HORSCH Academy: Školení a síť
Technika a zemědělské metody se vyvíjí stále rychleji. Společnost HORSCH se svými inovativními stroji se na tomto trendu aktivně podílí a snaží se vyjít vstříc novým požadavkům zemědělců. Držet s nimi krok je však stále těžší.
Pouze pomocí techniky se tyto požadavky nedají vždycky dostatečně splnit. Zemědělská řešení reagující na požadavky společnosti a politiky vyžadují stále více dokumentace a pokročilých technologií. A pro ovládání zemědělských strojů jsou zapotřebí stále specializovanější znalosti. Je tedy dnes nezbytné poskytovat zemědělcům podporu formou školení a odborných výměn názorů.
Proto HORSCH France v září 2018 zavedla HORSCH Academy. Tento nový koncept dalšího vzdělávání je určen pro zákazníky HORSCH. Potkávají se na školení a na exkurzích v zemědělských provozech a vyměňují si s přítomnými odborníky poznatky na určité téma. Letos se v celé Francii konaly čtyři tzv. dny polní techniky a dvě exkurze.
„První organizovaný blok HORSCH Academy byl věnován konzervačním zemědělským postupům“, říká Rémi Bohy, kontaktní osoba v HORSCH France pro secí techniku a Precision Farming. Mineralizace organického materiálu, eroze půdy a rezistence plevelů: V dnešní době jsou zemědělci konfrontování s novými fenomény a musí přehodnocovat své pěstitelské postupy. „Konzervační zemědělské postupy jsou cestou, jak se s těmito výzvami vyrovnat. Promýšlet osevní postup, pěstovat meziplodiny a co nejméně narušovat půdu – tak někteří naši zákaznici skutečně vyřešili např. problém s rezistencí“, upřesňuje Rémi Bohy. Díky agronomické souhře těchto různých metod bude možné držet krok se změnami ve francouzském zemědělství – jak co se týče podnikového hospodářství, tak ochrany životního prostředí. Kromě toho ale konzervační zemědělské postupy vyžadují enormní know-how. Výběr témat pro první akce HORSCH Academy byl tedy jasný.
Boj proti oteplování Země
terraHORSCH navštívil první akci, která se konala na začátku června 2019 v Arronville (departemet Val d’Oise), 50 km severovýchodně od Paříže. Do provozu Ferme de Saint-Lubin zavítalo téměř 40 zemědělců. Podnik o rozloze 450 hektarů, který se postupem času vyvinul v provoz se zcela konzervačními zemědělskými postupy, vede Frédéric Rémy.
Den začal přednáškami Frédérica Rémyho a Juliena Seneze, zemědělce z Vignemontu (departemet Oise) a zakladatele Kiwi Agronomy, vzdělávacího centra pro konzervační zemědělské postupy. „Podíl francouzských provozů, které přešly na konzervační zemědělské postupy, se odhaduje na 4 %“, říká Julien Senez. „Některé mají už 15 až 20 let zkušeností.“
Pro Juliena Seneze je nejdůležitějším cílem při přechodu na konzervační zemědělské postupy přispět k boji proti globálnímu oteplování. Tyto postupy skutečně umožňují větší ukládání uhlíku v půdě: uhlíková bilance zapojeného provozu má být kladná. Obdělávané půdy obecně uvolňují 300 kg uhlíku na jeden hektar. Méně obdělávaná půda s meziplodinami může naproti tomu uložit až 600 kg uhlíku na hektar za rok. A za pomoci státních zemědělských programů, jaké už ve Švýcarsku existují, by se takováto ekosystémová služba mohla brzy vyplatit.
Druhým cílem je obnovit konkurenceschopnost snížením nákladů na produkci tuny pšenice. Jedná se o menší nasazení zemědělských provozních prostředkům a především o úsporu paliva, což souvisí se sofistikovaným obděláváním půdy. „Náklady na produkci jedné tuny pšenice se ve Francii pohybují v průměru kolem 155 €. S nejlevnějšími metodami je produkce možná za 175 €! V Rusku se průměrné náklady pohybují kolem 100 € ... Proto musíme naši metodu nadále rozvíjet“, zdůrazňuje Julien Senez.
Výzvy
Navzdory zřejmým výhodám není přechod na konzervační zemědělské postupy žádná hračka. Je zde celá řada překážek, ale také možností, jak některé z nich obejít. Nejdříve je třeba vědět, jak se vyrovnat s půdně klimatickými podmínkami daného hospodářství. „Mineralizací při obdělávání půdy se dá část funkčních nedostatků půdy zamaskovat. Při přechodu na minimální zpracování půdy nebo přímé setí se tato narušení projeví“, vysvětluje Julien Senez. Je nezbytně nutné rozdělit pole a dokonce jednotlivé části jednoho pole podle tří kritérií: půdní typ, podíl organického materiálu a hodnota pH. V některých případech (například vyšší podíl organického materiálu a neutrální hodnota pH) je přechod na konzervační zemědělské postupy snadný. V jiných případech je zapotřebí větší pečlivosti, zatímco na méně vhodných parcelách jsou nevyhnutelné přípravné práce. Vápnění může vyřešit problém s pH. Zařazení meziplodin do osevního postupu a přidání organického materiálu může obnovit přiměřenou úroveň organického materiálu v půdě. „Cílené hnojení pak může vyrovnat nedostatečnou mineralizaci“, dodává Julien Senez.
Poté Frédéric Rémy představil hospodářství Ferme de Saint-Lubin a postupný přechod na konzervační zemědělské postupy. Při srážkách 750 mm za rok a stále větším riziku vysušování bylo pro zajištění úspěšného zasetí jařin nutné udržet v půdě maximum vlhkosti. Frédéric Rémy potřeboval secí stroj, který by dobře pronikal do půdy. Zvolil HORSCH Avatar 6.16 SD. Kromě toho velmi pečlivě vybíral meziplodiny, které by se perfektně hodily pro jeho osevní postup. „Rozmanitý osevní postup a zasetí, které bude jen minimálně narušovat půdu – to je klíč pro boj s plevelem“, shrnuje Frédéric Rémy.
Meziplodiny
Takto vypadá osevní postup: Řepka ozimá / pšenice setá / len letní nebo slunečnice / pšenice setá / bob letní nebo hrách ozimý a poté pohanka / pšenice setá. Jedna směs obsahuje vždy různé meziplodiny, které jsou přizpůsobeny následující plodině. Směs pokaždé obsahuje minimálně čtyři různé druhy, z nichž je minimálně 50 % luštěnin. Také co se týká prokořenění, musí být směs navzájem přizpůsobená.
„Je-li meziplodina správně připravená, nejsou zapotřebí žádná chemická opatření. Glyfosát se používá jen a pouze k potlačení plevele a víceletých rostlin.“ Možný zákaz glyfosátu by současné postupy obrátil vzhůru nohama, ať je úmysl, který za tím stojí, jakkoliv pozitivní. Frédéric Rémy navíc používá pouze 1,5 litru glyfosátu na hektar. Opětovné zpracování půdy v hospodářství by bylo krokem zpět. „Nejsem si jist, zda politici této problematice dobře rozumí. Nemohou od zemědělců požadovat, aby se společně snažili omezit emise skleníkových plynů a současně jim vzít hlavní nástroje, se kterými se dá tohoto cíle dosáhnout“, konstatuje. Po osmi letech je bilance přechodu na konzervační zemědělské postupy v hospodářství Ferme de Saint-Lubin vynikající. Frédéric Rémy odhaduje, že ročně stráví o 455 hodin na traktoru méně – to znamená úsporu 21 200 litrů nafty. To je 13 650 € za rok, což zase odpovídá 30 € na hektar. Současně vzrostly výnosy pšenice o 1 400 kg a řepky o 700 kg na hektar.
Na poli
Po obědě jsme vyrazili na pole, abychom výsledky zemědělských metod Frédérica Rémyho posoudili na místě. Výměna zkušeností mezi zemědělci a dvěma odborníky byla velmi živá. Na závěr provedl Frédéric Rémy účastníky akce svým strojním parkem. Chválil zejména své dva secí stroje – jeden s disky, druhý s radličkami. Hlavně v létě používá na strništích HORSCH Airseeder 6 CO. Radličky zaručují velmi dobrý kontakt mezi zemí a osivem i při velkém množství slámy a umožňují uspokojivé vzejití meziplodin, aniž by bylo nutné zpracovávat půdu. Na podzim pak využívá HORSCH Avatar 6.16 SD. S jednokotoučovou secí botkou může bez ucpávání projíždět vysokými meziplodinami a přesun půdy je přitom jen velmi malý. Omezuje se tím růst plevele na podzim.
Tato první akce byla velmi úspěšným zahájením HORSCH Academy. Nový koncept umožňuje ještě více posílit už tak úzký vztah mezi výrobcem a zákazníky. Zákazníci chtějí být stále lepší a chtějí si vyměňovat zkušenosti o inovativních metodách. V praxi se zemědělské metody vyvíjí stále rychleji a stejně tak roste technická úroveň strojů, kterými se tyto metody provádějí. Dny věnované školení a výměně zkušeností přináší zemědělcům nejen nové poznatky, ale také jim umožňují navázat kontakt s kolegy. Kombinace přednášek, praktické části na poli a výměny zkušeností se skvěle osvědčila a bude příští rok pokračovat.