Live akce plná superlativů
Namísto prezenčního semináře ve Schwandorfu nabídla společnost HORSCH letos kvůli koronavirové pandemii alternativu. Živě přenášenou akci s mnoha přednáškami a hostujícími řečníky, na které se probírala různá témata, mimo jiné budoucnost nafty nebo prodej bioproduktů a bioobilí.
„Zase lockdown kvůli covidu.“ To si zřejmě pomyslelo mnoho účastníků, když se přiblížil únor a tím i tradiční seminář HORSCH v Sitzenhofu ve Schwandorfu. Už v roce 2020 musel být kvůli pandemii zrušen.
Po velmi úspěšných, digitálně přenášených dnech polní techniky loni na podzim ale bylo rozhodnuto, že i letošní seminář bude online. Avšak v nové podobě. Seminář, jaký tady pro obor zemědělské techniky ještě nebyl. Nápad na HORSCH Live byl na světě. Po tři dny mohli diváci sledovat přednášky s řečníky z různých zemí. A kromě klasických přednášek zde byly i rozmanitě obsazené panelové diskuse.
Účast byla bez problému možná přes YouTube, Facebook nebo internetové stránky HORSCH. Pro dotazy nebo výměnu informací s jinými účastníky stejně jako pro diskusi byl k dispozici chat. Celou akci a diskuse v němčině moderoval Michael Braun (Sales Support). Anglické příspěvky a diskuse pak Johannes Hottenbacher (Regional Sales Manager).
Pro zamezení technickým problémům nebo výpadkům spojení bylo hodně přednášek nahráno předem. Navíc se internetové spojení a online systémy otestovaly se všemi přednášejícími, aby pak při živém vysílání nedocházelo k problémům. Pověřený tým vybudoval live studio HORSCH ve velké výstavní hale, ve které se seminář ve Schwandorfu vždy koná.
Námaha se vyplatila. Celkem se za tři dny od 23. do 25. února 2021 dívalo živě 2830 diváků a do konce května se na HORSCH Live připojilo celkem 500 000 lidí!
Panelovým diskusím „Zůstane nafta i nadále rozhodující pro výkon na poli?“ a „Prodej bioobilí/bioproduktů nyní a v budoucnu. Jaké šance a rizika s sebou nese rozšíření ploch pro biozemědělství?“ se budeme v tomto článku věnovat ještě podrobněji.
Všechny přednášky a diskuse jsou stále ještě přímo na stránkách www.horsch.com/live.
Pestrá kytice témat – pro každého něco
Akce HORSCH Live byla zahájena večer 23. února 2021 poutavou panelovou diskusí na téma Zelená dohoda pro Evropu. Guido Höner (šéfredaktor největšího zemědělského měsíčníku TopAgrar) odpovídal společně s Michaelem a Philippem Horschovými a Theo Leebem na otázky Michaela Brauna. Z této diskuse vyplynulo, že rozhodnutí, která se v EU a jejích členských zemích přijímají, mají vliv také na mezinárodní zemědělské trhy, a že předpisy platné v mnoha oborech mohou být šancí i pro zemědělce.
Ukládání CO2 v půdě, přímý výsev a ochrana rostlin pomocí mikroorganismů a bakterií
Druhý den HORSCH Live začal na téma aktuálně velmi diskutovaného procesu ukládání CO2 v půdě. Podrobně byla představena mikrobiální karbonizace jako metoda kompostování a zpracování půdy vedoucí k ukládání uhlíku.
O své zkušenosti se podělili hned dva odborníci na přímý výsev. Prvním z nich byl Ulrich Zink, který představil své zkušenosti s přímým výsevem obilí a řepky, které za 20 let ve středním Německu získal. Po něm následoval Julien Senez, první zahraniční řečník. Také tento Francouz využívá přímý výsev a na základě skutečných provozních čísel ukázal, jakou výhodu to pro něj má.
Pak přišly na řadu tři odborné přednášky z portfolia HORSCH na témata trendy v ochraně rostlin, maximální kvalita opotřebitelných součástí a nová technika pro mechanickou péči o porost.
