Pásový postřik - přesvědčivě účinný
Volker Gröblinghoff je vystudovaný zemědělec. Po absolvování magisterského studia v Göttingen a Bonnu nastoupil do Freiherr von Weichs KG, zemědělského podniku ve východním Vestfálsku. V současné době pracuje jako asistent firemního vedení a je odpovědný za polní hospodářství tohoto zemědělského podniku.
terraHORSCH: Jaké nejdůležitější polní plodiny ve vašem podniku pěstujete?
Volker Gröblinghoff: Máme cca 1 000 hektarů osevní plochy a pěstujeme typické tržní plodiny, např. řepku, pšenici, ječmen a špaldu. Důležitými kulturami jsou ale také cukrová řepa a brambory, dále silážní kukuřice a bob. Řepa je stejně jako dříve v osevním postupu zastoupená velkou měrou a její pěstování významně ovlivňuje provozní výsledek. Z ekologických a ekonomických důvodů využíváme u cukrové řepy pásový postřik.
terraHORSCH: Kde přesně ve vašem osevním postupu cukrovou řepu najdeme?
Volker Gröblinghoff: V osevním postupu následuje cukrová řepa po obilí, zpravidla po ječmenu, pšenici nebo špaldě. Po řepě pak přichází na řadu jak pšenice, tak i špalda. Poměr osevní plochy špaldy a pšenice se mění podle situace na trhu. Kukuřici v našem podniku s cukrovou řepou většinou nijak intenzivně nestřídáme. Geografické a klimatické podmínky nejsou pro pěstování kukuřice optimální a ani poptávka po silážní kukuřici, popř. po kukuřici na biomasu není nijak veliká.
terraHORSCH: Váš podnik hospodaří v lokalitách v různých nadmořských výškách. Představuje to pro vás nějaké speciální nároky?
Volker Gröblinghoff: Ano, půda u nás je velmi heterogenní. Dílem máme velmi těžké jílovité půdy, které na jaře při obdělávání vyžadují velký cit. Především při setí řepy představují často velkou výzvu. Abychom pro cukrovou řepu vytvořili přijatelné seťové lůžko, zpracováváme půdu částečně ještě před zimou. Zimní plodiny se u nás v průběhu let osvědčily na plochách s vysokým obsahem jílu. Na polích, na kterých se kvůli kvalitě půdy nedá cukrová řepa pěstovat, zařazujeme místo ní do osevního postupu řepku. V nízkých polohách směrem k Warburger Börde jsou půdy více sprašovité. Na těchto půdách se dá snadněji pěstovat řepa a brambory.
Celkově je naše lokalita relativně mokrá, i když se to kvůli suchům v posledních letech mění. Ale samo o sobě je pěstování plodin u Borlinghausenu velmi ovlivňováno vlhkostí, a to je pro nás výzva.
terraHORSCH: Jaké byly průměrné srážky v posledních letech?
Volker Gröblinghoff: Řekl bych, že v průměru mezi 800–900 mm/m², v roce 2021 to bylo stěží 700. Tedy o téměř 200 mm méně. Loni v říjnu jsme byli na nějakých 500 mm/m². Neobvykle suché podmínky nám zpracování půdy určitým způsobem ulehčují, i když extrémní sucho na jaře mělo za následek nižší výnosy právě u cukrové řepy.
terraHORSCH: Jak jste přišli na pásový postřik a proč jste se pro něj nakonec rozhodli?
