Jakou roli hrají startovací živiny?
Po přehledu o potřebě živin u kukuřice a technickém pohledu na aplikaci hnojiv se třetí část série o pevných/kapalných hnojivech zabývá účinky startovacích živin na vývoj rostlin – na základě rozsáhlých pokusů.
Pro získání odpovídajících poznatků byly provedeny rozsáhlé pokusy na různých pozemcích s cílem získat odpovědi na následující klíčové otázky:
- Jak lze klasické podkořenové hnojení pomocí DAP doplnit nebo provést v menším množství, aniž by došlo ke ztrátě výnosu? Je možné cíleným použitím kapalného hnojiva jako doplněk k DAP snížit celkové množství podkořenového hnojiva – při zachování stejné úrovně výnosu? V rámci pokusu byl DAP testován společně s NPK roztokem v různých dávkách a stupních redukce.
- Existují rozdíly mezi čistým dusíkem (AHL) a NPK roztoky? V tomto pokusu bylo použito výhradně kapalné hnojení.
- Lze zajistit výnosovou stabilitu i za extrémních povětrnostních podmínek nebo při ztížených podmínkách? Je možné cíleným hnojením dosáhnout vitálnějšího porostu, který lépe odolá obdobím sucha a vysokým teplotám? Tyto otázky byly zkoumány ve variantě s DAP a NPK roztokem.
- Součástí série pokusů je také klasické kontaktní hnojení pevným hnojivem pomocí DAP přímo do řádku (bez dodatečného kapalného hnojiva).
Použit byl speciálně upravený stroj. Na šestiřadý secí stroj Maestro TV s variabilním rámem bylo namontováno několik rozvodů pro aplikaci kapalného hnojiva: pro kapalné podkořenové hnojení, pro aplikaci přímo do řádku k osivua pro hnojení vedle řádku, avšak do kořenové zóny kukuřice. Stroj byl navíc vybaven zásobníkem na pevné hnojivo pro klasické podkořenové hnojení pomocí DAP. Na čelní závěs byl namontován zásobník Leeb 1.4 CT – autonomní čelní nádrž s vlastním čerpadlem a řídicí jednotkou pro aplikaci kapalného hnojiva. Uvedený systém byl navržen speciálně pro experiment. Podobné vybavení je však již k dispozici pro různá provedení strojů Maestro, jako jsou modely SV/SX, SV L/SX L a RV, a v budoucn
Pozemky a podmínky
Pokusy byly provedeny v různých regionech: v České republice na lokalitě s přímým setím a těžšími půdami, ve Štýrsku (Rakousko) a v Alsasku (Francie) na velmi kvalitních kukuřičných pozemcích s teplým klimatem, a v okolí Schwandorfu a přímo na lokalitě Sitzenhof na pozemcích se středním výnosovým potenciálem. Tím bylo pokryto široké spektrum podmínek. Výběr lokalit nebyl veden snahou o úplnost, ale cílem zachytit reprezentativní průřez různými typy pozemků.
Výsev probíhal mezi 10. a 24. dubnem – v souladu s obvyklými termíny pro dané oblasti. V době setí byl na všech pozemcích v půdě dostatek vody. Brzy po výsevu přišel déšť. Následně však na mnoha místech nastalo sucho – místy až čtyři týdny bez významnějších srážek. Celkově panovaly velmi rozdílné podmínky dostupnosti vody. Jaro 2025 bylo na všech pozemcích spíše chladné. Koncem května teploty v noci místy klesaly pod 10 °C, ojediněle až k 2 °C. Přes den bylo sice občas tepleji, ale celkově byly teploty v tomto období podprůměrné. Šlo tedy o velmi vhodné podmínky k tomu, aby bylo možné v chladném roce zřetelně sledovat účinky cíleného hnojení startovacími živinami.
Sledování vývoje porostu
První poznatky se projevily již ve velmi rané fázi růstu.
Při použití čistého AHL (roztoku močoviny a dusičnanu amonného) – tedy bez přídavku fosforu – se rostliny podle očekávání zbarvily do modrofialova. Tento efekt byl ještě zesílen chladnými teplotami. Zbarvení se objevilo i na místech, kde byla předem aplikována kejda a tudíž by měl být fosfor v půdě v dostatečném množství. Kvůli nízké teplotě půdy však nebyl fosfor pro rostliny dostupný.
Varianty hnojené kapalným NPK se vyvíjely velmi dobře. V těchto porostech se modrofialové zbarvení nevyskytlo. I přes nízké teploty byl aplikovaný fosfor v řádku u osiva rostlinám dostupný. Do fáze 4.–5. listu vykazovaly tyto rostliny zřetelně lepší růst, byly větší a silnější. Podobné efekty byly pozorovány i u DAP aplikovaného přímo do řádku (kontaktní hnojení). Ani zde se typické modré zbarvení neobjevilo. Také při klasickém podkořenovém hnojení nebylo pozorováno zbarvení rostlin. Bylo však zjištěno, že trvalo o něco déle, než bylo hnojivo v depotu absorbováno kořenovým systémem. Rozdíl oproti variantám s kapalným hnojivem se však brzy vyrovnal.
Při vyšších dávkách kapalného hnojiva – jak u AHL, tak u NPK – došlo k popálení semen. Tento efekt byl záměrně vyvolán, aby bylo možné přesněji určit, kdy k popálení dochází a kde se nachází hranice bezpečné aplikační dávky. Aplikace kapalných hnojiv přímo do seťového lůžka se nazývá kontaktní nebo startovací hnojení a slouží jako doplněk k základnímu hnojení. Ukázalo se, že základní výživa rostlin musí být zajištěna prostřednictvím podkořenového hnojení, kejdy nebo živin již obsažených v půdě. Samotné kontaktní hnojení (kapalné nebo pevné) základní výživu nahradit nemůže, protože by při vyšších dávkách mohlo dojít k poškození zrna a klíčící rostliny.
Výhled
Pokusy budou dále sledovány i v průběhu léta. Hlavní pozornost bude věnována rozdílům ve výnosech a otázce, zda se rané rozdíly ve vývoji rostlin projeví i na konečném výnosu, nebo zda se postupem vegetace vyrovnají. Do veletrhu Agritechnica v listopadu budou k dispozici další vyhodnocení – přímo na veletrhu pak bude představena i technika pro cílenou aplikaci kapalných hnojiv a zájemci budou mít příležitost o tomto tématu diskutovat přímo na místě.