Zemědělství budoucnosti
Jak by mohlo vypadat zemědělství budoucnosti? Jak zemědělství přispívá k ochraně klimatu? Co bude společnost vyžadovat od zemědělců? Všechny tyto otázky si klade i Michael Horsch a snaží se na ně odpovědět.
terraHORSCH: Jaké strategie na ochranu klimatu jsou pro vás důležité?
Michael Horsch: Téma budoucnost nemohu ani vystát, vždyť my už v budoucnosti jsme! Aktuálně existují nejrůznější aktivity na téma CO2. Podívejme se třeba na ekologické spolky, které si za své ústřední téma vybraly hospodaření s humusem. Otázka, kterou si kladu já, zní: Jak dokážeme trvalý humus – jak už to říká sám pojem – trvale uložit do půdy a ne se jen pokoušet tvořit dále živný humus? Ten se totiž zase velmi rychle odbourá. Dále potřebujeme certifikaci, kterou uznávají obchodníci s emisními certifikáty.
Velký potenciál pro obchodníky s certifikáty aktuálně mají výrobci automobilů nebo maloobchod s potravinami. Maloobchod s potravinami nejenže usiluje o CO2 neutralitu, ale dokonce přemýšlí o tom, jak dosáhnout u nabízených potravin kladné bilance. To by se mu mohlo podařit nákupem produktů od zemědělců, kteří v půdě prokazatelně vážou CO2.
Představme si, jaký dopad to bude mít na spotřebitele. Ten si dělá stále větší starosti o naše klima a raději si koupí regionální potraviny, které byly vyrobeny při současné tvorbě humusu, než potraviny získané s pomocí emisních certifikátů pro vysazování stromů v Indonésii nebo Himálaji.
terraHORSCH: Jak může obor zemědělské techniky pomoci zemědělcům, co se CO2 týče?
Michael Horsch: Nevím jak, na tuto otázku jednoznačně odpovědět. Protože na jedné straně se toho udělala spousta, co se dopadu CO2 z naftových motorů týče, ale na druhé straně mi to připadá jako kapka vody na horkém kameni.
Např. v polním hospodářství dnes potřebujeme cca 100 litrů nafty na jeden hektar, což je cca 300 kg CO2/ha. S lepšími motory a lepšími převodovkami a pneumatikami jsme ušetřili možná 20 l/ha neboli 60 kg CO2/ha. Při srovnání s jiným způsobem hospodaření, který my zemědělští technici můžeme také výrazně ovlivnit, bychom však mohli každý rok uložit do půdy 5 000 až 10 000 kg CO2/ha. V porovnání s tím je úspora 60 kg/ha zanedbatelně malá.
terraHORSCH: CO2 se tedy zdá být jedním z ústředních témat zemědělců v budoucnu.
Michael Horsch: S klimatickou změnou máme my zemědělci další šanci, jak najít shodu se společností. V posledních 100 letech byla dvě období, kdy se zemědělský výzkum snažil o tvorbu humusu. Poprvé v roce 1920 po první světové válce kvůli hladomoru a podruhé v roce 1950 po druhé světové válce. V té době stálo zemědělství před velkou výzvou, jak dodat obyvatelstvu dostatek potravin. Tvorba humusu přitom stála v popředí.
Na začátku 60. let však nastoupily traktory, hnojiva, chemie a šlechtění rostlin a výnosy začaly nepřetržitě růst. Humus přitom hrál spíš menší roli. Od některých kritiků konvenčního zemědělství zaznívaly výtky, že dokonce došlo k odbourání humusu. To však většinou nebyla pravda. Díky výrazně větším výnosům v 70., 80. a 90. letech se hodnoty živného humusu dokonce zvýšily.
terraHORSCH: Je nutné cíle moderního zemědělství změnit, aby vyhovovaly aktuálním požadavkům?
Michael Horsch: Neustále si klademe otázku, zda může 1% růst výnosů ročně dál pokračovat. Ještě před deseti lety to bylo u řepky, pšenice a ječmene v západní Evropě běžné. Nyní zjišťujeme, že výnosy v některých oblastech, např. jižním Německu, střední Francii nebo východní Anglii, stagnují. Možná by pro řadu zemědělců bylo alternativou zachovat růst výnosů pomocí tvorby humusu, což však bezpodmínečně nemusí být v souladu s principem absolutní maximalizace výnosu. Nebude to však fungovat ve všech regionech. Pokud se už dnes obchoduje s certifikáty až 50 €/t nebo v budoucnu dokonce 250 až 500 €/ha, je nutné o tom přemýšlet.
