Kompletní portfolio je na cestě
„Kdy si od vás budu moci konečně koupit nesený postřikovač?“ Tu otázku slyší prodejci HORSCH velmi často. A toto přání se nyní plní. Časopis terraHORSCH si s Theo Leebem povídal o nejnovějším vývoji, dalších rozšířeních nové řady samochodných strojů a o jeho představách o budoucnosti ochrany rostlin.
terraHORSCH: V rozhovoru pro speciální vydání terraHORSCH k veletrhu Agritechnica 2019 jste uvedl, že jste na dobré cestě k full-linerovi pro oblast postřikové techniky. Myslel jste tím nesený postřikovač?
Theo Leeb: Vývoj v této oblasti postupuje kupředu mílovými kroky. Na podzim 2020 už bude k dispozici první prototyp s objemem nádrže 2 000 l. Na jaro 2021 pak plánujeme první předsérii. Nesený postřikovač bude nejspíše k dostání se třemi různě velkými nádržemi – 1 200 l, 1 600 l a 2 000 l. Pro další zvýšení objemu bude možné každé provedení rozšířit o čelní nádrž.
terraHORSCH: Čím se bude nesený postřikovač na trhu odlišovat?
Theo Leeb: I u nesených postřikovačů využijeme spoustu nových nápadů a osvědčených technik z našeho dosavadního programu. To byla záruka úspěchu už při konstruování stávajícího programu postřikovačů. Vedení ramen, čerpací výkon, čištění, ovládání a spojení s tahačem výrazně vychází z dosavadních standardů. Z technického pohledu vyniká sériový systém BoomControl pro automatické vedení ramen. Tento systém se používá i u našich tažených postřikovačů a samochodných strojů. Hydraulický pohon pro čerpadlo v kombinaci s inteligentním spojovacím systémem umožňuje přesunout těžiště neseného postřikovače blízko k traktoru. Současně je tak zajištěno rychlé a snadné připojení k tahači, protože není zapotřebí kloubový hřídel. U vodního systému spoléháme alternativně na CCS a CCS Pro, které se používají už u tažených postřikovačů Leeb LT nebo Leeb GS. Oběžné čerpadlo přitom zajišťuje výkon 400 litrů za minutu. Navíc je u tohoto systému zabudováno automatické vnitřní čištění.
Šířka ramen se pohybuje od 15 do 30 metrů a ramena lze volitelně sklopit.
terraHORSCH: Které zákazníky chcete neseným postřikovačem oslovit?
Theo Leeb: Cílem je oslovit neseným postřikovačem ty zákazníky, kteří kvůli struktuře jejich provozu nemohou využívat tažené postřikovače.Jedná se například o provozy s poli v příkrém svahu nebo provozy obdělávající převážně malé plochy. V první řadě neseným postřikovačem cílíme na západoevropský trh. Odbytovým trhem bude hlavně Německo, Francie, Velká Británie, Rakousko a Švýcarsko. Víme přesně, z jakých oblastí nám poptávky o tento typ produktu chodí.
terraHORSCH: Ve speciálním vydání terraHORSCH k veletrhu Agritechnica jste mimo jiné uvedl, že nová samochodná řada bude mít v budoucnu mnoho variabilních možností výbavy. Proč nabídku v oblasti samochodných strojů rozšiřujete?
Theo Leeb: Jak už jsem uvedl výše, aktuálně jsme na cestě ke kompletní nabídce strojů pro oblast postřikové techniky. Každému zemědělci chceme nabídnout techniku, která mu bude vyhovovat. Platí, že v každé zemi a v každé pěstitelské oblasti na světě panují velmi rozdílné rámcové podmínky. Trh v západní Evropě vyžaduje jiné produktové charakteristiky než ve východní Evropě a zase jiné jsou zapotřebí v Severní Americe. Konkrétně se jedná především o světlou výšku, variabilně nastavitelný rozchod, objem nádrže, celkovou hmotnost, komfort, výkon motoru, spalinové stupně a zákonné předpisy. Regiony, ve kterých se například pěstuje převážně slunečnice, představují pro samochodný stroj jiné nároky než regiony, kde se pěstuje obilí. Dalším příkladem je, že v Německu je více vyžadován nastavitelný rozchod (například i u najímaných firem). V jiných zemích však hraje jen podřadnou roli. Chceme relevantním zemědělským trhům po celém světě nabídnout takové koncepty samochodných strojů, které jim budou perfektně vyhovovat. S variabilními možnostmi výbavy nové řady samochodných strojů můžeme velmi dobře splnit všechny požadavky.
terraHORSCH: Jak je realizujete z technického hlediska? Bude pro novou řadu samochodných strojů k dispozici ještě více rozšíření než doposud?
