Dny polní techniky v La Lucine
Na začátku září 2019 pořádala HORSCH France už po dvanácté dny polní techniky. Každé dva roky se do sídla firmy v La Lucine u Châteauvillainu v departementu Haute-Marne sjedou zemědělci, kteří mají o naše produkty zájem. Také letos byla tato akce velmi úspěšná.
Více než 1 000 účastníků – prodejců a zemědělců – přijalo pozvání na tuto třídenní akci plnou přednášek, prezentací strojů a workshopů. Zúčastnili se jí rovněž Philipp, Michael a Cornelia Horschovi a Theo Leeb.
10. září bylo vyhrazené pro prodejce, dva následující dny byly určeny zemědělcům. Program byl vždy stejný: Přednášky, výměna zkušeností a diskuse dopoledne, prezentace strojů a představení novinek z výrobního programu HORSCH a HORSCH LEEB odpoledne.
Dobrý dojem zanechal nový samochodný postřikovač Leeb PT. Stejně jako nové stroje HORSCH pro hybridní zemědělství: stroj pro plečkování Transformer VF, prutové brány Cura ST a stroj pro podříznutí půdy Finer SL.
Workshopy byly vždy věnovány jedné části produktové palety HORSCH z jednoho určitého tematického hlediska:
- Workshop „Hybridní zemědělství“ s podrobnou prezentací nové palety strojů HORSCH pro likvidaci plevele
- Workshop „Low Disturbance“ zaměřený na stroje HORSCH pro přímé setí
- Workshop „Biogas“ s prezentací nejnovějšího Focus TD, který byl perfektně přizpůsoben pro pěstování meziplodin určených k získávání energie
- Workshop „Minimální zpracování půdy“ s představením dvou různých provedení Terrano GX – jednoho pro hluboké a druhého pro velmi mělké zpracování
- Workshop „Ochrana rostlin“ s podrobnými technickými informacemi o přesné postřikovací technice Leeb AX, Leeb PT a Leeb LT.
Při závěrečné show byly všechny stroje prezentovány ještě jednou.
Diskuse o zbytkových pesticidech
Spotřebitelé si stále častěji kladou otázku, jaký vliv má výživa na jejich zdraví. Po starostech ohledně množství cukru a tuků v potravinách postupně přichází na řadu nová témata. Stále častěji se přitom objevuje dotaz na zbytkové pesticidy v našich potravinách. Během dopoledních přednášek prvního dne pro veřejnost vysvětlili svůj pohled na věc dva přednášející ze dvou různých oborů.
Julie Sabourinová je odpovědná za kvalitu a technické otázky v „Collectif Nouveau Champs“, sdružení výrobců aktivně se angažujících ve věcech zemědělství a životního prostředí, který byl založen v roce 2018. Jejich značka kvality nese název „Zéro résidus de pesticides“ (= nulové zbytkové pesticidy). Tato iniciativa vznikla z podnětu „Les paysans de Rougeline“, firmy distribuující ovoce a zeleninu. V programu už mají první garantovanou produktovou řadu bez zbytkových pesticidů.
Sedm zakladatelských firem vytvořilo strategii, která se dá aplikovat na celou rostlinnou výrobu. „Naše sdružení nyní zastupuje 20 % francouzského ovocnářského a zelinářského sektoru. A mimořádně rychle rosteme! Naše opatření bychom však chtěli rozšířit i na další oblasti rostlinné výroby“, říká Julie Sabourinová. To už probíhá ve vinařství a u semoliny.
Collectif vychází z toho, že společnost vyžaduje v otázce zbytkových pesticidů stále větší transparentnost. „Poptávka tady je: 89 % Francouzů vyžaduje více informací o tom, zda se v našich potravinách nachází pesticidy nebo ne“, uvádí Julie Sabourinová. „Díky značce „Nulové zbytkové pesticidy“ je to okamžitě jasné a zřejmé.“ Collectif se chce prezentovat svými výsledky. A pro to musí samozřejmě něco udělat každý jeho člen. „Povzbuzujme naše výrobce, aby hledali alternativy k chemickým pesticidům, například produkty, pro které neplatí maximální zbytkové množství a nemají definována sdružená zbytková množství. Musí rovněž prohloubit své znalosti o riziku kontaminace“, vysvětluje Julie Sabourinová. Značka se opírá o značku HVE (Haute Valeur Environnementale = S vysokým ekologickým přínosem). Velká část výrobců už má certifikaci, popř. se aktuálně nachází v procesu certifikace.
