Mezi nejlepšími
autor: Štefan Ščecina, AGROMAGAZÍN
Jihovýchod Slovenska kdysi patřil k tahounům zemědělského průmyslu. Politický převrat v roce 1989 však vedl k zániku mnoha zemědělských podniků a firem. Některým zemědělcům se ale navzdory nerovnému konkurenčnímu prostředí podařilo na trhu prosadit, a to i v mezinárodním srovnání.
Pravidelně oceňovaný
Místní zemědělci byli tehdy donuceni vozit své produkty do zpracovatelských závodů často několik stovek kilometrů daleko. Nákupní ceny se pohybovaly až o 20 €/t níž než například na západě Slovenska. Výrobní náklady a ceny hnojiva, postřiků, pohonných hmot atd. jsou však dnes po celé zemi na téměř stejné úrovni.
K provozům, které změnu úspěšně zvládly, patří rodina Szaxonova. Za svou práci pravidelně dostává ocenění v národních soutěžích. V roce 2019 poprvé s velkým náskokem vyhrála soutěž Top Agro, kdy se každoročně hodnotí zemědělské podniky na základě ekonomických ukazatelů. Soutěž Top Agro existuje už 27 let a rodina Szaxonova se i dříve umisťovala na velmi dobrých místech. František Szaxon se nedávno stal nejlepším zemědělským manažerem roku na Slovensku. Předávání cen však bylo kvůli koronavirové pandemii přesunuto na září.
Rodina hraje u Szaxonů důležitou roli. František Szaxon opakovaně zdůrazňuje, že na úspěchu hospodářství se podílí všichni, kdo zde pracují: on sám, jeho manželka Terézia, synové František, Peter, Tomáš, dcera Annabella a už i jejich vlastní rodiny.
František Szaxon pracoval celý svůj život v zemědělském provozu; nejdříve v zemědělském družstvu v Zatínu, do té doby, než se dostalo do konkurzu. Ve volném čase pěstoval na 42 arech zeleninu, kterou prodával na trzích na severu Slovenska. Už tehdy mu děti vydatně pomáhaly a staraly se o skleníky, zatímco jejich kamarádi ze školy se chodili koupat nebo na hřiště.
Vlastní hospodářství
V roce 2002, krátce po zániku zemědělského družstva, začali Szaxonovi budovat své vlastní hospodářství. To se pomalu rozrostlo až na dnešních 2 300 hektarů užitné zemědělské plochy. Z toho je 480 hektarů trvale zelená plocha, 300 hektarů z této zelené plochy je součástí chráněné krajinné oblasti Latorica.
Tyto louky, které jsou oficiálně klasifikovány jako ekologické plochy, dodávají hospodářství Szaxonových krmivo pro 220 limousinských krav. Loni to však nebylo vůbec jednoduché: V květnu posekali 120 hektarů poblíž Latorici a seno slisovali do balíků. V noci se ale vylila řeka ze břehů a všechno seno leželo téměř měsíc ve vodě. Když jsou totiž v Latorici záplavy, vrací se voda na normální úroveň jen velmi pomalu.
Půda se zpravidla kypří do hloubky, aby se dosáhlo lepší vodní bilance. Loni na podzim byl ale efekt tohoto opatření téměř nulový: těžké půdy nedokázaly pojmout extrémně vysoké množství srážek a na mnoha polích se vytvořily rybníčky. Radost z toho měly jen vesnické děti, které tam mohly v zimě bruslit. V suchých letech se tato krajina obhospodařuje zpravidla snadněji, protože těžké půdy lépe drží vlhkost. Extrémně suché roky jsou však obtížné i zde.
Se šesti plodinami
Loni byla sklizeň v Zatíně kvůli častým dešťům a obecně vrtkavému počasí mezi 8. červencem a 3. srpnem nanejvýš obtížná a zpožděná. Obvykle Szaxonovi potřebují na sklizeň dva týdny a používají dva vlastní žací stroje Claas Lexion a tři další si půjčují. Výnosy byly uspokojivé, především u hlavní plodiny, ozimé pšenice, kde činily 6,15 t/ha na ploše 682 hektarů. Lepší lány dosáhly výnosu 8 t/ha. V regionu byly sice v minulých letech problémy s kvalitou, avšak ne u pšenice. Ta dosahovala vynikajících hodnot, kdy se obsah bílkovin pohyboval mezi 14 a 15 % a průměrný obsah lepku byl 33 %.
Silnými dešti a bouřkami trpěl zejména jarní ječmen, který měl nižší výnos a nedosáhl ani na stanovené parametry pro sladovnický ječmen. 650 tun se tak dalo použít jen ke zkrmování. Na skladování má hospodářství tři budovy o celkové kapacitě až 5 000 tun obilí.
U řepky byly loňské výnosy výrazně lepší. Průměr činil cca 4,17 t/ha u více než 206 hektarů. Když nebudeme počítat dva nejméně výnosné lány, kde rostliny rostly od samého začátku špatně, činil průměrný výnos 4,5 t/ha. A výsledek na nejlepších 50 hektarech? Úctyhodných 4,8 t/ha. Szaxonovi začlenili řepku do svého osevního postupu zcela uvědoměle. A nemají v úmyslu se jí vzdávat. Naopak. Pěstební plochu rozšířili na více než 300 hektarů.
František Szaxon uvádí ještě jednu důležitou výhodu: „Máme smlouvu na 650 tun s firmou, která za tuto surovinu velmi spolehlivě platí. 14 dní po dodání řepky a jejím vyúčtování jsme měli peníze na účtu. Samozřejmě jsou ale také situace, kdy musíme na své peníze čekat mnohem déle.”
