Udržitelné zemědělství se strojem Pronto NT
Stuart McAlpine, zemědělec z oblasti západoaustralského pšeničného pásu, je přesvědčený, že se správnou strategií, intenzitou a vhodnou technikou může každý konvenčně hospodařící podnik úspěšně přejít na regenerativní systém. Článek na toto téma napsala australská novinářka Andrea Mayesová.
Po celém světě se zvyšuje poptávka po zdravých a ekologických potravinách. Mnoho spotřebitelů chce vědět, kde a jak bylo jejich jídlo vypěstováno. A jsou ochotni si za udržitelné pěstování a lepší kvalitu potravin připlatit.
Po mnoha letech a mnoha pokusech se regenerativní zemědělství v západní Austrálii zabydluje. Tato zemědělská metoda zaplňuje velkou mezeru mezi čistě biologickým a konvenčním způsobem pěstování plodin. A zájem spotřebitelů o ni pořád roste. Stále více zemědělců tak znovu objevuje výhody biologických pěstebních systémů, které dokážou zlepšovat zdraví půdy a vázat uhlík.
Pšeničný pás je zemědělským srdcem státu Západní Austrálie. Téměř polovina zemědělské produkce pochází z této oblasti rozkládající se na téměř 155 000 km² na jihozápadě spolkového státu, především východně od Perthu, přičemž sahá cca 350 km na východ a od severu na jih měří 425 km. Žije zde téměř 73 000 obyvatel, z nichž se skoro jedna čtvrtina nějakým způsobem podílí na zemědělství.
Klimatická změna způsobuje, že polosuché podmínky v pšeničném pásu představují ještě větší výzvu než kdy jindy. Srážky jsou extrémně proměnlivé a v dobrém roce přináší až 330 mm vody. V Západní Austrálii byla v roce 2020 nejteplejší zima od počátku meteorologických záznamů. Průměrná teplota v Perthu činila téměř 20 °C a srážky se po celé zemi pohybovaly 46 % pod sezónním průměrem.
Ziskové rozpětí západoaustralských pěstitelů obilí bylo v roce 2018 dobré jako nikdy, rok 2019 však přinesl tak velké ztráty jako nikdy dřív. Zemědělci musí nutně zvyšovat efektivitu a výnosy a kompenzovat tak omezenou produkci na málo úrodných půdách v těchto na srážky chudých oblastech. Protože se degradace půdy a rezistence vůči účinným látkám fytosanitárních prostředků prokazatelně zvyšují, začali se někteří zemědělci poohlížet po technice pro regenerativní zemědělství – se speciálním zaměřením na půdní biologii, zdraví rostlin a integrovaný ekologický pěstební systém.
Půdní šampion
Stuart McAlpine pochází už ze čtvrté generace zemědělců. Téměř 40 let spravuje hospodářství s 5 000 hektary v Buntine, poblíž Dalwallinu v severní části pšeničného pásu. Spolu se svou ženou Leanne zaměstnává dva stálé zaměstnance a podle potřeby dva sezónní pracovníky.
„Zkusíme-li v jednom pásu pěstovat plodiny zcela bez hnojení, nebudou výsledky tak skvělé – dokud se nezmění půdní biologie.“
Stuartovi předkové pracovali v souladu se zemědělskou praxí dané doby. Jeho otec byl už pokrokovější a experimentoval s hnojením a novými odrůdami obilí. Od něho Stuart McAlpine zdědil lásku k přírodě a nadšení pro přirozené pěstování rostlin. Stejně jako zájem o kvalitu dobrých potravin.
Pozemky na hospodářství McAlpina jsou suché a většinou rovné, s několika málo mírnými kopečky. Půdy tvoří písčitý jíl smíchaný s o něco těžšími půdami a málo úrodný, povrchový naplavený jíl. V zimě může být chladno, ale mráz je problémem jen zřídka. V létě teploty přes den často stoupají na více než 40 °C.
V roce 1996 začal Stuart jako jeden z prvních s bezorebným obděláváním a v roce 1999 mu byla udělena cena „Western Australia No-Till Farmer of the Year”.
V roce 2007, po jednom velmi suchém vegetačním období, kdy bylo pro udržení výnosu zapotřebí stále více vstupů, začal prosazovat spíše ekologičtější přístup.
Důvod, proč se Stuart zaměřil na zdraví půdy a význam biologické aktivity v půdě, byla nižší produktivita a měnící se rozložení srážek.
„Věřím, že většina zemědělců chce dělat pro životní prostředí to nejlepší,“ říká. „Mnoho z nich nevyužívalo výhody přirozených systémů, protože dlouhou dobu bylo rentabilní je nahrazovat. Protože nemohly fungovat přirozené postupy, věnovali stále větší pozornost fyzikálním a chemickým komponentům v půdě. Co však bylo opravdu zapotřebí, je porozumění tomu, jak se dá půdní biologie stimulovat a podpořit. Neefektivní systémy mají za následek oslabené půdy se špatnou strukturou. Výnosy stagnují nebo klesají a je nutné používat stále více provozních prostředků. Tím rostou náklady, zhoršuje se zdraví rostlin a půdy a klesají zisky.
