Přístupní novinkám
Marco Horsch, DE
Zemědělství prochází významnou změnou, nejen kvůli politickému, ale také společenskému tlaku. Dosavadní osvědčené zemědělské metody jsou často zpochybňovány a mnoho zemědělců se při obdělávání polí vydává novou cestou. Jedním z nich je Marco Horsch.
Převzal rodinnou firmu v Sitzenhofu. A kromě toho společně s Joachimem Suttorem řídí firmu Bintec. Tato firma se sídlem Sitzenhofu poskytuje profesionální řešení pro skladování obilí. Společně s jedním zaměstnancem obhospodařuje Marco Horsch 300 hektarů orné plochy. Patří sem i 80 hektarů, které obdělává pro jiné zemědělské provozy. Na všech polích Marco Horsch praktikuje pětičlenný osevní postup a jednotlivé lány sloučil do hospodářských bloků.
„Můj strojový park je velmi omezený a jediné vlastní stroje, které ve své firmě používám, jsou traktory“, vysvětluje Marco Horsch. O sklizňovou a secí techniku a také o zařízení pro obdělávání půdy se dělí s regionálními sdruženími zemědělské techniky. Základní myšlenka regionálního zemědělství je pro něj velmi důležitá a podporuje ji i svým členstvím v těchto sdruženích.
„Vzájemná ohleduplnost je ve sdruženích zemědělské techniky nezbytná. A funguje skvěle. Dobrým příkladem je naše sdružení pro kombajny. Každý člen dobře ví, že v době sklizně občas musí ustoupit. Všichni přitom táhneme za jeden provaz a pomocí optimální koordinace se snažíme provést sklizeň co nejrychleji. To ale také znamená, že občas někdo musí den či dva čekat, než bude jeho pole na řadě!“ Společně zemědělci sklidí jedním kombajnem cca. 500 hektarů obilí a řepky. Na svých polích Marco Horsch záměrně používá jen menší a lehčí traktory, aby pole zatěžoval co nejmenší hmotností a šetřil půdu. Ostatní členové sdružení praktikují částečně jiný postup.
Samochodný postřikovač pro aplikaci fytosanitárních přípravků, který Marco Horsch ve svém provozu používá, byl vyroben v roce 1989. Je to PT 150, tedy jeden z prvních a nejstarších samochodných postřikovačů, který společnost HORSCH vyrobila. Má pracovní záběr 24 metrů a během doby u něj bylo provedeno několik vylepšení.
Ovlivněn postojem rodiny
Marco Horsch v mládí zažil začátky společnosti HORSCH Maschinen GmbH a velmi výrazně ho ovlivnil také rodinný postoj ke konzervativnímu obdělávání půdy. Vyrůstal v době vrcholné fáze minimálního obdělávání a poznal tehdy, že tato metoda ve Schwandorfu a okolí rychle naráží na určité limity. Dodnes se velmi intenzivně zabývá půdou a zkoumá, jak může obdělávání svých polí ještě více optimalizovat. Říká: „Zemědělství podle receptu mě nezajímá. Chci zkoušet nové věci a sbírat své vlastní zkušenosti. Chci, aby mě práce bavila, i když předem vím, že možná některé z mých četných pokusů na poli nevyjdou. Přesto jsem si vědom, že se můj způsob hospodaření musí vyplatit i finančně a já musím vydělávat peníze.“ Momentálně mu velmi pomáhá, že se na jeho rozmanitý osevní postup vztahují dotace a získává tak finanční podporu. Pětičlenný osevní postup má dále tu výhodu, že na svých polích nemusí řešit tolik problémů s plevelem. Jeho osevní postup zní: obilí, řepka, obilí, kukuřice, poté letní osetí kvetoucími plodinami nebo luštěninami. Kdysi intenzivní osevní postup je tak nyní odlehčený především luštěninami a kukuřicí. Dříve se osevní postup skládal výhradně z pšenice a řepky. Doba sklizně a setby se tak ve velké míře vyznačovala vysokým pracovním nasazením a spoustou stresu. Pětičlenný osevní postup pro něj znamená velké usnadnění práce. Termíny pro obdělávání, sklizeň nebo setbu nepřipadají všechny na stejnou dobu a pracovní doba se dá lépe rozdělit.
„Hodně experimentuji s pěstováním meziplodin. Například je neseji na celém poli, ale jen na jedné polovině. Chci posoudit jejich vliv na výnos následující kulturní plodiny“, říká. Záměrně nepěstuje hořčici jako meziplodinu, aby se vyhnul její nesnášenlivosti s řepkou. Řepka je v jeho osevním postupu převažující listovou plodinou. Už několik let se snaží pěstovat i sóju; nejen pro další odlehčení osevního postupu, ale také kvůli podpoře regionálního zemědělství. S pěstováním sóji je doposud spokojený: „Výnos se pohybuje mezi 3,5 a 4,5 tunami. Po sklizni se sójové boby vylisují a získaný olej se prodává výhradně ve zdejším regionu.“
Marco Horsch sice nemá v úmyslu přejít na ekologické zemědělství, to však nabízí dobré možnosti, které by chtěl ve svém provozu také vyzkoušet. Především ty, které se týkají půdy. Čím více se tímto tématem zabývá, tím jasnější mu je, proč minimální obdělávání půdy tehdy v 80. letech ve Schwandorfu a okolí narazilo na své limity. „Měli jsme tehdy velmi krátké osevní postupy. Tím jsme zničili všechny výhody, které nám z minimálního obdělávání půdy plynuly. Dnes jsem toho názoru, že hluboké zkypření půdy je nevyhnutelné. Kromě toho, nechávat půdu nevyužitou byla tehdy a dodnes je velká chyba. Pro tvorbu humusu nejsou důležité jen samy meziplodiny, ale také kořenové exsudáty. Období, kdy se nepěstují kulturní plodiny, je třeba využít k tvorbě humusu v půdě pomocí meziplodin. Pokud bychom to věděli už tehdy v 80. letech, bylo by minimální obdělávání půdy určitě úspěšnější.“ Marco Horsch ale také dodává, že na některých z jeho polí se dá obsah humusu ještě vylepšit. Zabývá se tím, jak humus v půdě vytvořit a přitom dosáhnout kladného ekonomického efektu.
