Diverzifikace pro větší výnos
Brazilská savana (Cerrado) se zemědělsky využívá teprve poměrně krátkou dobu. Dnes se však především spolkový stát Mato Grosso výrazně podílí na produkci zemědělských produktů v zemi.
![[Translate to tschechisch:] Karte: Mato Grosso Cerrado](/fileadmin/_processed_/9/2/csm_TH_Brasilien_Karte_MatoGrosso_Cerrado_a941473708.jpg)
Na začátku stály před zemědělci velké výzvy. Jednou z nich byla půda chudá na živiny. Bylo nutné zlepšit hodnotu pH pomocí vápnění a také zvýšit obsah fosforu a draslíku. Tyto vysoké investice byly základní podmínkou pro lepší výnosnost půdy a pro rentabilitu zemědělského využití vůbec.
Časová osa ukazuje rovněž vývoj výnosů obilí v regionu.
S dalším rozvojem zemědělství v těchto oblastech se produkce stávala komplexnější a obhospodařování intenzivnější (obr. 2). Zkrácení pěstitelských cyklů sójových bobů, kukuřice a bavlny v kombinaci s výsevem sóji v polovině září a začátkem ledna umožnilo lépe využívat vegetační období.
Současný systém spočívá v navazujícím pěstování sójových bobů / kukuřice anebo sójových bobů / bavlny do druhé sklizně – v současnosti se tímto způsobem využívá více než 60 % zemědělské plochy spolkového státu.
S dvojím osevem souvisí otázky, kterými se vědci doposud zabývali jen málo. Protože se většinou při výzkumu zkoumá jen jedna plodina izolovaně a ne v souvislosti s další plodinou pěstovanou ve stejném pěstitelském roce. Intenzifikace vedla k nastolení lepších podmínek pro plevel, škodlivý hmyz, hlístice a onemocnění. K tomu se přidaly rezistence. Na tomto pozadí probíhalo v Mato Grosso po delší dobu několik pokusů.
V roce 2008 se nadace MT rozhodla zahájit sérii pokusů zaměřených na to, jaký vliv mají střídání plodin, osevní postup a systémy monokultur – se sójovými boby jako hlavní plodinou a s cílem analyzovat vliv střídání plodin na výnos sójových bobů a na úrodnost půdy. Dlouhodobý pokus probíhal v reálných podmínkách na pokusných pozemcích nadace. Ty se nachází na farmě Cachoeira (17° 09' S, 54° 45' W, 490 m n.m.), poblíž dálnice BR-163, u Itiquiry. Půda je zde velmi jílovitá. Více než 30 let se do ní dodávaly minerální živiny a vápno a je proto považována za úrodnou. Osm pěstitelských postupů v rámci pokusu je popsáno v tabulce 1 a pokrývá následující oblasti: různé osevní postupy, kombinace s meziplodinami, střídání plodin a monokultury.
Během jedenácti let výzkumů se dospělo k několika důležitým výsledkům. Množství slámy mezi jednotlivými postupy je u systémů se střídáním plodin a osevním postupem výrazně větší (obr. 4). U postupů s osevním postupem je důležité u různých druhů přihlížet k rozdílům jednotlivých typů slámy a prokořenění – naprosto jinak ovlivňují profil půdy.
Výnos sójových bobů, hlavní plodiny pokusu, je ovlivňován různými produkčními postupy a během let se zvyšoval. Nárůst úrovně produktivity u všech postupů během posledních tří vegetačních období se dá vysvětlit především tím, že byly použity odrůdy s vysokým výnosem, které se na brazilský trh dostaly teprve nedávno. Průměrný výnos za toto období je u postupů s osevním postupem nebo střídáním plodin výrazně vyšší než u monokultury.
Po dobu šesti sklizní (2008/2009 až 2013/2014) nemělo rozdílné hospodaření na výnosnost žádný vliv. Rozdíly se začaly projevovat od sklizně 2014/15. Hlavním důvodem byla kombinace nedostatku vody a extrémně rané odrůdy sójových bobů. To podtrhuje rezervní schopnost jílovitých půd, do kterých jsou přidávány živiny, tak jak převládají na pokusných pozemcích nadace MT. Pro zemědělce z toho plyne důležité poselství: Vytrvat u systému přímého setí – dobré výsledky se totiž nedostaví hned po jeho zavedení, ale během několika let, až se systém stabilizuje.
V porovnání se systém se střídáním plodin není u systémů s osevním postupem doposud zřejmý žádný větší výnos sóji. Je však možné provést jiná hodnocení. Zjistíme tak, nakolik různé varianty osevního postupu mohou přispět ke zlepšení biologických vlastností půdy. Obr. 6 ukazuje, jak může tvorba humusu změnit úrodnost tropických půd.
V1- sójové boby/úhor (DS) - monokultura 
V7- sójové boby/kukuřice (DS) - střídání plodin 
V6- sójové boby/crotalaria, sójové boby/kukuřice + brachiaria brachiaria (DS) - osevní postup
Obr. 6 Pohled na půdní povrch, vrstva 0 až 10 cm pro sójové boby/úhor, sójové boby/kukuřici a sójové boby/systémy s osevním postupem. Postupem času a vznikem různých typů a množství mulče na povrchu je půda stále tmavší. Všechny tři metody produkce vykazují ve vrstvě 0 až 10 cm následující obsah organické látky: 3,2 %, 3,8 % a 4,0 %.
Fotografie: C. Kappes (2016)
Během pokusu byly prováděny mikrobiologické analýzy, které se podrobněji věnovaly půdním enzymům ovlivňujícím cyklus uhlíku, síry a fosforu. Bylo tak možné stanovit ukazatele biologické kvality půdy. Metoda produkce s vyšším množstvím slámy znamená vyšší biologickou aktivitu.
Tyto parametry ukazují, nakolik je sláma u tropických půd zapotřebí pro aktivaci celého biologického potenciálu. U některých pěstebních systémů byla biologická aktivita při obhospodařování s vysokým množstvím slámy osmkrát větší než u monokultury sójových bobů. Tyto výsledky se předávají laboratořím pro výzkum půdy, které je zahrnují do svých rutinních výzkumů, a brzy budou k dispozici zemědělcům, tak aby bylo možné sbírat mikrobiologické informace o různých půdách u různých podniků.
Souhrn
Po jedenácti letech pokusů s osmi různými systémy obhospodařování je možné pro spolkový stát Mato Grosso konstatovat následující: Produktivita sójových bobů úzce souvisí s používanou pěstební metodou. Tam, kde bylo v půdě více slámy, byla výnosnost sójových bobů vyšší. U systémů, u kterých se při pěstování klade důraz na větší rozmanitost druhů (osevní postup), je výnos sóji srovnatelný s výnosem u méně rozmanitých systémů (střídání plodin). Dají se však zjistit větší hodnoty mikrobiologické aktivity v půdě. To ukazuje, nakolik má smysl zachovávat produkci obilí a tím systém obhospodařování s větším množstvím slámy. Důsledkem je zvýšení obsahu humusu v půdě.
Protože se jedná o dlouhodobý pokus, bude v něm nadace MT pokračovat ještě po několik roků, aby ještě více prozkoumala vliv systémů obhospodařování na výnosnost sójových bobů. Brzy budou následovat další analýzy, např. o vázání uhlíku. Cílem je vyhodnotit vliv na rozmanitost kultur. To má přispět k tomu, aby zemědělství, především půdní hospodářství, bylo na savaně ještě udržitelnější.