Tato opatření by nebyla vůbec možná bez vědců, kteří dokáží tyto zbytkové pesticidy prokázat. Pomáhají jim v tom analytické laboratoře, např. laboratoř Kneissler, kterou v roce 1993 založil Dr. Andreas Kneissler. Ten byl dopoledne druhým přednášejícím.
Laboratoř Dr. Andrease Kneisslera se specializuje na prokazování aktivních látek, mykotoxinů a pesticidů. Zakázky dostávají od značek, které chtějí zajistit, že jejich opatření budou účinná, např. od značky „Nulové zbytkové pesticidy“. „Provádíme 15 000 testů měsíčně – u potravin, pitné vody a krmiv“, říká Dr. Andreas Kneissler. „Naše profese vyžaduje obrovské množství odborných znalostí. Jeden příklad za všechny: Prokázat, že podíl glyfosátů u oliv je nižší než maximální zbytkové množství, tzn. 1 mg na kg, je jako bychom se pokoušeli zjistit, kde se kapitán Queen Mary 2 na své lodi právě zdržuje. A my dnes dokonce dokážeme najít jeho kapitánskou čepici.“
Dr. Andreas Kneissler představil různé analytické metody a popsal projekt HORSCH Weizen (pšenice). Cílem je zodpovědět otázku, za jakých podmínek konvenčně pěstovaná pšenice neobsahuje zbytkové pesticidy. „Zkoumali jsme souvislost mezi pěstebními podmínkami a zbytkovými pesticidy u chlebové pšenice – přitom jsme vycházeli ze zemědělských, geografických a meteorologických dat“, popisuje Dr. Andreas Kneissler. Výsledky budou brzy zveřejněny.
Co dělat proti útokům na zemědělce, tzv. bashingu?
Třetí dopolední přednášku měl Eddy Fougier. Tento politolog se zabýval zkoumáním několika protestních hnutí. Působí jako poradce pro toto téma a v roce 2018 vypracoval studii na téma útoků na zemědělce, tzv. bashingu.
„Někteří tento pojem zneužívají a označují jím každou kritiku zemědělského sektoru. Jiní opakovaně tvrdí, že k bashingu vůbec nedochází“, upřesňuje. A hned přidává definici tohoto termínu: „Bashing je pocit, který vnímá hodně zemědělců a znamená, že jejich profese, některé z jejich aktivit a konvenční metody produkce jsou na veřejnosti a především ve velkých médiích pravidelně napadány, kritizovány a pomlouvány.“
„Kritika konvenčních zemědělských metod není nic nového. Už v 70. letech se poukazovalo na používání růstových hormonů nebo v 90. letech na používání geneticky upravených organismů“, říká Eddy Fougier. Ale tato kritika se nedávno masivně proměnila. Nejdříve se rozšířila na celou řadu témat (klima, blaho zvířat, postřikové přípravky...), poté se zradikalizovala: viditelné akce díky zprávám vysílaným v hlavním vysílacím čase; neviditelné akce, jako vnikání na pozemky chovatelů nebo také agresivní chování vůči zemědělcům.
Reakce profesních svazů nebyla zpočátku přiměřená. „Byla příliš technická, velmi vzdálená od starostí lidí“, lituje Eddy Fougier. Je třeba se také vzdát zastaralé představy zemědělce jako oběti: „75 % Francouzů má o zemědělcích vysoké mínění. Jsou to metody, které se zpochybňují.“ Eddy Fougier radí zemědělskému sektoru, aby se chopil příležitosti, sám vzal do ruky komunikaci a opět navázal kontakt se spotřebiteli.
Organizace, které tuto kritiku šíří, totiž není ve skutečnosti možné ztotožňovat se spotřebiteli. Názory těchto dvou skupin se často velmi rozcházejí. Je třeba oslovit spotřebitele. „Společenská očekávání“ kladená na zemědělskou produkci, o kterých se často mluví (bio, přesunutí produkce atd.), doposud prezentuje jen malá část společnosti. Malá část – ale o to hlasitější. Podle názoru politologa „je proto zásadní nepodceňovat váhu těch, kteří vás kritizují.“
„Společnost je polarizovaná. 60 % Francouzů říká, že jim při nákupu na nějakých deseti eurech nezáleží. Cena ale zůstává nejvýznamnějším faktorem. Průměrný občan má vůči vám mnohem menší předsudky, než si myslíte!“, je přesvědčen Eddy Fougier.