Druhé odpoledne semináře se představili dva zahraniční přednášející z Brazílie. Zemědělec Gregory Sanders mluvil o biologické ochraně rostlin v Grupo Progresso. Ukázal, jak dlouhou historii používání bakterií a mikroorganismů v Brazílii má a jakých obrovských pokroků se zde v minulých letech dosáhlo. Vypočítal, že používáním prostředků biologické ochrany ušetří oproti konvenční ochraně rostlin za dvě sklizně na svých 50 000 hektarech téměř milion dolarů ročně. Plynule na něj navázal Gustavo Hermann z firmy Koppert Biological Systems. Jeho firma vyrábí celou řadu z těchto prostředků biologické ochrany a také biologické stimulanty jako náhradu za hnojiva. Ukázal, co je v budoucnu ještě možné, a dal divákům nahlédnout do vývojových center v Brazílii, která se zabývají výhradně touto tématikou. Nejen u sóji, ale také u bavlny a kávy prosazuje jeho firma taková opatření, díky nimž jsou výrobní procesy transparentnější, např. aby bylo možné i při dovozu prokázat, jak přesně byly dovážené zemědělské produkty vyrobeny – klíčovým slovem je přitom GMO free, tedy geneticky nemodifikované potraviny.
Plení obilí, pěstování sóji a současné pěstování více plodin, tzv. intercropping
Třetí den HORSCH Live zahájil zemědělec Moritz Lampe (spoluzakladatel Weser Bio GbR) s tipy na plení obilí při rozteči řádků 25 cm. Plečku v některých situacích dokonce nazval „rizikovým životním pojištěním“ pro zemědělce. Doporučuje vybavit plečku veškerou dostupnou technikou, právě kvůli přesné práci, a přizpůsobit ji bezpodmínečně secí technice, v optimálním případě jedinému secímu stroji.
„Je to jen ocel“ byl název příspěvku o zabezpečení kvality ve společnosti HORSCH. Po něm následovala přednáška o komplexním tématu „Inteligence“, pod kterým HORSCH sdružuje svoje digitální a automatizační technologie, stejně jako novou platformu Connect. Ta zahrnuje například vyhodnocení a přenos dat a také témata údržby u strojů.
Jednatel N.U. Agrar, Ferenc Kornis, přiblížil, jak si v Německu stojí pěstování sóji v porovnání se zbytkem Evropy. Vysvětlil, na co musí zdejší zemědělci dávat u sóji pozor a za jakých podmínek se dá dosáhnout dobrých a konkurenceschopných výsledků. Protože právě u geneticky nemodifikované sóji existuje velká poptávka po domácích produktech.
Následovali dva zahraniční řečníci z Kanady. Joel Williams mluvil o svých zkušenostech se současným intercroppingem v Kanadě. Zde se na jednom akru společně pěstují a sklízí dvě plodiny. Na to hned navázala přednáška Joe Weckera. Vyprávěl, které kultury při současném pěstování více plodin ve svém hospodářství používá a na co je třeba dávat pozor od výsevu, přes hnojení a péči o rostliny až po sklizeň. Více se dozvíte také v článku v tomto vydání na straně 12.
Závěr třetího dne a celkově tak závěr HORSCH Live patřil Constantinovi Horschovi, který společně se svým bratrem Lucasem vede provoz AgroVation v českém Kněžmostu. Provedl diváky celou historií, od začátku provozu přes jeho přeměnu na výzkumný provoz HORSCH až po dnešní stav, kdy se už část polí využívá pro ekologické zemědělství.
Všechno na naftu, nebo ne?
V diskusi nazvané „Zůstane nafta i nadále rozhodující pro výkon na poli?“ hovořil Michael Horsch s Wernerem Küblerem z MAN Engines, zkušeným odborníkem na výrobu vysoce výkonných průmyslových motorů.
Tyto motory a hnací ústrojí najdeme v různých segmentech trhu a produktech, mimo jiné v nákladních automobilech, autobusech a drážních vozidlech, na člunech a lodích, ale také v průmyslu a v zařízeních na bioplyn v zemědělském sektoru. Celkově firma vyrobí asi 10 000 motorů ročně s výkonem 50 až více než 2 000 HP. Zaměřuje se právě na koncové zákazníky v zemědělství a jejich potřebu co největšího výkonu při co nejnižší spotřebě paliva.
