Polní dny ve Francii: další velký úspěch
Polní dny „Journées de la Lucine" se konají každé dva roky v sídle společnosti HORSCH ve Francii. Program akce na začátku září byl jako vždy úspěšnou směsicí ukázek strojů, zajímavých prezentací a výměny názorů se zákazníky a obchodními partnery. Do La Lucine u Châteauvillain ve Francii se sjelo téměř 900 účastníků.
Program byl bohatý: mezinárodní odborníci a skvělá organizace. Návštěvníci měli možnost vyslechnout přednášky renomovaných mezinárodních odborníků a užít si vynikající organizaci celé akce. Nechyběla ani příležitost k setkání s rodinou Horsch. Michael, Cornelia a jejich druhorozený syn Constantin přijeli na akci do Francie osobně. I když počasí bylo trochu nevyzpytatelné, na náladě to nikomu neubralo. Polní dny 2024 byly zároveň věnovány 40. výročí založení společnosti HORSCH. V rámci výstavní haly měli hosté možnost nahlédnout do historie firmy HORSCH.
Přednášky a výměna zkušeností
Tematická náplň akce dokonale odrážela DNA značky HORSCH: „Na každý nový problém existuje řešení.“ Tuto filozofii společnost vyjadřuje i svým novým sloganem, který byl představen v červenci: „WE WILL FIND A WAY.“ „HORSCH je mezinárodně působící společnost, a proto jsme se rozhodli pro anglický slogan,“ uvedla Cornelia Horsch, vedoucí marketingu a prodeje skupiny HORSCH, ve svém úvodním projevu. „Nový slogan zdůrazňuje naše úsilí čelit současným i budoucím výzvám v zemědělství ve spolupráci se zákazníky, partnery a zaměstnanci a hledat udržitelná řešení pro každou situaci,“ dodala.
Francie, jako největší exportní trh, představuje důležitý základ pro inovace. Francouzští zemědělci neustále hledají nové technologie a nápady, jak své systémy učinit odolnějšími a výkonnějšími. To potvrdil i příběh Fabrice Lugniera, zákazníka HORSCH, který se podílel na vývoji stroje Avatar ve Francii.
Program dvou dopoledních bloků přednášek se věrně držel filozofie značky. Nabídl makroekonomické a sociologické analýzy, sdílení agronomických poznatků a zkušeností přímo od zákazníků z oblasti zemědělství, stejně jako otevřenou a intenzivní diskuzi s publikem.
Stroje a novinky v centru pozornosti
Kvůli deštivému počasí byl odpolední program upraven a rozšířen o další ukázku. Devatenáct strojů se představilo nadšeným účastníkům.
Mezi novinkami se objevily inovace v oblasti mělkého zpracování půdy, například rozšíření řady Finer o taženou verzi s pracovním záběrem 8 metrů a zavedení velkých 580mm disků u řad Joker RT a CT. Prototyp nového diskového podmítače Joker 12 CC zaujal na poli společně s novým radličkovým secím strojem Sprinter CO, který byl nakonec díky zlepšení počasí předveden přímo na poli. V oblasti přesného setí si účastníci prohlédli nejnovější nesený secí stroj Maestro 6 AX, určený pro kompaktní traktory se čtyřválcovým motorem, a také model Maestro 12.75 CX. U postřikovačů byla představena řada HORSCH Leeb, včetně taženého postřikovače Leeb LT a dvou samojízdných modelů Leeb PT a VT. Velký zájem vzbudila i nová generace čelních zásobníků Partner 2.1 a 2.5 FT s objemem 1 700 a 2 500 litrů. Tyto zásobníky umožňují při použití se secími stroji, kultivátory nebo plečkami aplikaci více produktů současně, což oslovilo přítomné návštěvníky.
Den 1 – Závislosti a výzvy v energetickém sektoru: Jak je lze vyřešit?
„Na celém světě je pouze 1 miliarda hektarů obilných polí, které mají do roku 2050 uživit více než 9 miliard lidí. Výnosy však stagnují nebo dokonce klesají a klimatické problémy se zhoršují. K vyřešení této situace je zapotřebí neustálých inovací, a to ve spolupráci se všemi zemědělci, bez ohledu na strukturu a velikost jejich farem,“ uvedl Michael Horsch.
Totéž platí pro energetické zdroje. Stejně jako ostatní sektory ekonomiky si i zemědělství musí být vědomo výzev, kterým čelí: do 30 let je třeba nahradit ropu, plyn a uhlí obnovitelnými zdroji energie. Benjamin Louvet, expert na suroviny a správce aktiv u OFI AM, vysvětlil souvislosti ropného trhu (těžební oblasti, typologie ropy, geopolitické výzvy) a nároky spojené s energetickou transformací z hlediska závislosti na energii a jejích nákladů. Ropa zůstává hlavním energetickým zdrojem, přičemž její těžební vrchol se očekává mezi lety 2028–2030.