Co tedy dělat? Podle Eddyho Fougiera je důležité reagovat na nepravdy o zemědělských metodách, které jsou slyšet všude na veřejnosti. Na druhé straně je nezbytné využívat negativní stránky útoků proti zemědělcům a reagovat na ně pozitivní komunikací. „Jeden pěkný příklad se stal v říjnu 2018. Po několika vyhrůžkách smrtí od souseda se napadení zemědělci rozhodli, že se nestáhnou, ale že zorganizují den otevřených dveří, aby obyvatele v sousedství hospodářství seznámili se svou prací. Byl to velký úspěch. Všichni byli spokojení.“
Last but not least: „Z kritiky, které se nám dostává, musíme profitovat, abychom se ukázali v novém světle. Musí pro nás být motivací k inovaci a integraci na nových trzích. Nesmíme se nechat rozptýlit ideologickou válkou.“
Hodně výzev
„Nikdy v nás zemědělství neprobudí tolik zanícení, než když musíme zvládnout výzvy.“ Těmito slovy zahájil Michael Horsch sérii přednášek druhého dne určeného pro veřejnost. Nejdříve popsal velké milníky, které lidstvo v posledních 20 letech zažilo. Na prvním místě je to smartphone: „Stal se téměř pevnou součástí každého z nás. Usínáme s ním. Dopady tohoto malého zařízení na lidstvo můžeme jen tušit.“ Další milník: rozvoj energetických zdrojů. Po odstavení jaderných elektráren pochází 40 % energie v Německu z obnovitelných zdrojů. V Číně zažívá sluneční a větrná energie aktuálně enormní rozkvět.
Elektromobily jsou dalším příkladem: „Kdybyste se mě zeptali před šesti měsíci, nazval bych všechny, kdo věří elektromobilům, naprostými idioty. Mýlil jsem se.“ Elektromobily jsou na vzestupu, a to tak, že se to bolestně dotýká německého průmyslu. Tento průmysl, který je tak těsně spjatý s automobily se spalovacím motorem, se bude jen obtížně vyrovnávat s čínskou dominancí na trhu s elektromobily. „Přesto zůstávám optimistický. My ostatní, my zemědělci, budeme hrát v příštích letech rozhodující roli.“
Sebekritika jako zdroj pokroku
„Máme však dojem, že svůj osud držíme stále méně ve svých rukou. Tak tomu ale není. Je to jen tak, že moc, která doposud spočívala v rukou politických a vědeckých kruhů, přebírají stále více nevládní neziskové organizace“, vysvětlil Michael Horsch. A pokračuje: „Tento fenomén je v Německu velmi znatelný. Někdy se jejich sdělením přikládá větší váha než informacím vědců.“ Tyto neziskové organizace vyhledávají kontakt se společností HORSCH, především díky tomu, že si Michael Horsch dovolil kritizovat svou vlastní firmu. „Pokaždé z toho vzešlo něco pozitivního“, zdůrazňuje. Diskuse je vždy cílená a konstruktivní. „Je třeba si uvědomit, že neziskovky nutně nechtějí, aby se realizovaly všechny jejich požadavky, ale jen jejich část. Pomocí diskuse se dá najít kompromis, který hledají.“ Uvedu příklad: Prezident evropského včelařského svazu přestal požadovat, na rozdíl od své počáteční pozice, úplný zákaz glyfosátu. Ve skutečnosti totiž glyfosát umožňuje zachovat některé kvetoucí zemědělské plochy, jako například meziplodiny v rámci konzervačního zemědělství.
„Tyto příklady konsensu a diskuse odráží, čeho bychom chtěli naším konceptem hybridního zemědělství dosáhnout: spojení toho nejlepšího ze dvou rozdílných světů (biologického a konvenčního zemědělství)“, vysvětluje Michael Horsch. Zemědělec a zemědělství tak mohou být hnací silou v boji proti oteplování klimatu. A přitom ještě vydělat peníze. Jeden příklad za všechny: Pokud Německo zvýší na dvanácti milionech hektarů zemědělské užitné plochy obsah humusu v půdě o 0,1 %, je možné uložit 100 milionů tun uhlíku. Na trhu s uhlíkem stojí jedna tuna CO2 asi 50 euro…
Michael Horsch uzavřel svou přednášku ve stejném duchu, jako ji zahájil: „Budoucnost zemědělství ještě nikdy nebyla zajímavější než dnes!“
Otázka rovnováhy...
