Inflace: kupředu k novému zemědělskému modelu?

Situace je naprosto nesporná: osm miliard lidí není možné s dnešními podmínkami pro zemědělskou produkci uživit. Ti, kterých se to týká, si musí být vědomi výzev, které před nimi stojí. Jen oni mají možnost s tím něco udělat.

Na Dnech praktických ukázek HORSCH 2022 ve Francii vysvětloval Philippe Dessertine, ekonom a člen Rady pro veřejné finance, že od ledna 2020 se zdravotní, geopolitická a hospodářská situace ve vztahu k zemědělství drasticky změnila. Především svět financí pochopil, že bez zemědělství, které živí lidi, nebude žádná ekonomická aktivita! Proto aktéři investují do zemědělství. A jejich možnosti jsou výrazně vyšší než možnosti rozpočtu společné zemědělské politiky.
Inflační mechanismy jsou částí problémů, které je třeba překonat – v průmyslových zemích, ale především v chudších zemích, kde je napětí kolem dostupnosti potravin příčinou nestability. Philippe Dessertine proto zdůrazňoval: „Musíme se postarat, aby mladá generace pochopila, že zemědělství je strategicky důležité.“

Zpomalení inflace

Ekonom připomněl, že inflace souvisí s nepoměrem mezi penězi a blahobytem. Velké dluhy v poměru k dosaženému stupni blahobytu jsou podhoubím pro inflaci. To je situace, která existovala už před koronavirovou pandemií a která se zvýšením množství prostředků v hotovosti ještě prohloubila. Úrokové sazby a nízké náklady na energie ale tento fenomén maskovaly. Jako spouštěč pak zafungovala energetická krize a konflikt na Ukrajině.
Jednou z obav, kterou inflace vyvolává, je spirála cena/platy: Firmy zvyšují platy jako reakci na rostoucí ceny. Stoupají tak náklady na zaměstnance, což pak má opět dopad na ceny. „Inflace, to je závod, kde nikdo nevyhrává,“ říká Philippe Dessertine. Situace se však dá zvládnout, pokud všichni aktéři postupují stejně: nedržet žádnou hotovost a zkrátit platební lhůty. Peníze ztrácí na hodnotě, ale následky jsou pro všechny stejné. Abychom se z toho zase dostali, musíme dále vytvářet blahobyt – neuhýbat na únikové cesty jako zlato, drahé kameny, pozemky a půda – a dále investovat.

Změny v tvorbě hodnot

Tváří tvář aktuálním výzvám, klimatickým a demografickým, má zemědělství jedinečnou šanci: tvorbu hodnot, která vychází z aspektu udržitelnosti produkce a ze schopnosti omezit emise CO₂. Co se počítá, je ani ne tak finanční výsledek podniku, ale mnohem více dopad (na životní prostředí, lidi, společnost...), jako u výrobce Tesla, jenž je hodnocen výrazně lépe než konkurenti, kteří vyrábí více vozů. Investoři musí měřit nově vytvořenou hodnotu. To je možné pomocí správy dat (uložený uhlík, zemědělsko-ekologické ukazatele, výnosy...). Philippe Dessertine srovnává tuto změnu modelu hospodaření s přechodem od koní k automobilům. A při této změně se tvorba hodnot opírá především o lidi: zemědělství neexistuje bez producentů.