Nejistý faktor: počasí
V červnu 2019 zuřilo kolem Zatína krupobití a na kukuřici, pšenici, ječmeni, slunečnici a sóji napáchalo velké škody. Nejhůře to odnesla kukuřice, u které byl pokles obratu největší. Na neponičených a dobrých polích se však výnos pohyboval kolem 14,5 t/ha a z toho důvodu byla letos pěstební plocha rozšířena z 280 hektarů na více než 400.
Sója, které se kolem Zatína také velmi dobře daří, je pěstována na 150 hektarech. V poslední době se však upouští od pěstování slunečnice. Hlavním důvodem je, že u sóji může slunečnice ještě po řadu let prorůstat. Tento problém se nedá vyřešit postřikem. Dalším důvodem je ambrózie, která se velmi špatně likviduje. A ani to nevypadá, že by měly být v brzké budoucnosti dostupné nějaké účinné chemické postřiky. Kvůli omezování účinných látek, zejména systémových pesticidů, to bude spíše ještě těžší.
Kvůli nepříznivému počasí bylo na podzim vyseto méně pšenice. Původně měla zabírat asi 700 hektarů, nakonec to bylo o 200 hektarů méně. V posledních letech se Szaxonovým osvědčilo podzimní ošetření obilí herbicidy; rostliny tak mohly na jaře růst lépe a bez plevele. Počasí v loňském roce však Szaxonovým udělalo i zde čáru přes rozpočet.
Faktor úspěchu: kvalita
Se svým strojovým parkem je rodina Szaxonova spokojená, především s jeho kvalitou a výkonem. Výkyvy počasí a stále kratší časová okna pro optimální zpracování půdy ji však nutí, aby své vybavení pro určité práce posílila. To byl také důvod pro loňskou koupi nového postřikovače HORSCH Leeb s tahačem a nového žacího stroje Claas Lexikon.
Co nejdříve po sklizni se provádí mělká podmítka. Ještě nedávno v hospodářství používali především kotoučový stroj s kotouči uspořádanými do „X“. U tohoto nejmenovaného stroje se však kotouče opotřebovávaly nestejně a zůstávala po nich nerovná pole. Uprostřed se vytvořil kopeček, po stranách vznikaly rýhy. Před třemi lety pak rodina investovala do stroje HORSCH Joker HD s pracovním záběrem šest metrů. František Szaxon junior, vystudovaný zemědělec, který je ve firmě odpovědný za strojový park, nadšeně vysvětluje: „Práce s Jokerem je o moc lepší. Vůbec se to nedá srovnat. Používáme ho k přípravě půdy před setbou, především pro plodiny seté na podzim.“
Stroje HORSCH se optimálně hodí také pro koncept zpracování půdy, ve kterém stále hraje velkou roli pluh. Pluhem během roku obdělávají asi 50 % polí a Joker je používán například pro vyrovnání velkých zářezů před výsevem řepky.
Jedním z nejvíce využívaných strojů v hospodářství Szaxonových je Terrano 5 FX. Používají jej k přípravě seťového lůžka, obvykle s hloubkou 20 cm, ještě před setbou hlavní plodiny, pšenice, na téměř 700 hektarech. Stroj Terrano se skvěle osvědčil i během loňského extrémně vlhkého podzimu. Většina ostatních strojů se tehdy nedala k práci použít, protože se velmi rychle ucpávaly. HORSCH Terrano je vybaven pěchem SteelDisc se stěrkami, což zaručuje skvělou práci dokonce i u vlhkých a lepivých půd. Na základě svých zkušeností by Szaxonovi rádi měli tento pěch i u Jokera, který je momentálně vybaven dvojitým pěchem RollPack. Ten pracuje velmi dobře, když právě není extrémně vlhko.
Stabilní ramena
Většina zemědělců už nepoužívá postřikovače pouze pro aplikaci chemických postřiků, ale také pro hnojení na list. Mohou za to hlavně období sucha, která byla v posledních letech pro jaro typická. Pevné hnojivo potřebuje po aplikaci déšť a pokud se na něj musí moc dlouho čekat, rostliny nedostanou živiny včas a určité množství hnojiva unikne do vzduchu. Szaxonovi se snaží dát svým rostlinám vše, co potřebují, a proto se stále více spoléhají na živiny přijímané listy.
Protože je třeba obdělávat a hnojit stále větší plochy, pořídili si ke svému samochodnému postřikovači ještě tažený postřikovač. Ing. Peter Szaxon vysvětluje, jak k tomuto rozhodnutí dospěli: „Před koupí jsme navštívili výrobní závod v Německu. Na vlastní oči jsme tak mohli vidět profesionální práci, od vývoje až po montáž stroje.“ Je zde ale ještě jeden důvod, proč se loni rozhodli pro nový HORSCH Leeb 4 AX s 24metrovými rameny. „Hlavní předností tohoto postřikovače podle mě je systém navádění ramen BoomControl. Nedávno jsme stříkali pšenici, kterou jsme loni na podzim vyseli do půdy, jenž jsme kvůli prudkým dešťům nedokázali optimálně připravit. Povrch byl tedy poměrně nerovný, ale ramena zůstávala neuvěřitelně stabilně na nastavené výšce. Bylo to, jako by postřikovač jel po naprosto rovné ploše,“ vypráví nadšeně Ing. Peter Szaxon.
Postřikovač je vybaven zásobníkem o objemu 3 800 litrů a přídavným 200litrovým zásobníkem, pro případ, že by postřiková jícha pěnila. Aktuálně hospodářství bez problémů využije celých 4 000 litrů.
A co by mohlo být dalším přírůstkem do strojového parku Szaxonových od firmy HORSCH? Možná přesný secí stroj Maestro, který na jaře v hospodářství testovali.