Dalším přednášejícím byl Nicolas Kerfant, generální ředitel zemědělské sekce v BASF France. Při otázce na budoucnost zemědělství si Nicolas Kerfant raději udržoval trochu odstup. V naší společnosti je prý všechno otázkou rovnováhy. „Pokud se na váze něco změní, nemusí to mít nutně okamžitý dopad. Ale jakmile se společnost dostane jednou do pohybu, je pozdě snažit se trend zvrátit.“ A dodal: „Raději bych byl na vašem místě než na svém. Navzdory mé pozici, navzdory úžasné firmě, pro kterou pracuji, nepokrývám takovou základní potřebu společnosti jako vy.“ A jídlo je jednou ze základních, životně důležitých potřeb.
Poté Nicolas Kerfant stručně představil firmu BASF. Firma se zabývá mnoha oblastmi a je mezinárodně činná. Každý rok investuje do řešení pro zemědělství 900 milionů euro.
Je válka o mínění už prohraná?
„Můžeme předložit výsledky, např. aplikační řešení, která jsme vymysleli, musíme však konstatovat: I nás se útoky na zemědělce dotýkají. Boj o mínění prohráváme, i když ještě není prohraný“, říká Nicolas Kerfant. „Co se týká ochraných přípravků, jádrem útoků, kterým jsme vystavováni, je to, že žádná z našich aktivit v posledních 60 letech nebyla dostačující.“ Vezměme si jen čistý pokles množství o 60 % nebo snížení nebezpečnosti produktů o třináctinu. „Dokonce moje tchyně se za šest měsíců stala odborníkem na ochranu rostlin. Snažíme se sice postupovat pedagogicky a vysvětlovat rozdíl mezi nebezpečností a rizikem, ale nepravdivé informace na internetu jsou pro nás příliš velké sousto...“
Podle Nicolase Kerfanta tomu musí vědci učinit přítrž a ukázat správnou cestu. Například rozhodnutí zavést ve Franici neobdělávané polní plochy o velikosti pět až deset metrů, není podle jeho názoru podloženo vědecky, ale je čistě politické. „Na každé straně existuje lobbing, každý hájí svou pozici…“
Musíme mluvit o tom, co můžeme dělat, a o našich inovacích. Pravidelně přinášíme nová řešení, jako např. biologická opatření na bázi feromonů“, zdůrazňuje Nicolas Kerfant. Navzdory těmto inovacím se do roku 2030 očekává na trhu s ochranými přípravky pokles o 25 až 50 %.
Nicolas Kerfant si je jistý: „Za několik let budeme mít minimálně tři typy zemědělství: Konvenční zemědělství, které umožňuje zajistit ekonomicky výhodnou výživu pro svět. Ekologické zemědělství se značkou kvality, které vychází vstříc požadavkům stále ještě malé, avšak nezanedbatelné části obyvatelstva. A zemědělství někde mezi tím – název pro ně ještě neexistuje, které vychází z principu HVE (Haute Valeur Environnementale = s velkým ekologickým přínosem).“ Proč bychom ho nemohli nazývat hybridní zemědělství? Na každý pád je každý z těchto tří systémů už zastaralý, protože se neustále vyvíjí. Je tedy třeba s nimi držet krok.
Z dalších nových řešení Nicolas Kerfant upozorňuje zvlášť na hybridní pšenici. Byly na ni vynaloženy enormní částky a výsledky se dostaví teprve za tři, čtyři roky. Tato pšenice umožní vyšší výnosy a bude mnohem víc odolnější vůči nemocem. Také digitalizace s sebou nese mnohá řešení, co se optimalizace postřiků a dávkování týče. „Máme strach z výrobců strojů, protože jejich řešení jsou stále efektivnější“, říká Nicolas Kerfant s postranním pohledem na Michaela Horsche. „Pro nás to znamená ztrátu výdělku, je to však správný směr.“
V následující diskuzi se jeden zemědělec přímo zeptal, zda má BASF chemická řešení, která by mohla nahradit glyfosát. Odpověď Nicolase Kerfanta byla naprosto jasná: „Ano! Máme takové produkty – jsou dražší, méně účinné a škodlivější pro životní prostředí…“ To je námět k zamyšlení….
