HORSCH Live v novém formátu
HORSCH Live jde do třetího kola – tentokrát v novém formátu. Také v roce 2022 pozvala společnost HORSCH nejrůznější řečníky a hosty z různých zemědělských odvětví, aby informovali a diskutovali o aktuálních tématech a událostech.
A přece je něco jinak! Protože namísto toho, aby se všechny přednášky a diskuzní panely uskutečnily jako v minulých dvou letech během jednoho týdne, zavedla společnost HORSCH po dvou live diskuzních panelech takzvanou event řadu. Od začátku prosince 2022 do poloviny února 2023 se konaly přednášky odborníků na různá témata. Byly vysílány každé pondělí večer na našich obvyklých sociálních platformách. Tentokrát byly věnovány klimatickým změnám a našim půdám, kdy téma znělo „Vyvážené půdy – jisté výnosy“.
HORSCH Live zahájily dvě živé diskuze: 29. listopadu 2022 na téma „Klimatické extrémy – Co nás zemědělce ve střední Evropě čeká a jak můžeme reagovat?“ a 2. prosince 2022 to bylo téma „Cash is King? – Kolik kapitálu musí provoz držet?“
HORSCH Live – Úvod
Minulé léto se zase jednou ukázalo, jak může počasí ovlivňovat naše zemědělství. Extrémní jevy způsobují zemědělcům po celém světě velké problémy stále častěji. Už v posledním vydání terraHORSCH mluvil Dr. Frank Wechsung, který pracuje jako vědec na Postupimském institutu pro klimatický výzkum, o své domněnce, že klimatické poměry se vyznačují stále větší perzistencí, a tak se např. prodlužuje doba působení brázd vysokého nebo nízkého tlaku, čímž vznikají dlouhá období s extrémním počasím.
V live diskuzním panelu HORSCH 29. listopadu 2022 si povídal mimo jiné s Dr. Rainerem Langerem (předsedou představenstva pojišťovny Vereinigte Hagelversicherung), Carl-Philippem Bartmerem (jednatelem zemědělského podniku AVG Mücheln) a Philippem Horschem (jednatelem HORSCH Maschinen GmbH), diskuzi moderoval Michael Braun a její téma znělo „Klimatické extrémy – Co nás zemědělce ve střední Evropě čeká a jak můžeme reagovat?“
Počasí a extrémní klimatické jevy tady byly vždycky. „Počasí patří ke klimatu, tzn. klima je tvořeno počasím. Klima je dáno v průměru asi 30 roky počasí. Také klimatické extrémy patří ke klimatu. Vyskytují se zejména v letech klimatické změny, kdy je patrný posun od jedné klimatické zóny do jiné,“ říká Dr. Frank Wechsung.
Zarážející však je, že se takovéto extrémní klimatické jevy vyskytují stále častěji a silněji. To bylo v minulých letech zjevné. V zemědělství představují problém kromě jarního sucha především pozdní mrazy. Ty mají negativní vliv na vývoj plodin a dokáží způsobit značené škody. Pokud po nich následuje velké sucho s minimem srážek, nedá se velkým ztrátám při sklizni a ztrátám výnosů zabránit. „Sucho a vysoké teploty budou definitivně patřit k novému klimatu. Ale to nebude všechno.“ Dají se také očekávat kumulace silných lokálních srážek a déle trvající období mokra. To všechno představuje pro zemědělce v Evropě velkou výzvu a nabízí se otázka: Co udělat pro to, abychom produkovali potraviny a společně nadále zajišťovali výživu pro obyvatele?
