HORSCH Live - Postřehy a poznatky z první ruky
Také v letech 2024/2025 nabídl formát HORSCH Live jedinečnou digitální platformu pro sdílení znalostí. V prosinci a lednu bylo živě streamováno pět přednášek a diskusních panelů.
V rámci pestrého programu diskutují odborníci a zemědělci z praxe o zemědělství dneška i zítřka, o chorobách rostlin, škůdcích a efektivním využití půdy, zdrojů a techniky. HORSCH Live si mezitím vybudoval pevné místo jako digitální formát pro zimní měsíce a je diváky velmi ceněn především díky svému praktickému zaměření.
Poznatky z praxe
Zkušenosti posledních let s dlouhotrvajícími obdobími sucha i nadměrných srážek přinášejí nové výzvy. Půda jako klíčový základ pro pěstování plodin slouží jako zásobárna živin a vody. Jak lze tyto zdroje využívat co nejefektivněji? Je třeba přehodnotit intenzitu zpracování půdy? O těchto otázkách diskutovali Enno von Reden, Wilfried Mißlbeck, Constantin Horsch a Michael Braun. Diskusní panel „Změny v oblasti zpracování půdy“ se věnoval přístupům, jako je přímé setí či bezorebné hospodaření, a to v kontextu klimatických změn. Zdůrazněno bylo především to, že volba správné metody zpracování půdy výrazně závisí na konkrétních půdních podmínkách a klimatických výzvách dané oblasti. Klíčovým tématem diskuse byla rovněž důležitost půdní struktury pro zadržování vody a dostupnost živin.
Prof. Dr. Peter Breunig z Vysoké školy Weihenstephan-Triesdorf se ve své přednášce „Nedostatek půdy – jak se může zemědělství dále rozvíjet?“ zaměřil na výzvu, jak na omezené zemědělské půdě hospodařit udržitelně a produktivně. Ukázal, jak mohou moderní technologie, jako je precizní zemědělství, satelitní analýzy nebo automatizované pěstitelské systémy, optimalizovat výnosy a zefektivnit využití zdrojů, jako jsou voda a hnojiva. Zároveň zdůraznil význam střídání plodin, šetrných způsobů hospodaření a digitálních řídicích systémů pro udržitelné využívání půdy. Významnou roli podle něj hrají také politické rámcové podmínky a ekonomické pobídky.
Na téma „PatchSpraying – praktický nástroj pro cílenou aplikaci přípravků?“ vedla moderátorka Barbara Steinberger diskusi s Robinem Minkem (SAM Dimension), Robinem Kümmererem a Andreasem Bürlem. Rozebíraly se výhody i výzvy této metody pro snížení používání pesticidů u řádkových plodin. Zvláštní důraz byl kladen na možnost použití pesticidů k cílenému boji proti plevelům namísto provádění celoplošného ošetření. Zároveň se řešila i omezení této technologie, zejména nároky na technické vybavení, citlivost na počasí a nutnost vysoce přesné aplikace.
Maximilian Rüdt (N.U. Agrar) se ve své přednášce „Škůdci – měnící se populace. Jak reagovat?“ věnoval proměnám populací škodlivého hmyzu a jejich dopadům. Globální obchod a klimatické změny napomáhají šíření nových druhů i zkracování vývojových cyklů stávajících škůdců, což vede k častějším a intenzivnějším napadením. Teplejší podnebí umožňuje invazním druhům osídlit nové oblasti a způsobovat tam značné škody. Rüdt doporučil širší využívání biologické ochrany, přesnější aplikaci ochranných přípravků pomocí moderních senzorů a cílené plánování osevních postupů. Digitální monitorovací systémy mohou napomoci včasnému rozpoznání škůdců a minimalizovat ztráty na úrodě.
Patogen Stolbur-Phytoplasma vede ke značným ztrátám na výnosech, zejména u cukrovky („gumové řepy“) a brambor. Achim Jesser (Südzucker) vysvětlil způsoby přenosu této choroby a zdůraznil roli cikád jako hlavních přenašečů. Rozšíření patogenu v posledních letech sílí. Jesser popsal, jak může cílený monitoring, úprava osevních postupů a integrovaná ochrana rostlin pomoci snížit riziko napadení. Klíčové je včasné rozpoznání příznaků, aby bylo možné přijmout účinná opatření a předejít dlouhodobým škodám.
Pro všechny, kteří HORSCH Live zmeškali nebo si chtějí obsah znovu podrobněji projít, jsou přednášky i nadále k dispozici v plné délce zdarma na stránce horsch.com/live.