Vodní energie již dosáhla svého maximálního potenciálu a jaderná energie nebude schopna pokrýt celosvětovou poptávku po energii. Proto zůstává rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jako je solární a větrná energie, politicky upřednostňovanou cestou k urychlení energetické transformace a dosažení cílů Pařížské dohody. Naše závislost na fosilních palivech se tak mění na závislost na kovech: „Na výstavbu větrné turbíny je zapotřebí mezi 950 kg a 5 tunami mědi. [...]
Pro výrobu elektrického vozidla je potřeba šestkrát více vzácných kovů než pro výrobu vozu se spalovacím motorem,“ vysvětlil Benjamin Louvet. Budeme si muset zvyknout na to, že v příštích deseti až dvaceti letech budeme za energii platit více. Těžba a zpracování surovin zůstávají náročné a drahé. Zemědělci by proto měli využít možnosti vlastní produkce a spotřeby energie, například prostřednictvím bioplynu, agrovoltaiky nebo větrné energie. Benjamin Louvet rovněž zdůraznil roli státu: „K úspěšné transformaci energetického sektoru je nezbytné, aby stát investoval a poskytoval cílené dotace.“
Podle Maximina Charpentiera, zemědělce a předsedy zemědělské komory francouzského regionu Grand Est, bude zemědělství v budoucnu jedním z nejdůležitějších aktérů dekarbonizace. Zdůraznil zejména příležitosti, které mají zemědělské podniky pro výrobu biomasy. Tuto myšlenku prosazuje v rámci projektu Terrasolis. „To by se mohlo pro zemědělství stát zlatým dolem. Doposud biomasu nakupují velké korporace za nízké ceny a zpracovávají ji. To můžeme zvládnout sami. Žijeme v době plné změn. Mým cílem je najít a realizovat řešení pro budoucí generace,“ uvedl.
Dopolední program zakončila agronomická prezentace Prof. Dr. Bernharda Bauera z Vysoké školy aplikovaných věd Weihenstephan-Triesdorf. Navrhl strategie řešení, jak výrazně snížit rezistenci chundelky metlice a jílků v obilovinách prostřednictvím kombinace osevního postupu, chemické ochrany rostlin a strategií zpracování půdy, jako je falešný výsev. Zdůraznil také důležitost dobrého porozumění mechanismům účinku a poločasu rozkladu účinných látek, které máme stále k dispozici. Dr. Bauer zároveň ukázal několik možností, jak efektivně aplikovat herbicidy.
Den 2 – Organizace zemědělských podniků: Klíčové výzvy
Kromě poklesu počtu pracovníků v zemědělství, nárůstu velikosti podniků a ekonomických, právních a personálních problémů (legislativní podmínky, získávání zaměstnanců) čelí zemědělské podniky stále složitější realitě. Prvním řečníkem druhého dopoledního bloku Journée de La Lucine byl François Purseigle, sociolog z Polytechnického institutu v Toulouse a vědecký pracovník na univerzitě Sciences Po v Paříži. Poskytl klíčové poznatky o společenských aspektech vedení zemědělského podniku. „Právě teď se píše zcela nová kapitola zemědělské historie. Je proto zásadní důkladně analyzovat sociální a ekonomické procesy, abychom našli nejen jedno, ale hned několik řešení pro podniky, které jsou dnes výrazně rozmanitější,“ uvedl na úvod. I když veřejné mínění a politika ve Francii nostalgicky lpí na představě malých, řemeslně vedených farem, současné francouzské zemědělské podniky už nejsou stejné jako ty předchozí generace. Tato kolektivní iluze brání profesionálnímu a podnikatelskému pohledu na moderní zemědělství.
Mezi poklesem populace a změnou rodinného modelu
První závěr je jednoznačný: počet francouzských zemědělců klesá, přičemž nejvíce je zasažen sektor živočišné výroby. Prognózy uvádějí, že do roku 2030 zůstane ve Francii pouze 30 000 až 40 000 chovatelů dojnic, ve srovnání s 250 000 v roce 1980. Polovina vedoucích pracovníků francouzských zemědělských podniků navíc dosáhne do roku 2030 důchodového věku.
Druhý závěr: zemědělský podnik už není výhradně rodinnou záležitostí. Přestože dlouho závisel na práci rodinných příslušníků (sourozenci, rodiče, manželé...), mezi lety 2010 a 2020 došlo k poklesu rodinné pracovní síly o 55 %.