Na otázku, zda častější klimatické extrémy pociťuje už i pojišťovnictví, odpovídá Dr. Rainer Langer jasně: Nárůst je zřejmý! Avšak s velkými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. V Pobaltí bylo letos spíše mokro a bouřlivo, což způsobilo značné škody. Na západě bylo velmi sucho a evidovali jsme tam právě škody v souvislosti se suchem. Je s podivem, že v Německu se škody způsobené suchem ještě nijak často nepojišťují,“ říká Dr. Langner. „Pojištěné jsou zde převážně škody způsobené kroupami, silným deštěm a bouřkami, ale ty suchem mnohem méně, odhadoval bych tak 100 000 hektarů.“ Rok 2022 byl v Německu, co se týká krup, naštěstí průměrný, tzn. nebyly zde žádné obzvláště velké škody. „Víme ale o mnoha regionech, kde byly škody značné, zejména u pozdních plodin, např. kukuřice. Také v Belgii a Lucembursku jsme museli hradit extrémně velké škody, i v souvislosti se suchem.“
Roky 2018 až 2022 se vyznačovaly velkým suchem, zažili jsme ale také intenzivní deště, např. v Ahrtalu. To je výsledek intenzivní klimatické situace se srážkami, jaké nebyly na tamních meteorologických stanicích do té doby nikdy naměřeny. Navíc se v posledních letech výrazně zvýšil počet škod způsobených tornádem. „To je také výsledek toho, co nás pravděpodobně čeká trvale a v ještě větší míře,“ tolik Dr. Langner.
Také Philipp Horsch pozoruje globální nárůst extrémního počasí v různých regionech. „Především Jižní Amerika, jihozápadní část Brazílie a Paraguay jsou naprosto vyschlé. V Jižní Africe bylo letos spíš moc mokro.“ Také v Austrálii letos sklizni ublížilo velké množství srážek.
Déle trvající období sucha nebo mokra staví zemědělce před enormní výzvy. Vyrovnat se s oběma extrémy je velký úkol a současně obrovská výzva,“ tolik Phlipp Horsch. Carl-Philipp Bartmer to potvrzuje: Bylo by třeba reagovat mnohem flexibilněji, s vyšší účinností a ve správný čas. „Téma zemědělství je termínový obchod, což nyní dostává zcela nový význam. Aktuálnější, popř. přesnější meteorologické modely by mohly pomoci optimalizovat organizaci provozu a činit vhodná rozhodnutí ohledně aktuálních provozních postupů,“ vysvětlil.
Na otázku, jak daleko do budoucnosti se dá počasí předpovědět a od kdy jsou prognózy spíše nejisté, vysvětlil Dr. Wechsung, že předpovědi do jednoho týdne fungují dobře a jejich limit jsou pravděpodobně asi dva týdny. „Všechno, co dva týdny přesahuje, je skutečně obtížné.“ Jak to, že se tedy klimatologové odvažují předpovídat klimatickou změnu? Nedá se totiž přesně říct, jaká bude zima, ale dá se s určitostí říct, že bude tepleji. To je jádro klimatických modelů. Pozitivní je, že se předpovědi počasí v posledních letech výrazně zlepšily, co se jejich kvality týče. Jsou však spolehlivé jen do té míry, nakolik je spolehlivá síť měření. „Co se často nevidí, je, že meteorologické modely jsou jen jedním prvkem předpovědi počasí. Tyto prognózy se dodatečně korigují s využitím lokálních informací o počasí. Ty pochází z meteorologických stanic.“
Souhrnem je možné říci, že se klima mění rychleji, než se původně na základě modelů předpovídalo, a že zemědělství se musí v budoucnu připravit na déle trvající období sucha či mokra.
S klimatickými změnami a výzvami pro zemědělství souvisí také otázka, jak bude možné stále větší světovou populaci v budoucnu nakrmit. Carl-Philipp Bartmer předpokládá intenzivnější spolupráci s technickými obory, výzkumem a šlechtěním. Téma šlechtění nových upravených odrůd je spíše dlouhodobým a ne krátkodobě realizovatelným prostředkem, dodal Dr. Langner. „Avšak právě přizpůsobení odrůd bude rozhodujícím faktorem pro kvalitní produkci obilovin, především co se německého zemědělství týče,“ říká Bartmer. Zemědělci si musí být vědomi, že šlechtitelé jsou v boji s klimatickou změnou jejich velkými spojenci. „Považuji za povinnost každého zemědělce být nápomocen, aby naše šlechtitelství bylo i nadále životaschopné a my měli v budoucnu dobře plodící, vyšlechtěné odrůdy“.