O Marco Horschovi
Marco Horsch je nejmladší bratr Philippa a Michaela Horschových. V Sitzenhofu ve Schwandorfu vede rodinný zemědělský podnik. Za manželku má Kanaďanku. Manželé mají dva syny. Se svou ženou žil Marco Horsch 1,5 roku v Kanadě. Tam se zrodila myšlenka firmy Bintec, jeho druhého zaměstnání vedle zemědělství. Podpora regionálního zemědělství a prosazování nových nápadů jsou pro něj velmi důležitá témata. Je otevřený také pěstování speciálních plodin.
Technické konopí jako doplnění osevního postupu
Pro zvýšení obsahu humusu v půdě experimentuje nejen s meziplodinami, ale plánuje také podsev kukuřice. Na zemědělských plochách bude v budoucnu panovat mnohem větší diverzita. Proto se nebojí zkoušet nové cesty. Například loni začal pěstovat technické konopí. „Přišel ke mně jeden mladík z marketingového oddělení HORSCH. Kromě práce ve společnosti HORSCH založil také regionální start-up firmu, která zpracovává semena konopí na potraviny. Zeptal se mě, jestli bych nechtěl pěstovat technické konopí. Já jsem vždycky přístupný novým nápadům a kromě toho bych podpořil mladou regionální firmu. Rychle jsem se rozhodl, že mu pomůžu. V prvním roce jsem konopí pěstoval na 10 hektarech. Dokázal jsem ho dobře začlenit do osevního plánu tím, že jsem na části ploch přešel od luštěnin na konopí.“ Sklizeň s 1 tunou semen na hektar byla sice úspěšná, ale ne snadná. Použitým kombajnem se nedaly rostliny řezat a nenařezané se zase dostávaly na pole. To se ukázalo jako velká chyba. Bylo těžké je zapracovat a podařilo se to jen díky HORSCH Tiger MT. Tento kultivátor je kombinací diskového podmítače a radliček pro hluboké kypření. Pro zapracování konopí se ale použily jen disky. To bohužel vedlo k tomu, že lán nebyl nijak rovný, především kvůli obrovskému množství zapařené konopné slámy. Při aplikaci fytosanitárních přípravků nebo hnojiv to pak není pro řidiče vůbec příjemné. Také letos Marco Horsch technické konopí pěstuje a chce se z loňských chyb poučit. Plánuje, že po sklizni konopí bude na poli pěstovat nejdříve plodinu pro letnění. Tím získá čas pro intenzivní zapracování posklizňových zbytků. Ty tentokrát nechá před zapracováním vyschnout. Navíc u kombajnu vylepší některá nastavení, aby sklizeň byla více bezproblémová. Z ekonomického hlediska se pěstování konopí v minulém roce vyplatilo. Jeho vysoká konkurenceschopnost potlačuje růst plevele a trávy, není tak nutné používat fytosanitární přípravky nebo hnojiva. Konopí je tak skutečným přínosem, jak pro osevní postup, tak pro provozní výsledek.
Alternativní fytosanitární opatření
Jedním z dalších cílů Marco Horsche je omezit používání fytosanitárních přípravků a v budoucnu více využívat alternativy, např. fermenty. „Pravidelně si o tomto tématu povídám s ostatními zemědělci. Spousta z nich má své vlastní postupy pro výrobu fermentů. Tato oblast je ještě v plenkách, nejsou tedy k dispozici vědecky ověřené metody.“ Marco Horsch je toho názoru, že při tomto vývoji se společnost bude na zemědělství dívat zase jinak. V budoucnu je nutné omezit používání fytosanitárních prostředků, šetřit hnojivy a především udržet výnosy na stejné úrovni.
Při tvorbě humusu se v půdě ukládá CO2 a zemědělci tak mohou významně přispět ke zlepšení klimatu. Marco Horsch ale zdůrazňuje, že tyto výhody je nutno aktivně prezentovat na veřejnosti. Podle něho měli zemědělci už v minulosti mnohem otevřeněji mluvit o své práci a také o chybách, které udělali. „Zemědělství se momentálně nachází v rozhodující fázi, protože se musí znovu najít. Já sám jsem dlouhé roky provozoval zemědělství podle „receptu“ a příliš jsem se spoléhal na vědu a poradce. Sice to pro mě velmi dobře fungovalo, ale odnaučil jsem se samostatně přemýšlet. Především v oblasti ochrany rostlin toho mám hodně co dohánět. Dospěl jsem do bodu, kdy zjišťuji, jaké možnosti kromě zemědělství podle receptu vůbec existují“, říká Marco Horsch na závěr rozhovoru.
terraHORSCH bude nadále sledovat, jak si Marco Horsch vede a jak úspěšný se svými alternativními metodami je.