Kalkulované riziko
Při přechodu na ekologické zemědělství je v zemědělském podniku Agr’Estuaire ústředním bodem strojový park. Ten totiž hraje důležitou roli v provozní strategii. Jednak kvůli optimalizaci pracovního času, jednak aby bylo možné se zaměřit na plodiny, které přináší vysokou přidanou hodnotu.
Agr’Estuaire leží severovýchodně od Bordeaux. Od 25. května do 12. června 2020 se zde měly konat Dny praktických ukázek HORSCH. Kromě návštěvy podniku měly být hlavními tématy kukuřice a kypření a také nové přesné secí stroje řady Maestro. Kvůli šíření koronaviru však musela být tato akce zrušena.
Yoann Gauchery je zemědělský inženýr. Je hlavní osobou odpovědnou za provoz ve firmě, která od tohoto roku kompletně přechází na bioprodukci. Firmu s užitnou zemědělskou plochou 880 hektarů převzal spolu s dalšími čtyřmi partnery v roce 2015. Hospodářství zde bylo konvenční, osevní postup se skládal výhradně z kukuřice a tvrdozrnné pšenice. Dnes se zde pěstuje na 45 hektarech sladovnický ječmen, na 245 hektarech kukuřice a na 570 hektarech sója. Plevel se likviduje převážně mechanicky. „Chtěli jsme produkci přehodnotit. Po dlouhém uvažování jsme se proto rozhodli přejít na biohospodářství. Navíc nás lákala také technická výzva. Všech pět partnerů je naladěno velmi podobně. Někteří z nás už rovněž měli plochy, jak venkovní, tak skleníky pro pěstování zeleniny, kde bylo biohospodaření zavedeno“, vysvětluje Yoann Gauchery.
Primární finanční zatížení
Přivést firmu tam, kde je dnes, to byl pěkný kus práce. Agr’Estuaire leží v ústí Gironde, kde jsou půdy rovné a bahnité. Po převzetí firmy v roce 2015 bylo nutné vyřešit její hlavní problém: hospodaření s vodou. Náklady na ně se v porovnání s dobou před převzetím firmy zčtyřnásobily – cílem bylo optimalizovat pro obhospodařování 200 hektarů ročně. Do osevního postupu se zařadila tvrdozrnná pšenice tak, aby se v létě dalo co nejdříve pokračovat. Díky hnojení vápnem stoupla hodnota pH v horních 15 až 20 centimetrech a půda se křižně zkypřila. Byla zavedena tzv. koncepce Green Tillage, aby se dala kukuřice vyset dříve. Přitom se do vzniklého meziprostoru vysazuje meziplodina a nad řádky kukuřice se vytvoří hráz, aby půda zase rychleji vysychala. Orání nepřipadá od převzetí firmy v úvahu.
„Bylo nám také jasné, že musíme modernizovat elektrické napájení a zavlažovací techniku. 97 % našich polí je totiž zavlažováno. Zaměstnali jsme jednoho mechatronika, který je odpovědný za provoz zavlažovacích systémů a údržbu všeho, co nějak souvisí s elektrickým proudem. Patří sem i údržba tahačů a GPS systémů“, dodává Yoann Gauchery.
Stroje jako klíč k reorganizaci
Jednou z největších výzev při přechodu na ekologické zemědělství byla potřeba pracovní síly. Osevní postup se z více než 90 % skládá ze zavlažovaných letních plodin. Proto se potřeba pracovníků zdvojnásobila: z jednoho pracovníka na 200 hektarů to najednou byl jeden pracovník na 100 hektarů! Problém bylo možné vyřešit větším pracovním záběrem strojů, Controlled Traffic Arming a novým rozdělením lánů. „V nejvyšší sezóně pracuje ve firmě šest zaměstnanců – to je jeden na 150 hektarů. Naše pole jsou rovná, pravoúhlá a mají velikost od 30 do 100 hektarů. Dalším problémem při ekologickém zemědělství jsou kratší klimatická okna. I zde byl řešením větší pracovní záběr strojů. Pokud to podmínky dovolují, pracují stroje 24 hodin denně“, vysvětluje Yoann Gauchery.
„Předchozí majitel obdělával půdu jen povrchově, ale půdní struktura byla velmi poškozená zavlažováním. Rozhodli jsme se proto půdu obdělávat do větší hloubky, abychom zkypřili hlínu, zvětšili povrch pro kořeny a zvýšili tak výnos. Když se rozhodnete pro intenzivnější obdělávání, musíte vzít v úvahu také nosnost oslabených půd. Tento problém jsme vyřešili zavedením meziplodin a CTF“, popisuje Yoann Gauchery.
