Zdravá půda – zdravé rostliny
Joe Wecker hospodaří na 9 000 akrech v Kanadě. Pracuje přitom nejen podle principů ekologického zemědělství, ale cíleně také využívá doprovodné plodiny a smíšené kultury a zlepšuje zdraví půdy aplikací pomocných látek pro rostliny. S terraHORSCH se podělil o své zkušenosti.
Doprovodné plodiny a smíšené kultury, pomocné látky, zdravá půda a rozmanitý osevní postup – o těchto tématech psal konzultant Joel Williams ve svých článcích v minulých vydáních terraHORSCH. Jedním, kdo je v praxi využívá, je Joe Wecker, farmář německého původu z Regina Plains na jihovýchodě kanadské provincie Saskatchewan. Jeho rodinný podnik, který spravuje společně se svým otcem a dvěma stálými zaměstnanci, leží téměř na půl cesty mezi Winnipegem a Calgary. Dobrých 100 kilometrů severně od hranice s USA. Terén je extrémně rovinatý, nejsou zde žádné dřeviny, které by chránily před větrem. Ročně zde spadne v průměru 380 mm srážek, v posledních čtyřech letech to ale bylo výrazně méně – rovných 50 mm za rok. Letošní sezóna srážky konečně zase přinesla. Zima v Regina Plains je velmi chladná a léta jsou teplá.
Wecker Farms leží na okresní silnici. Na jedné straně se nachází dvě obytné a provozní budovy, včetně impozantního sila se sušením a čištěním. Proč je to posledně jmenované důležité, o tom si povíme později. Jen o několik metrů dál na druhé straně silnice jsou další sila. Farma a inventář působí velmi dobře udržovaným dojmem. Traktory a žací stroje jsou hlavně značky John Deere. Farma používá stroje 9560RT, 8370RT, 6215RT a 1050 Vario, dva žací stroje s 14metrovým řezným nástrojem a dva shrnovače s pracovním záběrem 12 metrů. Při setbě nasazuje 18metrový stroj s tekutým hnojením. Kromě toho jsou zde kypřič pro zpracování půdy na jaře, lehké brány a plečky a také prutové brány. K přepravě sklizně od žacího stroje slouží překládací vůz a od kraje pole pak tři nákladní automobily s návěsy.
Hospodaří se zde na více něž 3 500 hektarech, z toho 2 500 jsou obhospodařovány ekologicky, zbytek je v přechodné fázi. „Ale všechno je to regenerativní zemědělství,“ říká Joe Wecker. Proto farmář hodnotí své strojní vybavení jako poměrně bohaté. Regenerativní zemědělství pro něj znamená rozmanité plodiny a vzájemné kombinování plodin a také meziplodiny a zelené hnojení. Kromě toho se spoléhá na cílené používání pomocných látek pro rostliny. Pěstuje se zde: tvrdá pšenice, jarní pšenice, oves, len, pšenice khorosan, vojtěška na semeno, špalda, pšenice jednozrnku, hrách, čočka a cizrna.
Podle osevního postupu flexibilně nasazuje různé doprovodné plodiny. Například: obilí/obilí–jetel, obilí–vojtěška, cizrna–len, hrách–hořčice, hrách–oves nebo ječmen, čočka–oves, čočka–brukev a brukev–hrách–jetel.
Menší riziko
Proč to ale dělá? „Intercropping, tedy pěstování doprovodných plodin a smíšených kultur, znamená větší biodiverzitu,“ je zemědělec přesvědčený. „To pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy, prospěšný hmyz, mykorhizu, výměnu živných látek – dobře je to vidět zejména u hrachu jako doprovodné plodiny, synergii při růstu, potírání konkurence, není zapotřebí tolik hnojiva, je zajištěno větší pokrytí půdy a méně plevele a také rychlejší rozkládání posklizňových zbytků. A navíc: snižují se rizika, zejména v obzvláště suchých rocích.
Dobré zkušenosti mám například s ovsem v kombinaci s hrachem. Mají naprosto rozdílnou kořenovou strukturu, která se liší i svou funkcí. V různých oblastech jsou různé hodnoty pH a také živiny se uvolňují jinak. Když rostlinu vytáhnete ze země, jsou na ní zřetelné hlízkové bakterie, které vážou dusík. Dalším příkladem je kombinace žluté hořčice s javorovým hrachem. Tu nasazujeme především z toho důvodu, že hrách si před sklizní rád lehne. Hořčice ho ale podpírá, takže sklizeň proběhne bez problémů. Funguje to skvěle. Protože jinak se javorový hrách pěstuje skutečně obtížně. Takto ale u něj dosáhneme vysoké ceny. Hořčice nám přitom pomáhá,“ domnívá se hospodář.