Jsem si jistý, že společnost by dobře přijala, když zemědělci obdrží 500 €/ha za tvorbu humusu namísto dotací 300 €/ha.
terraHORSCH: Právě v konvenčním zemědělství probíhá diskuze o tvorbě humusu s omezením intenzity prací a použití glyfosátu. Jaký je Váš názor na glyfosát?
Michael Horsch: Z politického hlediska je glyfosát v západní Evropě už téměř zakázán, minimálně v této chvíli. V rámci ochrany před erozí a tvorby humusu by však glyfosát v malém množství, použitý jako částečná náhrada zpracování půdy, byl pro ochranu životního prostředí přínosem. I od odpůrců glyfosátu slyším tiché hlasy, že jsou stejného názoru.
Dokud se však v Severní a Jižní Americe bude hromadně pěstovat sója a kukuřice a ve velkém množství používat glyfosát, nikdo z odpůrců glyfosátu tuto myšlenku nepodpoří.
terraHORSCH: Co si myslíte Vy? Jaký dopad by mohlo mít větší využívání mikroorganismů na půdu a rostliny?
Michael Horsch: Pěstování speciálních bakterií, hub a enzymů, které se vyskytují v přírodě, a jejich dodávání do půdy nebo aplikování na rostliny, to není nic nového. Nové je, že pomocí dnešní biotechnologie můžeme lépe vysvětlit o co se jedná a jak se to dá využít. Musíme si však také uvědomit, že stále máme k dispozici jen málo základního výzkumu a mnohé spočívá na empirických zkušenostech z praxe.
Je to však jedinečná příležitost, jak lépe porozumět souvislostem v půdě a pozitivnímu vlivu na rostliny a využívat toho – např. k omezování fungicidů a insekticidů, který bychom možná zcela nahradili. Momentálně to už vidíme u velkých pěstitelů sóji v Brazílii.
Zapojení mikroorganismů by mohlo být dalším podnětem pro tvorbu trvalého humusu. Velkým tématem blízké budoucnosti by mohla být mikrobakteriální karbonizace.
„Zemědělci musí v budoucnu více přemýšlet o své bilanci CO2.“
terraHORSCH: Jak k tomu může HORSCH pomoci?
Michael Horsch: Tím, že se i nadále budeme intenzivně věnovat tématům, kterými se zabýváme už nějakou dobu. Stále mluvím o takových tématech jako CO2, efektivní mikroorganismy, mikrobakteriální karbonizace, zastoupení živin v potravinách nebo potraviny bez chemie. Tato témata nyní musíme naplnit patřičnou energií. To od nás požadují především naši zákazníci. Proto se intenzivně věnujeme ekologickému zemědělství.
Dále s napětím čekáme, jak se bude dále rozvíjet hybridní zemědělství. Poznatky z ekologického zemědělství a osvědčené postupy konvenčního zemědělství se přitom setkávají a možná se dá v kombinaci s moderní biotechnologií realizovat zcela nová podoba produkce potravin.
terraHORSCH: Humusové hospodářství často souvisí s chovem zvířat. Jak se podle Vás bude v budoucnu vyvíjet spotřeba masa?
Michael Horsch: Bude to zajímavé. Protože PF (Precision Fermentation) a flexitariánství (méně živočišných, zato však více rostlinných potravin) jsou na vzestupu.
Některé think tank instituce předpovídají, že PF za deset let jen v USA nahradí 50 % hovězího masa. Nerad bych se zde ztrapnil. Avšak když se splní jen 10 % těchto předpovědí, pak producenty sóji a kukuřice v USA a Brazílii čekají nepříjemné časy.
Myslím si však, že konvenčně a ekologicky hospodařící zemědělci, jejichž produkce je regionální a udržitelná, se nemusí budoucnosti bát. Velmi dobře chápou, co od nich spotřebitelé požadují.
EM – efektivní mikroorganismy: Jedná se o koncentrovanou směs regenerativních mikroorganismů, které mají kladný vliv na životně důležité procesy. Například jsou schopné zabránit hnilobě nebo tvorbě plísní.
PF - Precision Fermentation je název pro proces syntetické výroby produktů nahrazujících maso.
MC- mikrobiální karbonizace: Při tomto procesu se organická biomasa, např. hospodářská hnojiva z chovů nebo zeleninových zbytků, anaerobně zpracovává. K tomu dochází i přidáním vybraných mikroorganismů.