Po hlavních plodinách se vyseje co nejvíce meziplodin, aby půda nezůstala nekrytá. Více organického materiálu také zvyšuje nosnost půdy a život v ní. Meziplodiny se dříve sely ve dvou pracovních krocích. Tiger DT se postaral o strukturu půdy a pomocí Jokeru v kombinaci se zásobníkem Partner se provedlo povrchové promíchání a naširoko se vysela směs meziplodin. Letos setí probíhalo jen v jednom pracovním kroku se strojem Tiger MT, vybaveným disky a radličkami a kombinovaným se zásobníkem Partner. Ten jede hned za kombajnem. Disky promíchávají půdu vepředu, radličky pracují vzadu, do hloubky 25 až 30 cm. Terrano FG pak meziplodiny na krátko uřízne. Radličky materiál rozmělní a brány rozloží zbytky po ploše. Terrano pracuje bez válce, takže brání růstu plevele. Tiger MT a Terrano FG pracují podle potřeby v různých hloubkách. Yoann Gauchery vysvětluje: „Naše strategie zní: málo strojů, ale zato špičkových. A maximálně je využít!“
Revoluce s CTF
„Stejně jako mnozí další jsme se i my při reklamních a předváděcích akcích HORSCH seznámili s CTF. Pracujeme s jízdní stopou 9 m a odpovídajícími násobky. Naše pole jsou k tomu optimálně uzpůsobena. Utužení půdy na polích je tak omezeno na nezbytné minimum. Řidiči jezdí ve stanovených stopách. Garantujeme tak co nejšetrnější přístup k našemu hlavnímu výrobnímu prostředku: půdě“, zdůrazňuje vedoucí provozu.
Agr’Estuaire se rozhodla pro 9 m namísto 12 m, protože hmotnost strojů pak lépe odpovídá nosnosti bahnité půdy. Také rozdělení slámy a plev za kombajnem a rozmetání hnoje je při této šířce rovnoměrnější a lepší.
Po stanovení pracovního záběru strojů bylo největší technickou výzvou určit jízdní stopy. Žádné pole není přesně pravoúhlé a v závislosti na topografii bahnitých půd je po každých 100 až 200 metrech nějaký příkop. Před těmito příkopy a za nimi jsou tedy dvě jízdní stopy. Na jedno pole je to v průměru pět až sedm stop.
Tento systém byl zaveden na všech pozemcích tak, aby procesy byly pro zaměstnance co nejjednodušší. V každém traktoru je přehledný plánek těchto CTF jízdních stop. Ten musí řidiči vždy přesně dodržovat a nevytvářet žádné nové stopy.
Nové technologie
„Používám GPS systém od společnosti Trimble a software Climate Field View pro kreslení map tak, abychom mohli naše pole sledovat v reálném čase a abychom při změnách a také při hnojení dokázali snadněji provést úpravy!“, říká Yoann Gauchery a doplňuje: „Můžeme tak přizpůsobit hustotu výsevu podle zavlažovaných a nezavlažovaných ploch. Při setbě se zaznamenává celá řada údajů: hustota výsevu, podíl organického materiálu, půdní vlhkost... Všechny je možné zobrazit na iPadu. Je to jednoduché a praktické.“
A co dál? Nové plodiny...?
„Naším cílem je pokračovat jako doposud, a přitom neustále vylepšovat naši strategii. Toto je první rok, kdy pracujeme zcela ekologicky. Cestu, na kterou jsme se s naší technikou vydali, bychom rádi využili i pro takzvané klasické plodiny: např. kukuřici, sóju nebo ječmen. V neposlední řadě bychom si rádi udělali čas a soustředili se na plodiny, které nám přináší vysokou ekonomickou přidanou hodnotu“, vysvětluje Yoann Gauchery.
Pokračuje: „Náš osevní postup se skládá převážně z kukuřice, proto přemýšlíme o možné diverzifikaci s takovými odrůdami jako cukrová kukuřice, popcornová kukuřice nebo kukuřičné osivo. Pěstování této plodiny velmi dobře ovládáme a rozšířením jednotlivých odrůd můžeme posílit naši produkci a současně využít zavlažovací systémy, které tak jako tak máme. Tyto plodiny jsou však ještě trochu náročnější. Byly by tedy nutné značné investice a vznikly by vyšší náklady. Přemýšlíme však i o pěstování zelených fazolí nebo rajčat.
Neustále pracujeme na zlepšování našich systémů. Proto jsme společně se zemědělskou komorou departmentu Gironde založili pokusné plochy pro různé odrůdy sóji. Celkově pro ně využíváme přibližně 10 hektarů ročně. Zkoušíme například vyvíjet meziplodiny, jako sladovnický ječmen v kombinaci se sójou jako meziplodinou. Máme v zásobě i jiné nápady, jako např. kukuřici s odstupem řádků 1,5 m a meziplodinou vlevo a vpravo od řádků.“
Plán do budoucna shrnuje Yoann Gauchery následovně: „Zájmy, znalosti a zkušenosti nás partnerů jsou dobře namíchány. Doufáme proto, že do pěti let vyvineme nové plodiny a nové systémy a tyto poznatky budeme moci předat i jiným firmám.“