Cash is King?
V posledních letech měly podniky díky politice nízkých úroků k dispozici vhodný kapitál. Také krátkodobá dostupnost provozních prostředků a malé výkyvy jejich cen se pozitivně odrážely na likviditě zemědělců. Z ekonomického hlediska ale neměla stálá vysoká likvidita smysl. V minulém roce se však mnohé změnilo: Ceny provozních prostředků potřebných pro zemědělskou výrobu prudce vzrostly. Především cena hnojiv se v porovnání s předchozím rokem téměř zdvojnásobila. Kvůli vyšším cenám provozních prostředků enormně vzrostl také oběžný kapitál v pěstitelských provozech.
Ve druhém live diskuzním panelu HORSCH „Cash is King? – Kolik kapitálu musí provoz držet?“, který moderoval Matthias Lech (produktový manažer Farm & Food), se Deert Rieve (zemědělec z Meklenburska-Předního Pomořanska), Felix Hollmann (nezávislý poradce a jednatel LBB GmbH a zemědělský ekonom), Bernd Werzinger (manažer prodeje Deutsche Kreditbank AG a zemědělský inženýr) a Michael Horsch bavili o tom, jak se zemědělské provozy musí připravit na budoucnost, aby zůstaly likvidní a ziskové, jak výrazný dopad mají změny v úrokové politice na financování provozních prostředků a na pozemky podniků.
Bernd Werzinger, který se věnuje celé šíři zemědělských provozů až po ty vinařské, na úvod diskuze vysvětlil, že jeho klienti řeší obecná, ale i velmi specifická témata, resp. obavy a potřeby. Obecným tématem jsou zejména klimatické podmínky, měnící se trhy, volatilita a likvidita. „To se v podstatě týká všech provozních odvětví. V souvislosti s tím se nabízí celá řada různých otázek.“ Některá tato různorodá témata jsou kvůli jejich specifičnosti velmi komplexní, což pro něj sice celkově představuje velkou výzvu, ale zároveň je to i velmi zajímavé. V minulém roce se u tématu polního hospodářství, resp. kolísajících trhů ukázalo, že vysoká volatilita potřebuje jiné řízení likvidity. Při větší potřebě likvidity se nabízí otázka, jak se dá zabezpečit. „Pak přichází takové otázky jako např.: Co získám z vlastní sklizně? Co je ve skutečnosti na účtu? Co je třeba smluvně udělat a jak zvládnout problémy s likviditou? To jsou důležité otázky polního hospodářství.“
„Asi před rokem začaly podniky bojovat s narušenými dodavatelskými řetězci a extrémně navýšenými cenami za výrobní prostředky, které navíc bylo možné dodat jen se zpožděním, nebo vůbec,“ vysvětlil Michael Horsch. Situaci se věnoval nejen z pohledu zemědělce, ale také jako konstruktér a výrobce strojů. Podle něj cenový vrchol nastal už v dubnu a v srpnu bylo možné pozorovat určitý pokles. „Všechno šlo trochu dolů, protože se podle mě nacházíme v ještě skryté recesi,“ uvedl. Nemyslí si sice, že ceny v nadcházejících měsících zase klesnou na původní úroveň, ale také se nedomnívá, že by cenová vlna pokračovala. „Myslím si, že se to bude pohybovat na úrovni, na které jsme dnes, možná o něco níže.“ Otázkou je, zda se úroky znovu vrátí na podobnou úroveň jako před asi půl rokem. Nulové úroky však neočekává.