Hlavním cílem regenerativního zemědělství není zvýšit výnosy, ale zvýšit efektivitu a produktivitu tím, že se sníží použití minerálních hnojiv a postřiku, vytvoří lepší půdy, přirozeně se zlepší odolnost rostlin a zvýší se množství živin. Naše výnosy při regenerativním způsobu obhospodařování nijak znatelně neklesly. Ale dostáváme mimořádně pozitivní ohlasy ohledně kvality. Ukázalo se, že konvenční systémy obhospodařování jsou na ústupu, protože nedbají na přirozené souvislosti a potlačují přirozenou schopnost rostlin napravovat půdu.
Máme se ještě o přednostech přirozené půdní biologie mnoho co učit, ale i s tím málem, co už víme, dokážeme snížit náklady, napravit škody, ale přitom zachovat výnosy! Když to všechno víme, proč dál pracujeme konvenčním způsobem?“
Dnes pěstuje Stuart na téměř 3 200 hektarech pšenici, ječmen, oves, boby, řepku a krmný hrách v rámci širokého osevního postupu. Cíleně využívá rostliny, které mu pomáhají s oběhem živin a likvidací plevelů. V současné době má 100 krav plemene Angus, podle sezóny i více, a věnuje se chovu různých plemen dobytka na pastvinách.
Je spoluzakladatelem Liebe Group, jednoho z prvních svazů výrobců v Austrálii. Kromě toho je členem dozorčí rady Wide Open Agriculture, předního západoaustralského podniku pro regenerativní potraviny a zemědělství.
V roce 2015, mezinárodním roce půdy, bylo Stuartovi uděleno ocenění „Soil Champion of the Year“ za severní pšeničný pás.
Cílený vstup a správná technika
Pronto NT je univerzální kompaktní secí stroj a kombinuje zpracování půdy, setí a zatlačení při setbě do mulče nebo při přímém výsevu. Stroj zpracovává jen tu část půdy, do které se osivo ukládá. Tam vytváří jemnozrnnou strukturu. Botky TurboDisc se optimálně přizpůsobují nerovné půdě a zaručují vysoký přítlak na botku a přesné uložení osiva. Díky němu rostliny rovnoměrně vzejdou, což zlepšuje mikroklima plodiny, navíc napomáhá růstu zdravějších, silnějších rostlin s lépe rozvinutými kořeny a větší odolností vůči nemocem. Dobré rozdrcení, o které se starají přední kultry stroje Pronto, je důležité pro optimální prokořenění a pro příjem vlhkosti a živin.
Chtěl jsem vkusný design, moderní přesnou techniku, flexibilní koncept a stroj, který bude mít snadné použití a údržbu. To všechno jsem našel u HORSCH Pronto.
Podle Stuarta je HORSCH Pronto NT se záběrem 12 metrů důležitou součástí jeho regenerativního hospodaření. „U nás v Západní Austrálii jsou výnosy u konvenčních a regenerativních provozů poměrně nízké a kolísají – od 0,6 tun na hektar až po něco více než 3 tuny na hektar. Provozy často obhospodařují obrovské plochy, aby dosáhly většího výnosu. To znamená, že družstva se společným vlastnictvím strojů nejsou vlastně volbou a často je ve strojovém parku vázáno velké množství kapitálu. Je těžké najít stroj, který by splňoval všechny požadavky pro tolik různých podmínek. Avšak mít ten správný stroj je nanejvýš důležité. Chtěl jsem vkusný design, moderní přesnou techniku, flexibilní koncept a stroj, který bude mít snadné použití a údržbu. To všechno jsem našel u HORSCH Pronto,“ vypráví.
Stuart McAlpin považuje za hlavní přednosti stroje Pronto extrémně přesné uložení osiva a pokrytí osivem, kdy rostliny rovnoměrně vzejdou. K tomu se přidává vysoká jízdní rychlost, která je důležitá pro optimální využití časových oken v závislosti na počasí. Velkou roli hraje i dobrá schopnost přizpůsobení se různým podmínkám setí, minimální narušení biologických procesů a mikroorganismů v půdě a v neposlední řadě také malé náklady na údržbu.
Stuartův stroj Pronto plně odpovídá jeho požadavkům. Má secí vůz o objemu 6 000 litrů a nádrž 4 000 + 2 000 litrů na kapalné hnojivo a biostimulátory. Na nosníku je zabudována další nádrž na kapaliny o objemu 2 000 litrů. Osm let experimentoval s kapalnými hnojivy a biostimulátory, aby snížil spotřebu syntetických hnojiv. Produkt TM Agricultural, který byl vyvinut a vyrábí se v Novém Jižním Walesu, stimuluje růst mikroorganismů ve všech typech půdy a vede tak k většímu výskytu uhlíku a organického materiálu, k většímu množství živin v rostlinách lepšímu zdraví zvířat.