Je dobře vidět, jak jsou obě plodiny navzájem propojené a jak hořčice drží hrách ve vzpřímené poloze. 
Je dobře vidět, jak jsou obě plodiny navzájem propojené a jak hořčice drží hrách ve vzpřímené poloze.
Nebo bio len s cizrnou. „Takto jsem je pěstoval tři roky po sobě,“ vypráví Joe Wecker. „Cizrnu je obvykle třeba pětkrát nebo šestkrát ošetřit fungicidy. My jako bio hospodářství ale tuto možnost nemáme. U této kombinace jsme však zjistili, že fungicidy vůbec nepotřebujeme. Díky nějakým procesům, pravděpodobně v půdě, to není nutné. To je zcela jasně prokázáno.
Další kombinace, kterou rádi využíváme, je bio pšenice jednozrnka s jetelem jako podsevem. Protože pro mě je důležité jedno: Intercropping, jak zní anglický termín, pro mě znamená nejen používání smíšených kultur, u kterých se využijí oba partneři. Pro mě znamená i doprovodné plodiny, u kterých se sklízí jen jedna z plodin obsažených v kombinaci. Obzvláště rád toho využívám u obilnin, např. při kombinaci oves a hrách. To je jedna z mých vůbec nejoblíbenějších kombinací. U ní jsou vždy nápadně zdravé listy. Dalším příkladem může být oves s hrachem typu Kapucín. To je speciální odrůda, která pro hospodáře představuje velkou výzvu. Společně s ovsem je jeho pěstování ale mnohem snazší. Především se tolik nerozroste plevel.“
Pozitivní efekty
Joe Wecker líčí ještě další možnost: jarní pšenici s vojtěškou jako podsevem. Právě při pěstování vojtěšky na semeno se podle jeho zkušeností v následujících letech opakovaně objevuje nový porost. Ačkoliv se pak cíleně využívá jako doprovodná plodina, je třeba dávat pozor, aby podíl vojtěšky nebyl příliš vysoký. Pak má obilí lepší šanci vojtěšku předstihnout. Pozitivním efektem je podle Joe Weckera 1,5 až 2 % zvýšení obsahu bílkovin v pšenici. A to bez ztrát výnosu. Podsev vojtěškou se tedy skvěle hodí, chcete-li u pšenice dosáhnout vyššího obsahu bílkovin. Také žlutá hořčice s javorovým hrachem funguje podle jeho zkušeností velmi dobře. Sklizeň je bezproblémová a u stroje je třeba změnit jen pár nastavení.
Efekt intercroppingu je podle Joe Weckera vidět okamžitě. Už v prvním roce nebyly u kombinace len–cizrna ani len–čočka zapotřebí fungicidy. Co se zdraví půdy týče, trvalo to o něco déle. Po dobu tří let postupně snižoval intenzitu hnojení a nyní je oproti začátku na polovině. Za tuto dobu se život v půdě zlepšil, výnosy přitom zůstaly stabilní. Skutečnost, že rostliny nejsou napěchované dusíkem, je pro ně ale celkově lepší. Napadení plísněmi a živočišnými škůdci se výrazně snižuje.
Velký důraz klade Joe Wecker na analýzu půdy a živin. „Důležitá je pro mě souvislost, co je v půdě a co v rostlině,“ říká. „Nebo spíše: Co je v půdě a co není v rostlině. Protože to není automaticky tak, že všechno v půdě je dostupné také pro rostlinu. K tomu je zapotřebí nenarušený život v půdě. Proto neprovádíme pouze půdní testy, ale vždy testujeme také rostlinné tkáně. Pokud zjistíme nesrovnalosti, víme, že musíme něco udělat pro správný život v půdě. Ještě navíc k našim smíšeným kulturám a doprovodným plodinám, které život v půdě také pozitivně ovlivňují.
Lhostejno zda se jedná o biologické nebo konvenční zemědělství, na všech našich polích aplikujeme stimulační přípravky speciálně pro podporu půdního života u kořenů. Rostlinám tím pomůžeme využít některé živiny, které pro ně doposud nebyly dostupné.