Správné řízení úrodnosti půdy v ekologickém zemědělství
Josef Hägler je ekologický zemědělec z Bavorska, který ke své práci nepoužívá pluh. Svým profesním kolegům radí ohledně ekologického a konvenčního zemědělství a vede zemědělský podnik. Byl závěrečným řečníkem akce.
Hospodářství Josefa Häglera má zemědělskou užitnou plochu 110 hektarů a leží ve výšce 540 metrů. Průměrné roční srážky se pohybují okolo 600 mm. Jeho spíše lehké půdy na jemném písku mají jen nízký potenciál. Kromě toho chová jateční skot.
Pět let prováděl Josef Hägler na svém hospodářství pokus zkoumající účinek kejdy na půdní aktivitu. Od té doby je půdoznalectví jeho koníčkem.
Hlavní pozornost se podle jeho názoru musí věnovat správnému dávkování hnojiva. Nadměrné hnojení půdy je stejně tak problematické jako nedostatečné. Riziko, že se při nadměrném přidávání jedné složky rozvrátí rovnováha ostatních, je enormně vysoké. Proto se Josef Hägler už více než deset let spoléhá na Kinseyovu metodu. Analýzy půdy podle Kinseye spočívají v metodě, která vychází hlavně ze znalosti rovnováhy mezi minerálními látkami obsaženými v půdě a při problémech navrhne nápravná opatření.
Navíc Josef Hägler nepoužívá kejdu, která se ještě nerozložila. Pro přeměnu kejdy pomocí fermentace a správné rozložení využívá speciální metodu. Hnůj přichází do rozmetadla, tak aby se dosáhlo homogenní směsi a optimálního obsahu kyslíku a zabránilo ztrátám dusíku. Poté se hromada zvenku zhutní lžící bagru. CO2 tak nemůže unikat. Vše se kontroluje teploměrem. Teplota nesmí překročit 55° C, aby se složky hnojiva nespálily. Silo se nesmí zakrývat, protože světlo působí na akumulaci vody. V létě hromada dozraje za osm týdnů a vznikne spousta složek podporující humus.
Je pro něj věcí cti nikdy nezapracovávat ještě zelené zbytky. Tato malá chyba by automaticky vedla k problémům se znečištěním, se kterými se bez pluhu jen mimořádně obtížně bojuje, protože dešťovky nekonzumují zelené rostliny a hnilobný proces by humus poškodil.
Díky rozhodnutí nepoužívat pluh dokáže Hägler zachovat v půdě bakteriální život. Neotáčet půdu, to znamená, že anaerobní bakterie zůstanou v hloubce a aerobní bakterie na povrchu. Při přidání organického substrátu probíhá mineralizace nejen velmi dobře, ale také velmi rychle!
Tímto konceptem obhospodařování se výrazně zvýší podíl humusu v půdě. Humus má třikrát větší adsorpční schopnost než jíl, půdy tak mohou lépe akumulovat takové prvky jako dusičnany, síru a bor. Rozdíl je enormní: U půd s těsnými strukturami a podílem humusu 3,3 a 5,6 % činí rozdíl ve výnosu až 2000 kg na hektar! V prvním případě se zadrží 650 m3 vody oproti 1630 m3 ve druhém případě!
Hnojení může probíhat dvěma různými způsoby. Předem připravený kompost se může aplikovat přímo před setbou. Druhou možností je vyrobit z tohoto kompostu pelety a aplikovat je při setbě.
Půda se zkypří do hloubky tři centimetry, zbytky se podříznou a ponechají na místě. Půdu je pak možné zpracovávat maximálně do hloubky čtyř centimetrů. Při prvním pojezdu válcem se půda hermeticky uzavře a vytvoří se jemná zemina. Vlhkost se zadrží v půdě.
K setí se používá přestavený HORSCH Pronto DC. Disky byly nahrazeny šípovitou radličkou. Tak se před setím odstraní i poslední vzrostlé obilí. Také tradiční zavlačovače byly u Pronta změněny. Půdu je tak možné lépe uzavřít a kořeny vynést na povrch. Půda se ještě jednou zválcuje, aby se zabránilo úniku dusíku a stimuloval plevel.