Stuart výrazně zredukoval použití minerálních hnojiv, herbicidů a insekticidů. Mezi roky 2007 a 2016 použil fungicidy celkem třikrát. „Jako doplněk k biostimulátorům používáme tekuté extrakty kompostu, které si vyrábíme zde v hospodářství, a také další živiny na bázi uhlíku,“ vysvětluje. „Kapalinu aplikujeme stejným otvorem jako osivo, čímž se snažíme pomoci rostlině k co nejlepšímu startu,“ dodává. „Aplikační množství činí u obou kapalin cca 50 litrů na hektar. K tomu se později přidává aplikace na listy. Sejeme při rychlosti 14 až 15 km/h a s maximální přesností. Uložení osiva je u celé secí lišty perfektní. Je tak přesné, že mohu dokonce u plodiny likvidovat plevel, aniž bych musel čekat, až rostlina vzejde. Tak samozřejmě získávám na likvidaci plevele více času. Potřebujeme výrazně méně hnojiva, můžeme provádět přesnější setbu a jen velmi málo narušujeme půdu. Pronto nechává na poli větší strniště a seje do něj velmi přesně. Pokud chceme vytvořit pastvinu, můžeme jednoduše set do stávajícího porostu, aniž bychom ho museli stříkat. Máme s tím velké úspěchy. Všechna semena vzejdou a vyrostou.
Naši pracovníci i návštěvníci našeho hospodářství zas a znovu obdivují, kolik rostlin z půdy roste. Je to neuvěřitelné. Díky produktům, které během celé mé „regenerativní fáze“ používáme, a samozřejmě díky stroji Pronto se u nás všem plodinám úžasně daří,“ pěje chválu Stuart. „U některých našich půd to vypadalo, jako bychom se pokoušeli zajet lopatou do betonu. A naopak, když napršelo 25 mm, byla půda tak lepivá, že člověk, když ji přešel, byl o 3 cm vyšší. Teď jsou těžké půdy, když jsou vysušené, dokonce ještě drolivější. Mohu rýt 15 cm do hloubky, půda je stále drolivá – v létě i zimě. Po dešti se nelepí. Vůbec neušpiní ruce. Mám radost, když to vidím. Tyto kroky k lepšímu jsou důsledkem větší biologické aktivity a většího obsahu humusu. Dříve byla kořenová masa v hloubce 10 cm, teď dosahuje až do 20–25 cm.“
Více neznamená vždy lépe
I co se pěkného designu a skvělé techniky týče, je Pronto takovou směsí: ne mnoho, ne málo, ale přesně akorát. Podle Stuarta to perfektně odpovídá filozofii regenerativního zemědělství. Způsob, jak se systém přirozených půdních organismů vyvíjí, je sice neuvěřitelně komplexní, ale výsledek je zázračně jednoduchý.
„Více neznamená vždy lépe – ať už jde o déšť, osivo, hnojivo, postřik, technické inovace nebo dokonce výnos. Více může být také destruktivní. A to nás může zničit. I rostliny. Je třeba je stimulovat, aby se na tomto úžasném symbiotickém procesu v půdě podílely.
Zemědělci se nachází v jedinečné pozici, kdy mohou zblízka pozorovat přirozený koloběh. Náš mozek dokáže vnímat a intuitivně poznávat spoustu věcí. Myslím, že jsme přechodem na zemědělství podle receptu ztratili některé důležité schopnosti. Spolehli jsme se na to, co nám říkali, že máme dělat. Namísto vynakládání stále více prostředků na potírání problémů musíme opět aktivovat všechny naše smysly: dívat se, čichat, dotýkat se, zkoušet – a zohledňovat všechny faktory, které hrají roli. Co se skutečně děje?
Zkusíme-li v jednom pásu pěstovat plodiny zcela bez hnojení, nebudou výsledky v porovnání s používáním hnojiva tak skvělé – dokud se nezmění půdní biologie. A já si myslím, že stejným způsobem pracují i lidé ve společnosti HORSCH,” je přesvědčený. „Berou v úvahu všechny faktory a hledají lepší možnosti. Nemají strach se ptát, nemají strach se učit, nemají strach něco změnit.
Pro náš systém obdělávání je Pronto nezastupitelný. A to nejen kvůli přesnému ukládání osiva, ale také kvůli flexibilitě, se kterou se dá stroj přizpůsobit různým požadavkům, např. kapalným biostimulátorům. Stejně jako já sám jsem součástí regenerativního systému, je to i Pronto. Snadno se s ním manipuluje – přesně podle toho, čeho chceme dosáhnout. Není přetechnizované. Dá se intuitivně ovládat,” říká zemědělec. „Pronto by mohlo být přínosem pro většinu systémů obdělávání. Pro někoho, kdo přemýšlí o přechodu na regenerativní zemědělství, je to perfektní začátek.“
