Vyhlásili jsme boj výdrolu řepky
Výdrol řepky je problémem po celém světě. Společnost HORSCH provedla na poli dva rozsáhlé pokusy, aby zjistila, jak se s ním co nejlépe vypořádat. Mimo jiné zkoumala, jaký potenciál se skrývá v plečkování u této plodiny.
Na počátku těchto pokusů byl výsev řepky strojem Maestro 12.50 CX s roztečí řádků 50 cm namísto obvyklých 15 cm nebo 30 cm. Výsev proběhl na dvou různých stanovištích. První se nachází v bezprostřední blízkosti sídla firmy HORSCH u Sitzenhofu. Je poměrně výrazně drnová a půdy jsou zčásti velmi těžké. Druhé stanoviště je v oblasti Řezna a má podobně vysoký podíl jílu, ale více organické hmoty v půdě. Na obou stanovištích byla kvůli dlouholetým osevním postupům zahrnujícím řepku velkým tématem stará řepka.
Důvody, proč se k těmto pokusům přistoupilo, byly různé. Všechno začalo vylepšeným ukládáním osiva výsevním agregátem stroje Maestro, a to právě u těžkých půd. Předností tohoto stroje jsou hvězdicové odhrnovače. Zbavují řádky organických zbytků i hrud. Při pracovní rychlosti 12 až 13 km/h tyto odhrnovače skvěle pracují a vytváří dobré seťové lůžko.
Rozteč řádků 50 cm byla vybrána z toho důvodu, že se u řepky mělo provádět plečkování. A navíc jsme chtěli zkusit pásový postřik, abychom viděli, zda má tato technologie u řepky nějaký pěstitelský a ekonomický význam. Co se výnosu týče, na základě pozorování a zkušeností z praxe za poslední roky víme, že větší rozteč řádků nepředstavuje žádnou nevýhodu. Někteří zákazníci HORSCH používají tento postup již dlouhou dobu. Ukazuje se, že řepka je schopná prostor mezi řádky optimálně vyplnit. Ve fázi deseti až dvanácti listů jsou řádky už téměř uzavřené.
Kvůli větší rozteči řádků jsme snížili hustotu osevu na 25 až 30 semen na m2, aby nebyly rostliny v řádku příliš blízko sebe.
Základním problémem byl jednoznačně výdrol řepky, který vzchází ještě po letech a v hybridní řepce představuje konkurenční rostlinu. V tomto případě umožňuje plečkování likvidaci přinejmenším všech nechtěných rostlin mezi řádky. Dá se tak optimálně využít potenciál výnosu nových hybridních pěstitelských postupů. Celkově se při tomto postupu plečkuje cca 80 % orné plochy, protože neobdělaný pás je široký asi 10 cm.
Michael Braun
Michael Braun pracuje ve společnosti HORSCH dvanáct let a společně s Kurtem Glückem vede oddělení podpory prodeje. Ve svém volném čase se věnuje hospodářství nedaleko Schwandorfu. Má zde vlastní pole, která důkladně zná (půdní strukturu a další empirické hodnoty), a proto na nich rád experimentuje. Svá pole samozřejmě obchází téměř každý den a díky znalosti historických souvislostí dokáže interpretovat i mimořádné jevy. Zajímá se především o další rozvoj zemědělství a v tomto speciálním případě o budoucnost pěstování řepky.
Výzvou, které jsme při našich letošních pokusech museli čelit, byly silné srážky, kvůli kterým nebylo časné plečkování možné. Za normálních okolností by mělo jít bez významné ochrany plodin plečkovat od fáze čtyř až šesti listů. Ve skutečnosti se ale dala provést jen jedna pracovní operace ve fázi deseti listů, kdy by při optimálním počasí už vlastně probíhalo druhé plečkování.
Dosavadní výsledky tohoto opatření jsou při letošních pokusech velmi dobré. Na jiných polích by se však při jednom přejezdu zachytilo jen kolem 80 % staré řepky. Kromě staré řepky je v některých regionech samozřejmě také tématem přenos nemocí způsobený tím, že výdrol není namořený; toto by se dalo omezit časným plečkováním.
I kvůli Zelené dohodě pro Evropu, která si klade za cíl výrazně snížit používání postřiků, představují pásové postřiky u klasických řádkových plodin, jako je kukuřice, cukrová řepa a brambory, dobrou možnost úspory. U řepky aktuálně ještě nejsou možnosti snížení spotřeby zjevné, při dalších pokusech se však této problematice budeme věnovat podrobněji.
První plečkování bylo při našem pokusu původně naplánováno ve fázi čtyř listů. To však nebylo kvůli počasí možné. 
Řepka vysetá strojem Maestro s roztečí řádků 50 cm ve fázi šesti/osmi listů. 
Navzdory rozteči 50 cm uzavírá řepka řádky už ve fázi deseti listů. Ale i v této fázi se dá provést plečkování.
Pokusů se účastnili Michael Braun a Josef Stangl. Jakou motivaci a jaký osobní zájem tito dva odborníci společnosti HORSCH na tomto postupu mají, to si můžete přečíst v rámečku.
Josef Stangl
Josef Stangl pracuje ve firmě HORSCH devět let a věnuje se zde novým pěstitelským konceptům v rámci polního hospodářství. Předtím pracoval jako poradce pro rostlinnou výrobu a dodnes v rámci své vedlejší pracovní činnosti radí některým zemědělským podnikům. Od samého začátku ve společnosti HORSCH uplatňuje své rozsáhlé znalosti praktické ochrany rostlin a své zkušenosti s aplikační a tryskovou technikou. Motivací k objevování, poznávání a dalšímu rozvíjení nových metod je pro něj jeho zájem o pěstitelské strategie a celkové zemědělské koncepty. Zajímá se především o zajištění provozního výnosu v nejrůznějších regionálních nebo výrobně-technických zemědělských podmínkách.
Zcela osobní motivací je pro něj navíc radost a vzrušení při zkoušení nových věcí vedoucích k prokazatelným vylepšením a také jejich realizace ve spolupráci se zemědělci. Na Josefa Stangla se s žádostmi o konzultace a s dotazy ohledně polního hospodářství obrací i zemědělské provozy HORSCH.