Theo Leeb: K dispozici budou tři různé varianty samochodného postřikovače. Známý je už nový Leeb PT 6.300 a 8.300 s objemem nádrže 6 000 l nebo 8 000 l. Ten byl představen už na veletrhu Agritechnica. Zvlášť je třeba zmínit závěsný systém kol s příčným ramenem a hydropneumatickým odpružením. Tato konstrukční řada je k dostání s pevným nastavením rozchodu od 2 do 2,25 metru a v budoucnu bude doplněna o nádrž o objemu 5 000 litrů.
Dvě další varianty samochodného postřikovače nesou označení VN a VL. Nová konstrukční řada samochodných postřikovačů VN (variable narrow) je vybavena teleskopickými nápravami a novým zavěšením jednotlivých kol a bude mít variabilně nastavitelný rozchod. Ten se pohybuje ve dvou rozmezích: buď od 1,80 do 2,25 m nebo od 2,25 m do 3 m. Zákazník si může individuálně vybrat, která varianta mu lépe vyhovuje. Rozchod od 2,25 do 3 m se dá volitelně vybavit nastavením výšky do 2 m. VN bude nejdříve k dostání s nádrží o objemu 5 000 nebo 6 000 litrů. Celý koncept je vyvinut především pro požadavky evropského trhu a oblast použití trochu připomíná oblast použití PT 350. Na konci roku bude vyroben první prototyp a plánuje se, že na jaře 2021 se začne vyrábět první předsérie.
Pro celosvětový trh je určena třetí nová řada samochodných postřikovačů, VL (variable large). VL je vybaven podobným konceptem nápravy a zavěšení kol. I zde je k dispozici variabilně nastavitelný rozchod – od 2,60 do 3,50 m a od 3 do 4 m. Oba je možné vybavit volitelným nastavením výšky až do 2 m. VL bude nejdříve k dostání s nádrží o objemu 6 000 a 8 000 litrů. První prototypy se už vyrábí. Kolegové a zákazníci na Ukrajině, v Rusku, Maďarsku, Severní Americe, Brazílii a Austrálii se už těší na první jízdy a zkušenosti se stroji a novými inovacemi, které chceme uvést i na těchto trzích. Navíc bude existovat i zaváděcí varianta s objemem nádrže 4 000 litrů.
terraHORSCH: Jsou i v oblasti tažených postřikovačů nějaké novinky?
Theo Leeb: V současné době pracujeme na podstatném rozšíření konstrukční řady Leeb AX, která se aktuálně prodává s nádrží o objemu 3 800 litrů. To znamená, že v budoucnu bude Leeb AX k dostání s objemem 3 800 a 8 000 litrů.
terraHORSCH: Pásové postřikování je jednou z vývojových novinek v oblasti fytosanitární ochrany rostlin, která by se v budoucnu mohla těšit větší pozornosti. Jaké zkušenosti s ní doposud máte?