Pravidelné analýzy
Testy tkání se na Wecker Farms provádí minimálně jednou ročně. Pokud se při srovnání s analýzou půdy zjistí, že živiny nejsou pro rostliny dostupné, musí se jim dodat.
Většinou se jedná o bor, který se aplikuje společně s extraktem z řas a kyselinou fulvovou. Náklady nejsou vysoké. A škoda podle jeho údajů taky nevznikne žádná. Lehce však podpoří život v půdě.
Avšak zpět ke zkoumání půdy a rostlin. Joe Wecker nám představil výsledky analýzy na jednom z polí, na kterém ještě hospodaří konvenčně. „Tady pěstujeme len. Fosfor jsem nepřidával žádný. Analýza ale ukázala jen poloviční množství dusíku, než by tam vlastně mělo být. Nedělal jsem si s tím ale žádné starosti. A rostliny rostly opravdu dobře. Dřív bylo vždycky naším cílem dosáhnout při vysokých nákladech co nejvyššího výnosu. Dnes to vlastně děláme naopak: Díváme se, jaké náklady jsou nutné, abychom neztratili výnosy.
Ve vegetačním období k tomu používáme refraktometr. S ním rychle zjistíme, jaký je zdravotní stav rostliny. Na základě obsahu cukru poznáme, zde tam není nějaký deficit. Pokud ano, ihned provedeme laboratorní test, abychom si byli jistí. Aplikujeme například bor, přimícháme ještě kyselinu fulvovou, extrakt z řas a trochu cukru. Cukr je přitom dobrý pro prospěšné organismy.“
Není to automaticky tak, že všechno v půdě je dostupné také pro rostlinu. K tomu je zapotřebí nenarušený život v půdě.
Důsledné postupy
Přechod hospodářství na ekologické hospodaření začal před pěti lety. Na dotaz proč, farmář odpovídá: „Jednak se my sami už nějakou dobu stravujeme bio. A jednak jsme zjistili, že naše půda degraduje. Tím jsme se dostali k intercroppingu. Současně jsme se poptávali kolem a zkoušeli jsme zjistit, jaké v ní panují vztahy. Často si menších věcí všimnete teprve tehdy, když se z nich stanou velké problémy. A pak začnete přemýšlet.
Co se výnosů týče, je pokles při porovnání s mými sousedy skutečně jen minimální. Velmi ale záleží na plodině. U ječmene a ovsa není téměř vůbec patrný, u pšenice činí 10 až 15 %. Právě zde je důležitá volba správné odrůdy. Moderní pšenice přináší dobré výnosy jen při optimálním zásobování živinami. Proto raději používáme starší odrůdy, které jsou většinou ještě na trhu. Pak jsou zde často ještě zbylé zásoby. Ječmen je pak podle našich zkušeností méně náchylný.
Výnosy ale nejsou všechno. Často mluvím s mlýny, kam přímo dodávám. Kvůli těmto dodávkám obilí pečlivě čistíme a sušíme. Od svých zákazníků často slyším: Chtěli bychom Vaše obilí. Chleba z něj má lepší chuť. Jak jsem říkal už dřív: naši zákazníci nebudou v budoucnu platit jen za množství, ale také za jiné věci. Například i za cizrnu, která bude vypěstována zcela bez použití fungicidů.
Věnovat se regenerativnímu biologickému zemědělství byl už dlouho můj sen. Vždycky jsem kladl důraz na zdravou půdu a především na to, co u ní můžeme zlepšit. To je naše snaha při všem, co děláme. Protože zdravá půda zaručuje zdravé rostliny. Podobně je tomu s hmyzem. Velmi dbáme na to, abychom včelám a jinému užitečnému hmyzu zajistili na našich polích dobrý prostor k životu. Intercropping je k tomu ideální, protože automaticky vytváříme oblasti, kde se hmyzu daří nejlépe.
A v neposlední řadě jsem přesvědčený, že naši zákazníci toho od nás očekávají víc, než že jen budeme opakovat zavedené postupy. To nebude jen významným důvodem, aby s námi spolupracovali. Oni to i zaplatí.“
Dešťovky jsou chovány v deseti kontejnerech. 
Dešťovky jsou chovány v deseti kontejnerech. Získaným substrátem se ošetřuje osivo. Tím je podpořena tvorba hlízkových bakterií, například u hrachu.