více zaměřovali svou pozornost také na kontrolu nákladů na osivo a hnojivo. Bratři u kukuřice upravili aplikované množství podle typu půdy. Potenciál výnosu každého typu půdy má totiž svůj limit. Na písečných půdách hrozí nebezpečí, že větší porosty budou mít slabší stonky a dojde ke ztrátám, protože stonky se mohou ve větru zlomit. Tyto stresové faktory mají za následek také různě velké palice a zrna. Bratři si jsou toho vědomi a snaží se vyset kukuřici tak, aby palice byly co nejvíce jednotné. „Jsou-li sklízecí stroje nastaveny na větší palice a pak jsou na poli jen malé, ztráty při sklizni jsou samozřejmě vyšší. Naším cílem je, aby plodiny byly co nejvíce jednotné a my ze sklizně vytěžili maximum,“ vysvětluje Charlie Rademacher. Doplňuje: „Vyšší sklizňové výnosy si zajišťujeme tím, že dbáme na silnější stonky a jednotnou velikost palic, protože tak samozřejmě sklizeň probíhá rovnoměrněji.“
Jednoduchá obsluha
U stroje Maestro s dávkovacím systémem AirVac nadchla bratry obsluha, která je v porovnání s jinými secími stroji na trhu jednoduchá. Předtím používali secí stroj s doplňovacími dávkovači a komponenty. „Maestro SV je jednoduchý secí stroj. Seznámení s ním bylo rychlé a my ho mohli okamžitě používat. Změna konfigurace podle různých odrůd je snadná. Stejně tak nastavení. Konstrukce je velmi dobře uspořádaná,“ vypočítává Matt. A také servis MTS systému bratry přesvědčil. „Někdy se do výsevní jednotky dostane cizí těleso. Čištění systému je ale velmi snadné – jednoduché vypnutí osiva a bezproblémové odpojení hadic pod secí nádrží. U jiných secích strojů jsme dřív pro čištění hadice museli počítat s dobře dvěma hodinami. Teď můžeme za 15, 20 minut zase set.“
Manévrovatelnost je u Maestra klíčovým faktorem. „Velké pneumatiky u našeho Maestra přináší řadu výhod, které naše předchozí secí stroje neměly. Na prvním místě je třeba uvést přepravu. Stroj je stabilní a dalším plusem je, že jsou výsevní jednotky vyvýšené a ne blízko země,“ říká Charlie. „Díky přenosu hmotnosti v kombinaci s většími pneumatikami nemáme problémy se snížením výnosu v důsledku zhutnění půdy v pojížděných řádcích. V kombinaci s našimi pásovými tahači nemáme s Maestrem žádné ztráty výnosu,“ pokračuje. Flotace a malý tlak na půdu jsou klíčovým faktorem, jak na farmě zachovat strukturu půdy. Kromě pneumatik a techniky pro přenos hmotnosti u Maestra využívají bratři pásové systémy u žacích strojů a traktorů. Matt k tomu dodává: „Maestro se také snadněji skladuje. Pokud prší, často necháváme celou soupravu v hale. Protože jízdní stopa je v poloze pro přepravu menší než u našeho předchozího secího stroje, můžeme celou soupravu do haly přemístit rychle a bez problémů.“
Bratři udělali u svého Maestra SV jednu zajímavou úpravu: Systém vybavili pro aplikaci kapalného insekticidu do secí brázdy. „Od nedávna musíme u naší kukuřice bojovat s rezistencí půdních škůdců, zejména kvůli GVO technologii,“ potvrzuje Matt. V mnoha regionech si totiž hmyz vyvinul rezistenci proti genetickým úpravám plodin.
Produktová řada Maestro je v mnoha pěstitelských oblastech USA na vzestupu. Zákazníci nadšeně sdílejí své zkušenosti se strojem Maestro, ať u řádkových plodin nebo speciálních kultur jako řepky. Na rozdíl od jiných secích strojů na americkém trhu má Maestro tři hlavní výhody: vyšší secí výkon za den, kvalitní podvozek, nástrojovou lištu, výsevní jednotku a dávkovací techniku pro přesné uložení osiva a jednu z nejlepších konstrukcí v oboru, která každé zrno uloží rovnoměrně do půdy.