Od roku 1995 podléhají naftové motory stále přísnějším mezinárodním emisním předpisům, přičemž jsou rozděleny do kategorií Tier 1 až po aktuální Tier 4. Při vývoji motorů hraje velkou roli kromě celkové účinnosti také snižování emisí. Jen emise oxidů dusíku NOx se od roku 1995 snížily asi o 96 %. Požadavky jednotlivých kategorií až do Tier 3 se daly splnit pomocí výrazně vylepšené techniky vstřikování a optimalizace spalovací komory. Avšak už první poznatky s Tier 3 a pak Tier 4 ukázaly, že pro veškerý další vývoj budou povinné čisticí katalyzátory. U mezních hodnot částic je to podobné. Také zde došlo ke snížení o cca 96 % a také zde emisní norma Tier 4 stanovila, že bude nutné používat částicový filtr. „Úroveň emisí, které jsme aktuálně dosáhli, se dá přibližně srovnat s Euro 6 u nákladních vozidel,“ říká Kübler. Motory by tak měly být aktuálně velmi čisté.
Na otázku, co přijde po Tier 4, Kübler zdůrazňuje, že Evropa a USA jdou sice trochu rozdílnou cestou, cíl je ale v zásadě stejný. Při použití v praxi je nutné doložit hodnoty emisí.
Dokonce i při nejvyšších výkonech musí být dodrženy všechny mezní hodnoty. Všechny změny, které vývojáři u strojů provedli, však posloužily také objemovému výkonu a menší spotřebě, i když k nim vedly stále přísnější normy pro výfukové plyny, říká Kübler.
Následovaly dotazy diváků, především ohledně účinnosti nových motorů s čištěním výfukových plynů. Zemědělci a řidiči tahačů mají navzdory papírově vyššímu výkonu pocit, že plynový pedál nefunguje při stisknutí tak dobře.
Kübler to vysvětluje tím, že před rokem 1995 byl plynový pedál mechanicky spojený přímo s motorem, a tak reagoval promptně. Kvůli snížení emisních maxim se dnes montuje digitální regulační elektronika, která tady dříve nebyla. Může tak vznikat dojem určité prodlevy při stisknutí. „Každý motor je schvalován a kontrolován schvalovacím úřadem a musí tak vykazovat uvedený výkon,“ ujišťuje Kübler. Zákazník podle něj vnímá výkon pomocí trakce kola nebo u pomocné hřídele, což by právě mohl být faktor, proč ho vnímá jako nižší.
„Je nezpochybnitelné, že motor má uváděný výkon. Uživatel ho však nepociťuje tak jako u starého tahače, který regulaci neměl,“ potvrzuje Michael Horsch.
Na dotaz ohledně budoucí podoby pohonu, ukázal Kübler vyobrazení různých řešení motorů a paliv pro traktory. Jako příklad posloužil traktor s výkonem 139 kW, který po dobu 3,5 hodiny provádí intenzivní zpracování půdy. Porovnávala se mimo jiné nafta, zkapalněný plyn (LPG), dva různé vodíkové systémy a elektromotor.
Při tomto srovnání se ukázalo, jak významná je nejen hmotnost nádrže s palivem, popř. baterie, ale také potřeba místa a náklady na nádrž, baterii a samotné palivo/elektřinu.
Tlaková nádrž na plyn potřebuje mnoho místa v montážním prostoru. Náklady na zkapalněný plyn jako jediné jen minimálně převyšují poměrně nízké náklady naftového pohonu. U vodíku váží nádrž třikrát tolik, má podstatně větší objem a tankovací systém je podstatně dražší. U elektropohonů se náklady na baterii na den standardní práce na poli pohybují kolem 144 000 €. K tomu se přidává objem odpovídající zhruba 2 400 litrům nafty a hmotnost 2,8 tun,“ vysvětluje Kübler. Michael Horsch v tom má jasno: „V zemědělství se vlastně naftě nebo naftě podobným palivům nevyhneme […].“
Nahradit naftu bionaftou je ale také velmi nákladné, protože nejdříve musí proběhnout esterifikace, aby spalování v motoru bylo čisté a účinné, vysvětluje Kübler. Pokud budeme brát snížení CO2 vážně, musíme více využívat obnovitelnou energii, resp. elektrický proud ze slunce, větru nebo biomasy.
U tématu udržitelnosti skončíme u syntetických paliv. Syntetické palivo vzniká tak, že se pomocí proudu ze slunce nebo větru vyrobí elektrolýzou vodík. V kombinaci s CO2 se z něj dá vyrobit spousta paliva.
Problémem je však množství. K výrobě jsou potřeba velká technická zařízení, která dokážou vyrobit tato paliva výhodně, a také proud ze slunce nebo větru. A stále ještě je zde problém s dopravou paliva na pole. Musela by se nejdříve vybudovat kompletně nová síť čerpacích stanic, říká Kübler. Příklon k elektromotoru ukazuje, jak je to obtížné. „Uvažujeme-li o syntetickém palivu, […], museli bychom vyrobit palivo odpovídající současným normám. Takové, které by se dalo zítra použít u každého vozidla na naftu,“ vysvětluje Kübler.
