Skutečné změny
Zemědělský inženýr Phillip Krainbring přestavuje spotřebitelům polní hospodářství a vede s nimi dialog prostřednictvím sociálních médií. Má toho hodně co vyprávět: od roku 2016 spravuje cca 440 hektarů tržních plodin. Stanovuje osevní postup, stará se o výběr optimální odrůdy, volí správná množství a využívá moderní ekologické postupy.
Tento 33letý zemědělec využívá to nejlepší z konvenčního i ekologického zemědělství. U obilí a kukuřice sází na osivo ošetřené pomocí elektronů a na preparáty s mikroorganismy. Stále častěji tak upouští od chemických prostředků a minerálních hnojiv. Jeho cílem je o 30 až 50 % menší využívání dusíku, pouze poloviční množství fungicidů a insekticidů a nulová regulace růstu. Časopisu terraHORSCH vysvětlil, co ho k tomu vede: „Letos jsem získal cenu CeresAward v kategorii ‚Farmář‘ – pro mě to bylo naprosto jedinečné, protože můj otec zvítězil v této kategorii v roce 2015 a já se tak vydal v jeho stopách. CeresAward umožňuje ukázat, jakými novými cestami se zemědělství ubírá, jaké inovace přinášíme a jaké nápady rozvíjíme, abychom zemědělství připravili na budoucnost. To považuji za velmi důležité, protože stojíme před velkými výzvami a velkými změnami.
Na jedné straně vidíme, že náš způsob produkce naráží na své hranice. Ať už je to rezistence v rostlinné výrobě, stagnující nebo klesající výnosy, příliš velké a těžké stroje, extrémní výkyvy počasí a mnoho dalšího. Jmenovat bych mohl pravděpodobně do nekonečna. Avšak tyto výzvy jsme si zvolili už volbou povolání. Kouzlo zemědělství je přece také v tom, že se stále rozvíjí a nezůstává stát na místě. Pro mě to ale neznamená mít vždy nejnovější stroje, nejnovější high-tech řešení nebo maximální digitalizaci. Další rozvoj pro mě znamená také zamýšlet se nad tématy, které nepřitahují mnoho pozornosti. Tímto tématem je pro mě například půda. Ta sama o sobě znamená mnoho. Přesto jsme se k ní v minulosti, řečeno s nadsázkou, často chovali jen jako k „nosné substanci“ pro osivo, ochrané přípravky a hnojivo. Přitom má velký potenciál, který ještě neznáme a podceňujeme ho
CeresAward
V dnešní době se zemědělství stále více dostává do hledáčku veřejnosti – udržitelné využívání zdrojů, ochrana životního prostředí a klimatu, to jsou některá témata, o kterých v souvislosti se získáváním potravin diskutuje každý. Požadavek na transparentnost produkce a původu produktů hraje stále větší roli.
Proto vznikla cena CeresAward, která oceňuje mimořádný přínos zemědělců v Německu v jedenácti různých kategoriích. Ocenění nabízí platformu vůči veřejnosti, s cílem vyzvednout kompetence a významné počiny zemědělců v Německu – v rámci zemědělství i mimo ně. CeresAward se každoročně uděluje na slavnostním gala večeru. Společnost HORSCH je sponzorem kategorie „Farmář“.
Na druhé straně jsme zároveň vystaveni společenskému a politickému tlaku, jaký jsme před pěti až deseti lety nepovažovali za vůbec možný. Společnost vyžaduje, abychom způsob, jakým zemědělství provozujeme, radikálně změnili, a politika vychází těmto přáním vstříc formou omezení a zákazů. Mnoho lidí už nemá k zemědělství žádný vztah a chybí jim i znalosti o dnešním způsobu produkce. Ale odkud to taky mají vědět? Vezměme si oblasti, se kterými nemáme nic společného. Já například netuším, jak vypadá všední den zdravotní sestry nebo designéra v médiích. Jednoduše jsme v minulosti zaspali a nehovořili jsme o vývoji v zemědělství.
Avšak to, že lidé mají jen malý vztah k určitému tématu nebo o něm téměř nic neví, neznamená, že o něm nemluví. Ale právě v tom je naše šance. Téma zemědělství vzbuzuje velký zájem a my musíme tento zájem využít. Mluvme o naší práci! Avšak prosím nejen pomocí čísel, faktů a vědeckých příspěvků. Zájem můžeme vzbudit i námi samotnými a naší prací. Vždyť máme tolik krásných zážitků, situací a příhod, které můžeme s hrdostí vyprávět. Avšak celek musí být poctivý. Nesmíme přitom nic zkrášlovat. Jako příklad bych zde chtěl uvést postřikové přípravky. Ochranné přípravky mají vedlejší účinky – tečka! Jako AgrarScout pobývám hodně i ve městech, kde mluvím o zemědělství. Ochranné přípravky, běžně nazývané pesticidy, jsou odjakživa důležitým tématem. Když budu mluvit jen o tom, jak skvělé a důležité tyto produkty jsou, nikdo mě nebude poslouchat, resp. bude proti tomu argumentovat. Když ale budu vědomě mluvit o vedlejších účincích, pak se hned dostaneme na zcela jinou úroveň dialogu. Musíme taky čestně přiznat, že omezení používání prostředků na ochranu rostlin není jen naše zásluha. Nařízení, omezení a zákazy nás k tomu částečně donutily. Nesmíme se tedy do té pozice stavět a prohlašovat to za naši zásluhu. To není věrohodné.
Nesmíme dále čekat! Musíme se proaktivně účastnit diskusí. Přitom je důležité, abychom sami otvírali kritická témata a nečekali, až s nimi začnou ostatní. Jen tak můžeme diskuzi spoluurčovat a utvářet. A to jde jen v kombinaci se sebekritikou. Kdo z nás ještě dnes tvrdí, že zemědělství je dobré tak, jak je, a že všechno děláme správně, ten nic nepochopil! Zvířata nechováme správně, nepracujeme vždy udržitelným způsobem atd. A ano, částečně na tom neseme vinu. Ale nejen my. Avšak když tato témata neotevřeme sami a neukážeme, že něco měníme a dále chceme měnit, tlak na nás se zvýší.
Myslím si, že s čestností, dávkou sebekritiky a vůlí odvážit se něčeho nového můžeme my, zemědělci, ukázat, že chceme změnit něco zevnitř.“