Alternativní technologie v ochraně plodin

S rostoucími regulacemi a vznikem rezistencí nabývají alternativní technologie v ochraně rostlin stále většího významu. Ve společnosti HORSCH se intenzivně zabývají různými alternativami a provádějí vlastní pokusy. Theo Leeb poskytuje přehled o metodách a prováděných testech.

Herbicid – SpotSpraying (bodový postřik)

V oblasti používání herbicidů k hubení plevelů a travních plevelů v současnosti pozorujeme na trhu několik alternativ. Za nejslibnější se považuje bodová aplikace herbicidů. Pomocí kamerového systému a umělé inteligence jsou plodiny rozpoznávány od plevelů a cíleně ošetřovány. O vývoji a cílech jsme informali v časopise terraHORSCH 26/2023.  „Stále sledujeme trh a již pracujeme na vlastním systému, se kterým jsme již mohli získat zkušenosti v provozu na poli,“ uvádí Theo Leeb.

Ukázalo se, že největší výzvou u technologie SpotSpraying jsou různé a proměnlivé podmínky prostředí. Je nutné zohlednit druh půdy, růstová stadia plodin i plevelů a další faktory. Jedním z nejvýznamnějších vlivů na dobrou úspěšnost rozpoznávání systému je světlo: „Zde musíme brát v úvahu celou řadu podmínek: od zatažené oblohy přes intenzivní sluneční záření, slunce shora, zezadu nebo z boku, až po zapadající slunce a světelné podmínky v noci,“ vysvětluje Theo Leeb.
Dobře přizpůsobené osvětlení pro všechny podmínky je v současnosti jednou z hlavních výzev při rozpoznávání rostlin. „Na trhu nabízí firma Ecorobotix aplikační zařízení, které tento problém s různými světelnými situacemi řeší zastíněním. Stroj má pracovní šířku 6 metrů a je vybaven tunelem, který zcela stíní rostliny pod ním od vnějšího rušivého světla. Uvnitř tunelu jsou reflektory, které zajišťují stále stejné světelné a jasové podmínky, nezávisle na slunečním záření nebo počasí. To umožňuje stabilní rozpoznávání. Tento systém je však kvůli své konstrukci v pracovní šířce omezen. Postavit takový stroj se šířkou 36 metrů je téměř nemožné,“ vysvětluje Theo Leeb funkci tohoto zařízení. Tento systém se využívá především v intenzivních plodinách, například v zelinářství. V praxi farmáři obvykle používají tuto metodu k likvidaci zbytkových plevelů.

Systém je postaven následujícím způsobem: Obvykle je v předním závěsu traktoru namontováno postřikovací rameno, kterým se aplikuje solný roztok zvyšující vodivost rostlin. V zadní části jsou instalovány aplikátory, které přivádějí elektrický proud do rostlin. Při přejezdu vzniká proudový tok skrz rostliny, který je ničí.
„Tento postup by mohl být použit jako alternativa k totálnímu herbicidu. Pro nás je zajímavý především při hubení meziplodin u přímého setí. Zejména v Brazílii pozorujeme rezistenci meziplodin vůči glyfosátu, které je obtížné zvládnout. Proto jsme tam také provedli testy. V době testování však účinnost, zejména u travních plevelů, z našeho pohledu ještě nebyla uspokojivá. Společnost Crop.zone pracuje na inovativních nápadech a optimalizacích, aby zvýšila účinnost při hubení meziplodin,“ říká Theo Leeb. Systém sledujeme také v Německu: „Spolehlivě funguje a v praxi se již využívá například při hubení natě brambor.“

Významným faktorem je spotřeba energie: „V současné době je potřeba minimálně 10 kW výkonu na každý metr pracovní šířky. Pro pracovní šířku 36 metrů to znamená 360 kW, tedy téměř 500 koní, plus výkon potřebný k tažení stroje. Pro srovnání, při chemické ochraně rostlin spotřebujeme přibližně jeden litr nafty na hektar. V současnosti je tedy tento poměr stále velmi nepříznivý,“ dodává Theo Leeb.
Celkově systém funguje. „Pro intenzivní plodiny, jako je zelenina nebo možná i cukrová řepa, by to mohla být dobrá alternativa,“ vysvětluje Theo Leeb. „Pro naše hlavní plodiny však tento systém zatím není dostatečně efektivní, a to kvůli vysoké energetické náročnosti a omezené pracovní šířce.“
Hlavní zaměření tohoto systému však není na vysoký plošný výkon, ale na možnost mít alternativu, pokud by důležité přípravky na ochranu rostlin byly omezeny regulačními opatřeními nebo ztrácely účinnost kvůli vzniku rezistence.

Fungicidy – biologické přípravky

S používáním biologických přípravků v oblasti fungicidů se zabýváme již delší dobu: „V Brazílii je využívání biologických přípravků velmi rozšířené a s dobrými výsledky se aplikuje na velkých plochách. Tato metoda se tam využívá především u sóji, bavlny a méně často u kukuřice. Proto jsme si položili otázku, zda by tento přístup mohl fungovat i v evropských podmínkách při pěstování obilovin. Na základě toho jsme zahájili pokusy na našich farmách. Jednou z výzev je v současnosti správný výběr z velkého množství dostupných biologických přípravků. V prvních testech s různými produkty jsme zaznamenali celkem dobré účinky. Při ošetření listových chorob pšenice však námi vybrané biologické přípravky v posledních letech nedosáhly stejné úrovně účinnosti jako chemické prostředky. Výsledky však ukázaly potenciál, zejména pokud byly biologické přípravky zařazeny do postřikových programů,“ vysvětluje Theo Leeb.
V testu byly v EC 30/31 a v 39/49 provedeny následující dvojnásobné sekvence postřiku. Varianty zahrnovaly dvakrát přípravky biologické, chemické, následovaly biologické, biologické + v EC 39/49 chemické a dvakrát chemické. „S kombinací chemických látek a následně biologických bylo v našich testech dosaženo dobrých výsledků," říká Theo Leeb.