Na otázku na live chatu, proč společnosti MAN a Daimler Lkw představily elektromotory, odpovídá Kübler, že zde hrají roli zákony.
Výrobce musí mít na paměti celý automobilový park, aby dosáhl emisních cílů a vyhnul se pokutám. Momentálně to jde jen s elektromotory, protože zde se výroba nezohledňuje a vozidla na baterii jsou hodnocena jako nulový zdroj CO2. Proto má smysl mít ve svém automobilovém parku i elektrické pohony, aby byla dosažena hodnota pro automobilový park, resp. aby nebyl překročen předepsaný limit CO2 pro automobilový park.
Evropa a Německo pokračují s vývojem a rozvojem inovací a techniky rychle. Výrazně déle však trvá vybudování infrastruktury; dosažení klimatických cílů tak bude stát peníze a vyžadovat čas, ukončil svou přednášku Kübler.
Více bio v době koronavirové pandemie – jak to ale bude dál?
Téma druhého večera HORSCH Live znělo: „Prodej bioobilí/bioproduktů dnes a v budoucnu. Jaké šance a rizika s sebou nese významné rozšíření plochy pro biozemědělství?“ Michael Horsch mluvil mimo jiné se Stefanie Strebelovou (zakladatelkou a jednatelkou KS Agrar GmbH a Ceresal GmbH), Klausem Bergmanem (jednatelem Bergmann GmbH), Jörgem Große-Lochtmannem (jednatelem Bio Kontor GmbH, Öko Service GmbH a členem představenstva Marktgesellschaft der Naturland Bauern) a Christofem Mrossem (jednatelem Food Lidl Deutschland).
Koronavirová pandemie v Německu vedla k tomu, že se více lidí začalo zabývat svým stravováním a nákupním chováním. Analýza spolkového ministerstva pro výživu a zemědělství (BMEL) ukázala, že lidé se stravují více ekologicky. Velkou roli v tom hrají takové faktory jako ochrana životního prostředí a klimatu a také odpovědný chov dobytka. Tento vývoj je zřetelně vidět i na obratu obchodování s biopotravinami. Nárůst se pohybuje kolem 30 procent, jak uvedl Michael Horsch. Trend udržitelnější spotřeby byl však podle Jörga Große-Lochtmanna patrný už několik let předtím. Pandemie ho však posílila.
Že lidé navzdory nejisté situaci sahají po dražších bioproduktech, souvisí podle Klause Bergmanna především s koncem stravování mimo domov: „Lidé jsou nuceni vařit doma. V peněžence jim tak zbývá víc peněz.“ Doufá, že to tak zůstane i po pandemii nebo že to bude dokonce ještě lepší. Větší poptávka po bioproduktech souvisí podle Stefanie Strebelové také se zdravotní prevencí během pandemie. Vychází tedy z toho, že tento trend potrvá i poté, co pandemie pomine.
Christof Mross pak tyto statistiky doplnil o pohled společnosti Lidl a také o čísla, která tento vývoj osvětlují. Zákazníci, kteří už před pandemií nakupovali podle ceny, nakupují stále podle ceny. Zákazníci, kteří nakupují ekologicky, tak nakupovali i během pandemie. Tyto spotřebitelské zvyklosti se upevnily a posílily. „Nůžky se rozevřely výrazněji. Pokud bychom to přenesli na společnost, je vidět výraznější rozštěpení,“ říká Mross. Je však také přesvědčen, že lidé díky pandemii věnují větší pozornost tomu, co konzumují, a že zde tento trend zůstane dlouhodobě. To ukázal i vysoký zájem o nákup na statcích.
Uvědomělé stravování znamená i určitý pokles spotřeby masa, zdůrazňuje Michael Horsch a současně si klade otázku, jestli je to jeden z nových trendů. Podíl flexitariánů, tedy těch, co sice jí maso, ale současně také hodně vegeteriánských nebo veganských produktů, se bude podle Große-Lochtmanna nadále zvyšovat. To je přínosné nejen pro podmínky, v jakých je dobytek chován, ale také pro ekologické zemědělství, přírodu a člověka samotného. „Německá společnost pro výživu by řekla: pokud by někdo všechno, co dnes průměrný Němec utratí za maso, utratil za ekologické maso, pak by snědl to správné množství,“ říká Große-Lochtmann o jeho pohledu na zdravé flexitariánství. Konzumace masa celkově dále klesá. To ukazuje i zvýšená poptávka po masových náhražkách na rostlinné bázi. Ale také mléčné produkty a ryby jsou stále častěji nahrazovány rostlinnými alternativami. „Potravinářský průmysl se skutečně snaží všechno převést na rostlinnou bázi,“ doplňuje Stefanie Strebelová. To odpovídá poptávce společnosti po udržitelnějších a zdravějších potravinách a po chovu dobytka přátelskému ke zvířatům.
Při otázce, zda má pro zemědělce smysl přejít na bioprodukty, považuje Stefanie Strebelová za důležité říct pár slov i o globálním trhu. Na každém bioproduktu je při maloobchodním prodeji potravin umístěna EU nálepka Bio. Ta toho ale spotřebiteli moc neřekne, protože bioprodukty se dováží i z východní Evropy. Zboží může pocházet z jakékoliv části světa, pokud bylo vyrobeno podle EU standardů pro bioprodukty. Konkurence je tedy tak velká, že produkce mimo Evropskou unii je díky nejrůznějším faktorům výrazně levnější. Spotřebiteli by se mělo jasněji vysvětlit, odkud potraviny vlastně pochází; například by se na produktech mohla uvádět bilance CO2, čímž by měl spotřebitel možnost vzít v potaz i regionální charakter produktu, myslí si Strebelová.
Přehlednější uvádění dodavatelského řetězce a vyprodukovaného CO2 je sice transparentní, ale vyžaduje vysoké náklady, říká Christof Mross. Mnohem snazší cesta než procházet celý dodavatelský řetězec je vzbudit zájem spotřebitelů o domácí (bio) potraviny. Proto si Lidl klade také za cíl nahrazovat bioprodukty dovážené z EU regionálními produkty ekologického zemědělství. „Vychovávat zákazníka a předepisovat mu, co má kupovat, to nefunguje,“ říká Mross. Je jen možné dát mu na výběr a nechat ho se rozhodnout. Lidl chce zákazníky raději motivovat než vychovávat. A k tomu je zapotřebí především vysvětlování a informování.
Dalším cílem je, aby produkce domácích biopotravin byla ekonomičtější a aby jejich pěstitelé nebyli závislí na státních dotacích. „Jsou zde dvě možnosti. Jednak spotřebiteli vysvětlit, aby upřednostňoval domácí bioprodukty, jednak zvýšit plošnou produktivitu u nás, aby domácí bioprodukty byly v mezinárodním srovnání konkurenceschopné,“ vysvětluje Strebelová.
„Zda má smysl přecházet dnes na bioprodukty, to závisí individuálně na každém hospodářství, jeho polích, půdách, stavu dobytka a možnostech regionálního prodeje produktů.“ Na dotaz, co se stane s cenami, když se zvýší podíl bioproduktů a výnos, říká Jörg Große-Lochtmann, že obchod, zpracovatelé a výrobci musí více spolupracovat. „Jakmile se zvýší produkce bioproduktů, musí si obchod zajistit dlouhodobé dodací smlouvy s dobrými podmínkami. Před několika lety – během vysoké poptávky po špaldě – vzrostla dokonce cena za konvenčně pěstovanou špaldu poté, co byly problémy s dodávkou bio-špaldy,“ říká Jörg Große-Lochtmann. Cenu určuje nabídka a poptávka. „V oblasti ekologického zemědělství neboli biozemědělství je to jiný trh, kdo naslouchá, ale také nabídka a poptávka,“ doplňuje Mross.
Na závěr živé a poutavé diskuse přednesl Michael Horsch stručné shrnutí. Ekologické zemědělství má v každém případě svou budoucnost a bude vedle konvenčního zemědělství i dlouhodobě lukrativní. Téma klimatu je celé vymezeno politickými mantinely, které ale musí stanovovat stejná měřítka pro všechny, tedy průmysl, obchodníky nebo zemědělce. Zemědělství dnes nabízí hodně inovací a nového vývoje. „Věřím, a to je velmi důležité, že přestaneme stavět konvenční zemědělství proti ekologickému; tyto systémy se musí setkat,“ říká Bergmann. Jen tak se dá najít společný konsensus, který s sebou přinese zdravější stravování.