Že cenové výkyvy mohou být velmi rychlé a nepředvídatelné, o tom se přesvědčil i Deert Rieve. „V roce 2007 byla celosvětově nejhorší sklizeň za mnoho let a ceny enormně vzrostly. Také ceny hnojiv byly tehdy téměř tak vysoké jako dnes. V roce 2008 byla naopak úroda celosvětově nejlepší a všechno prasklo. Situace s takto rychlým průběhem se dají plánovat jen velmi těžko. Mnoho podniků tehdy nakoupilo na sklad drahá hnojiva. Já sám jsem koupil od souseda ječmen za 190 €/t a o šest měsíců později jsem ho prodal dál za 80 €/t. Nikdo zkrátka nepočítal s tím, jak to bude volatilní.“ Říká, že bude těžké provést kalkulaci pro příští roky a odhadnout, kde se bude nacházet cenová hladina. Protože od začátku války stoupla např. cena pšenice, která už rostla předtím, o dalších 100 €/t. Pro tyto odhady, jak plánovat, chybí mnoha zemědělcům a, jak říká sám Rieve, i jemu samotnému, cit.
Také zákazníci Felixe Hollmana už probírali hrozící recesi. Některé ukazatele podle něj říkají, že, mimo jiné, americké banky nenechají hlavní úrok růst stejným tempem jako v minulosti. Také ceny energií by měly zase klesnout, např. ropy. Předpokládá, že pšenice si oproti jiným surovinám jako jediná udrží ještě relativní cenovou úroveň. „Měl jsem obavy, že pšenice spadne na 200 €/t a náhle vznikne mezera v likviditě, pokud hnojiva zůstanou současně drahá.“ Mezitím se ale ukázalo, že také jejich cena klesá, a pokud hnojiva a pšenice klesají současně, nemuselo by likvidní riziko nastat,“ vysvětloval Hollmann.
Na otázku z publika, zda oběžný kapitál ve střednědobém horizontu klesne, odpověděl Rieve, že to bezprostředně souvisí také s cenami hnojiv, osiva a postřikových látek. „Myslíme si, že se nedostanou na původní úroveň, a doufáme taky, že cena pšenice neklesne na původní hladinu 180 €/t, protože pak by se podniky s tímto novým vyšším oběžným kapitálem nebo přímými náklady vyrovnávaly jen obtížně. To jsou jednoduché počty.“
U téma pole a pachtování polí se názory liší. Michael Horsch zná mnoho případů, i v zahraničí, kdy zemědělci říkají, že nemohou dále růst, protože 50 až 60 % obhospodařované plochy ve světě je propachtovaných. A jen pro udržení ploch muselo být kalkulováno s vyššími sazbami pachtovného. „A ty šplhají k výšinám. A když je pachtovné nahoře, už neklesne,“ myslí si Horsch.
Na konci diskuze měli účastníci ještě několik tipů pro diváky a zemědělce. Například Bernd Werzinger vysvětloval, jak je důležité udělat realistickou provozní analýzu a podívat se, zda strategie, kterou se řídím, je vhodná, nebo zda je nutné ji upravit. Pro úspěch je samozřejmě nutná i radost z práce. To může Hollmann jen potvrdit. „Navíc by měla být krátce před sklizní na účtu likvidita 200 € na hektar nebo jako rezerva, aby člověk bezpečně vydržel do další sklizně.“
Michael Horsch se dívá do budoucna pozitivně a je si jistý, že přestojíme i silnou recesi: „Vím, že my Němci umíme pracovat, pokud musíme. To jsme prokázali už ve finanční krizi a prokážeme to i teď. A já vám říkám: Je jedno, jestli to bude trvat dva nebo tři roky – my se z toho dostaneme.“ Ani o zemědělce si nedělá velké starosti, protože ti zvládnou tuto dobu plnou výzvu dobře.
Více informací o těchto akcích
Chcete více informací k uvedeným nebo dalším tématům HORSCH Live?
Všechny příspěvky HORSCH Live můžete zdarma a bez registrace shlédnout na našich webových stránkách. Podrobné informace o diskutovaných tématech najdete v seznamu na webových stránkách HORSCH.
Záznamy z přednášek a diskuzí jsou k dispozici zde: