Digitalizace ve společnosti HORSCH

terraHORSCH: Jak vypadá externí digitalizace?
Philipp Horsch: Těžištěexterní digitalizace leží na prodejci a zemědělci, tedy našich partnerech. Externí strategie cílí na to, aby procesy mezi výrobcem, prodejcem a zákazníkem byly jednodušší a aby se postupy v zemědělských provozech zlepšily. Zde chceme pomocí digitálních nabídek zlepšovat a zjednodušovat především taková témata jako data, komunikaci a efektivnost. Patří sem mimo jiné taková témata jako servis a distribuce.

Maximilian Aurbach: Přesně v této souvislosti opět využijeme portál HORSCH. Dříve portál HORSCH sloužil jako náš servisní portál. V rámci digitalizace ho však aktuálně přeměňujeme na obecný portál HORSCH. V budoucnu se zde bude nacházet například konfigurátor, informace o produktech a další údaje, které mají v rámci naší strategie digitalizace pomáhat prodejcům a zemědělcům při jejich každodenní práci.

Bianca Pflanz: Portál HORSCH se dá také popsat jako vstupní platforma a platforma pro výměnu informací a komunikaci směrem ven. V budoucnu zde má probíhat vzájemná výměna informací tak, aby se spolupráce převedla do digitální roviny. Zákazníkům a prodejcům má sloužit jako přístup do světa HORSCH. S tím samozřejmě souvisí i určité výzvy, např. opravy základních údajů a změny pracovních procesů, protože mnoho informací, které se na portálu HORSCH nachází, pochází např. z našeho systému ERP.

Maximilian Aurbach: Jak už bylo řečeno, portál HORSCH dáme v budoucnu k dispozici i zemědělcům. Díky HorschConnect získají zemědělci řadu možností. V budoucnu se bude jednat o taková témata jako údržba na dálku, updaty softwaru, ale také komunikace mezi řidičem a strojem. Zde stále hledáme nová řešení.

Bianca Pflanz: Na portálu HORSCH má mít zákazník navíc možnost nahlédnout do historie stroje a servisních informací. Cílem přitom je zajistit větší transparentnost pro zemědělce a poskytovat jim stále více informací v digitální podobě.

Maximilian Aurbach: Pracujeme na tom, aby byl přístup k vlastnímu stroji možný odkudkoliv na světě, aby bylo možné si přečíst nejrůznější provozní parametry a vyhodnotit je. Máme ještě spoustu nápadů, co bychom mohli koncovému zákazníkovi poskytnout a jak. Ty budou postupně dále specifikovány a realizovány.

Philipp Horsch: Nebylo a není naším cílem sbírat data a vědět tak o zákazníkovi téměř vše. Zaměřujeme se jen a pouze na to, abychom mu ulehčili práci a přinesli užitek, efektivitu apod. K tomu jsou samozřejmě nějaká data zapotřebí, ale pouze v rámci toho, co skutečně slouží ku prospěchu. Digitalizace pro nás neznamená získávat co největší množství dat zákazníka, aby byl pro nás transparentnější. Od toho jsme opravdu daleko. Také se musíme nejprve naučit, jak najít tu správnou rovnováhu – i společně s našimi zákazníky. Ale jak už bylo na úvod řečeno, nejde nám o obchodní modely, proto těžiště nespočívá na datech; hlavním cílem je usnadnění práce a komunikace.

terraHORSCH:A jak je to s tématem interní digitalizace?
Philipp Horsch: Interně chceme všechny procesy a postupy ve firmě co možná nejvíce digitalizovat. To se týká oddělení vývoje, výroby, prodeje, servisu atd. Samozřejmě jsou zde i body společné s externími tématy.
Velkým styčným bodem je systém PLM (Product Lifecycle Management). Ten je základem pro to, abychom spoustu věcí vůbec dokázali propojit a spojit. Témata digitalizace souvisí se systémem PLM, jelikož jsou zde k dispozici data. Důležité je takzvaný Single Source of Truth, tedy fakt, že ve firmě se nachází jen jedno místo, kde se dají informace najít. To znamená, že pro všechna data smí existovat jen jeden jediný zdroj. Jen tak se dá zabránit tomu, aby se informace ukládaly na různých místech, kvůli čemuž se jen obtížně udržují v aktuálním stavu a v souladu s nejnovějším vývojem.
Na základě PLM můžeme různé procesy automatizovat, např. procesy na portálu, konfigurátor, 3D katalog náhradních dílů nebo propojení zdroje informací s individuálním strojem zemědělce.
Dalším tematickým okruhem, na kterém ve společnosti pracujeme, jsou první procesy využívající umělé inteligence. Zde v první řadě chceme z dat, která máme v našem systému, vyvodit automatizaci, resp. automatizované procesy. Například v oblasti nákupu. Nákup pracuje pomocí algoritmů umělé inteligence například na klasifikaci součástí, díky čemuž se budou snáze kalkulovat. Cílem tedy je, pokud se například v oblasti plechů konstruují nové díly, provést prostřednictvím umělé inteligence kalkulaci cen více či méně plně automaticky a vysoce přesně a poté tyto díly moci rovněž automaticky objednávat. U těchto témat umělé inteligence se jedná o hromadné zpracování dat, které potom interně využijeme pro získání poznatků a vyvození procesů.

terraHORSCH: Jaké výzvy před Vámi v souvislosti s digitalizací stojí?
Philipp Horsch: Výzvou už je samotný fakt, že digitalizace není při pohledu na naši firemní DNA naší hlavní kompetencí. To si musíme přiznat. Toto téma nemá s praktickým zemědělstvím co do činění. Je zde pro nás mnoho nových témat, se kterými se musíme teprve sžít. V posledních letech jsme se při digitalizaci soustředili právě na produkty, stroje a jiná témata – a to pravděpodobně souvisí s našimi kořeny.
Upřímně řečeno, myslím si, že právě z toho důvodu toho máme ve srovnání s jinými ještě mnoho co dohánět, především co se procesů směrem k prodejcům týče. Zde stále trochu pokulháváme, ale jak je vidět, snažíme se s tím vyrovnat a chceme to rychle dohnat. Přitom nám výrazně pomáhá naše mentalita a ochota zkoušet různé věci. Spoustu toho testujeme i opakovaně. Například v oblasti D-LAB. V rámci firmy jsme našli digitálně zdatné zaměstnance a vytvořili skupinu, která sdružuje pracovníky z různých úseků. Spolupracují na nových nápadech a na základě zkušeností ze svých jednotek pracují v rámci digitalizace na nových krocích. Dívají se, co se kde může stát, co se dá realizovat, co by mohlo pomoci, a mají svobodu tyto nápady zkoušet. Získáváme tak větší zkušenosti a můžeme vyhodnotit, co potřebujeme a můžeme realizovat.