Volker Gröblinghoff: Máme řepná pole, na kterých často vyroste řepa z vypadaných semen. Proto jsme si položili otázku, jak to jednoduše vyřešit a vyhnout se namáhavému ručnímu pletí. Existuje nový systém od KWS a Bayer: pěstitelský systém Conviso složený z osiva a herbicidu. Letos se směl systémový herbicid použít jako pásová aplikace jen na maximálně 45 % plochy. Pro tento rok se nám podařilo získat osivo a příslušný herbicid bezpečně odstraňující i řepu mezi řádky, která není vůči této účinné látce tolerantní. Díky povolenému množství herbicidu se téma pásového postřiku přímo nabízelo a v našem podniku jsme ho využili výrazně více než kdy dřív. Při čištění našich polí jsme náš plošný postřikovač nasadili jako pásový postřikovač v kombinaci s plečkou.
terraHORSCH: Jakou rozteč řádků máte?
Volker Gröblinghoff: Cukrovou řepu sejeme do řádků s roztečí 45 cm. Postřikovač, HORSCH Leeb 7 GS, má pracovní záběr 27 metrů s rozmístěním trysek ve vzdálenosti 25 cm.
terraHORSCH: Jak jste stroj přestavěli?
Volker Gröblinghoff: Namontovali jsme šikmé krytky trysek od společnosti HORSCH. K dispozici jsou dva druhy šikmých krytek: šedá a červená. Se šikmými, rovnými a slepými krytkami jsme za pomoci montážního návodu HORSCH mohli u našeho postřikovače s roztečí trysek 25 cm dosáhnout pásového postřiku u řepy s roztečí řádků 45 cm.
Abychom to celé otestovali a nemuseli hned používat herbicid, vyjeli jsme na pole nejdříve s vodou a vyzkoušeli jsme aplikaci a nastavení. Množství vody se s tryskami RowFan 40 02 pohybovalo kolem 300 l/ha. Mohli jsme tak nejdříve otestovat spoustu věcí, optimálně nastavit výšku ramen a stanovit takovou šířku pásu, která nám vyhovovala. Pro dosažení pásu 20 cm jsme museli trysky v držáku otočit na 45° křížení. Díky přesnému vedení ramen pomocí BoomControl bylo možné šířku postřikového pásu spolehlivě dodržet a na postřikovanou plochu se aplikovala správná koncentrace účinné látky. Jakmile jsme byli přesvědčení, že to funguje, vyjeli jsme s herbicidem. Ze začátku jsme systém bedlivě kontrolovali a pozorovali jsme, jaké množství postřikové látky je aplikováno. Mohli jsme si tak být jistí, že vše spolehlivě funguje a že na oblast, kterou nedokáže plečka mechanicky udržovat, bude aplikován herbicid.
terraHORSCH: Měli jste nějaké problémy s nastavením?
Volker Gröblinghoff: Největší výzvou pro nás zpočátku bylo, abychom traktor vedli v takové stopě, aby střed pásu vedl nad řádkem řepy. V podélné ose má postřikovač určitou vůli. Jeli jsme se zablokovanou řídicí nápravou a řídicí systém RTK traktoru jsme použili pro případné korektury, kdy jsme techniku posunuli o centimetr doleva nebo doprava, aby nedocházelo k driftu a střed pásu byl vždy nad řádkem.
terraHORSCH: Jak byste to všechno shrnul?
Volker Gröblinghoff: Loni jsme postřik prováděli jen jednou, protože po tom suchu nevzešel žádný další plevel. Pole bylo úplně čisté a nijak se nelišilo od řepného pole na druhé straně cesty, kde jsme prováděli běžný celoplošný postřik herbicidy.
Na tomto poli se využila nejen plečka, ale také robot Farmdroid, který dokáže plet řepu i v řádku s přesností RTK. Nedokáže však rozpoznat plevel rostoucí přímo u řepy, takže čistě mechanická likvidace plevele nevede k požadovanému výsledku, tedy řepnému poli zcela bez plevele. S pásovým postřikem jsme to ale vyřešili dobře. Celkově nás pásový postřik v kombinaci s plečkou přesvědčil a řepné pole je čisté. Ramena se dala při dostatečné jízdní rychlosti spolehlivě vést v nízké postřikové výšce cca 28 cm, takže postřik byl naprosto optimální.