Theo Leeb: Pásové postřikování je metoda, při které se ošetřují pouze řádky s rostlinami nebo meziřádky. Je srovnatelné s ošetřením částečných ploch, probíhá však v pásech po celém poli. Cílem je precizní použití fytosanitárního přípravku a snížení nákladů. Tento postup se používal už před 35 lety, avšak s velmi úzkým pracovním záběrem nebo v kombinaci s kultivátory. Problém byl ale jednak plošný výkon, jednak byly v kombinaci s kultivátory optimální podmínky použití jiné. Pro kultivátory by mělo být co největší sucho. Teplota a vítr nehrají žádnou roli. U pásového postřikování však optimální doba použití velmi významně závisí na větru a teplotě. To je jeden z důvodů, proč se v posledních letech v praxi tolik nepoužívalo. Kvůli malému rozptylu účinných látek a rostoucím požadavkům na životní prostředí však tato technika zase získává na významu. Současně je ale velmi důležité zvýšit plošný výkon a zajistit co největší flexibilitu ohledně doby aplikace. Nás už před mnoha lety napadlo aplikovat hnojivo na řádky rostlin nebo meziřádky plošným postřikovačem vybaveným úzkými kuželovými tryskami. Díky rozteči trysek 25 cm se dá snadno zvolit cílová oblast: řádek nebo meziřádek. Už čtyři roky proto zkoumáme a testujeme pásové postřikování. Zjistili jsme, že musí být splněny dva důležité předpoklady: Zaprvé má velký význam ovládání ramen – zde jsme s naším systémem BoomControl zcela jistě na špici. Pro optimální pásový postřik musí být ramena vedena s maximální přesností. Velmi důležité jsou také vzdálenosti řádků, protože jen při perfektním připojení je zajištěno, že se tryska bude nacházet přesně nad řádkem nebo mezi řádky. Předpokladem je tedy nejen odpovídající postřiková technika, ale také secí technika. Pro optimální pásový postřik je velmi důležité napojení jedné secí šířky na druhou secí šířku. V kopcovitém terénu je navíc komplikací to, že stroj sjíždí a je nutné ho aktivně řídit. Pro vyřešení tohoto problému využíváme dvě metody: Na základě GPS dat přídavného GPS přijímače na postřikovači se prostřednictvím Implement Steering ovládá řídicí náprava taženého postřikovače. U druhé naší metody se používá kamerový řídicí systém. Na ramena se přitom namontuje kamera, která rozpoznává řádky rostlin. Tuto informaci využíváme k přesnému vedení postřikovače nad řádky.
terraHORSCH: Jak bude podle vás trh na pásové postřikování reagovat?
Theo Leeb: Kvůli už zmíněným vysokým nárokům se pásový postřik nehodí pro všechny zemědělce. Kromě přesné postřikové techniky zemědělec potřebuje secí stroj se systémem RTK, protože šířka postřiku není stejná jako šířka secího stroje. Problémy pásového postřiku jsou dopředu známy a nesouvisí to jen s technologií postřikování. Pásový postřik funguje jen tehdy, když se ovládá celý systém – a to začíná už při setbě. Absolutní dokonalost při setí je základním předpokladem, který můžete splnit nejlépe s technikou HORSCH.
Z technického hlediska je toho už velmi mnoho proveditelného. Zda to pak má v celkovém balíčku i ekonomický význam, to je třeba posoudit individuálně. Podle mě to hodně záleží na tom, jaká zákonná omezení nás v budoucnu čekají. Při omezení množství, například množství účinných látek na hektar a rok, by mělo používání takové techniky jako pásového postřikování smysl, protože má potenciál úspory až 60 %.
terraHORSCH: Dalším vývojovým směrem v oblasti ochrany rostlin, který by mohl mít v budoucnu stále větší význam, je rozpoznání jednotlivých rostlin. Nakolik jste se tímto tématem už zabývali?
Theo Leeb: Kromě pásového postřikování je samozřejmě i rozpoznávání jednotlivých rostlin metodou, jak v budoucnu snížit použití fytosanitárních přípravků. Rozpoznání jednotlivých rostlin je pro nás stále větším tématem. Máme ale pocit, že zde panují příliš velká očekávání, která jsou v praxi ještě daleko od reality. To se ukázalo právě na veletrhu Agritechnica. Velké nebezpečí spočívá v tom, že si političtí představitelé udělají na základě takovýchto vizí obrázek zemědělství, který neodpovídá skutečnosti.
Aktuálně spolupracujeme se dvěma výrobci kamer, kteří pracují na rozpoznávání jednotlivých rostlin plevele v zeleném porostu. Tato technologie detekce zeleného v zeleném je založena na umělé inteligenci a je ještě v plenkách, protože umělou inteligenci je třeba trénovat celou řadou nejrůznějších podnětů. Základní otázkou přitom je, pro které kulturní plodiny se rozpoznávání jednotlivých rostlin hodí a jaké ekonomické výhody to má. Při standardní rozteči trysek 50 cm je nejmenší možný stříkaný spot přibližně 50 x 50 cm příliš velký. Pokud se další ošetřovaná rostlina nachází také v tomto spotu, zůstane tryska zapnutá. Rozpoznávání jednotlivých rostlin má doposud smysl jen tehdy, když je mezi plevelem/trávou větší vzdálenost nebo když jsou v trsech.
Rozpoznávání jednotlivých rostlin je velmi vzrušující technologie, kterou považuji za perspektivní a ve které bychom chtěli hrát přední roli. Ale bude to ještě chvíli trvat, než se bude moci realizovat v praxi ve větší míře a než z ní budou zemědělci profitovat.