Tento vývoj ohrožuje produkční kapacitu země a nakonec i její soběstačnost. „Nemůžeme tvrdit, že jsme to nevěděli,“ opakoval François Purseigle několikrát a vyzval politiky i zemědělce, aby společně a rychle hledali řešení.
Zemědělská výroba je podnikatelskou činností jako každá jiná. Tradiční zemědělský model, založený na principu „dělat společně“ (s rodinou nebo ve sdruženích zemědělců), se mění na „nechat si udělat“, což nutí zemědělce přehodnotit své postupy. Z ekonomického hlediska je rozšiřování podniků a využívání pracovní síly mimo rodinu dnes nepopiratelnou realitou. Zemědělec se stává manažerem podniku, který je závislý na zaměstnancích. V současnosti pracuje ve francouzských zemědělských podnicích 930 000 pracovníků (přímo nebo prostřednictvím dodavatelských firem). To znamená nárůst o 71 % u zaměstnanců dodavatelských firem a o 249 % u zaměstnanců zaměstnavatelských organizací. Do roku 2030 by měl počet těchto nerodinných pracovníků překročit 1 milion. Tento vývoj má zásadní dopad na ziskovost a udržitelnost zemědělských podniků.
Na otázku jednoho zemědělce z departementu Aube ohledně „velké propasti“ mezi politikou a ekonomickou realitou zemědělských podniků a výzvou vytvořit zemědělskou strategii odpověděl François Purseigle: „Francouzské zemědělství je iluzorní představa, idealizované a neviděné takové, jaké ve skutečnosti je. To vede k rozkolu mezi zemědělci a osobami s rozhodovací pravomocí. Skutečná výzva spočívá v tom, nahlížet na rodiny v zemědělství z ekonomického hlediska – bez ohledu na příbuzenské vztahy.“
Zjednodušovat a diverzifikovat: Tajemství dlouhodobého zajištění podniku?
Dalším řečníkem byl britský farmář James Peck, který v roce 2003 založil svůj podnik PX Farms Ltd. „Mým mottem je: být inovativní, přizpůsobovat se a překonávat své hranice. Každé desetiletí přináší nové výzvy. Mým úkolem je najít řešení, která udrží motivaci mého týmu a ziskovost mého podniku dnes i v budoucnu,“ představil svou filozofii, inspirovanou přístupem Michaela Horsche. Jeho podnik zahrnuje tři lokality a rozkládá se na ploše 5 100 ha. Obhospodařování těchto pozemků znamená cestovat až 150 km, což vyžaduje značné logistické úsilí. Po převzetí rodinné farmy v roce 1999 James Peck prosazuje strategii diverzifikace aktiv, například pronájmem nevyužitých budov, aby zvýšil svou úvěrovou bonitu a financoval růst podniku. Dnes nabízí PX Farms širokou škálu služeb, včetně stavebních prací (zejména budování skladovacích zařízení), pronájmu budov, zemědělských služeb, logistiky a dopravy. Zemědělská výroba tvoří 57 % jeho příjmů. Nejvýznamnější plodinou je pšenice na mletí s roční produkcí 15 000 tun. Dále pěstuje ječmen (8 000 t), oves (1 800 t) a hrách (1 500 t), ale také produkuje slámu, kterou prodává elektrárně. PX Farms je také největším producentem hořčice v Anglii. Letošní úroda celkově klesla o 30 %. Pro hospodaření používá stroje s pracovním záběrem 12 m (dva Terrano, jeden Joker, šest secích strojů) a využívá systém Control Traffic Farming. Všichni zaměstnanci mají od července do října zajištěné stravování a ubytování v Cambridge a dostávají bonusy.
„Každé desetiletí přináší nové výzvy. Mým úkolem je najít řešení, jak zachovat motivaci mého týmu a ziskovost mého podniku dnes i v budoucnu.“
James Peck
James Peck se také zaměřuje na digitální komunikaci, aby zvýšil veřejnou viditelnost svého podniku a zlepšil obraz zemědělství. Jeho YouTube kanál za necelý rok získal již 17 000 sledujících.
Připomněl také negativní dopady Brexitu, který zkomplikoval dodávky náhradních dílů a strojů z Evropy, a zmínil i pokles státních dotací.
AgroVation: Přehodnotit metody, zjednodušit, racionalizovat
Constantin Horsch ve svém projevu hovořil o každodenních výzvách a změnách, které byly zavedeny na rodinném podniku AgroVation v České republice – na základě dohody s jeho otcem Michaelem. Spolu se svým bratrem Lucasem převzal odpovědnost za podnik, který rodina koupila v roce 2012, a rozhodl se transformovat klasickou strukturu farmy (s jedním vedoucím rostlinné výroby) na ziskovou a bezorebně orientovanou farmu. Cílem bylo nejen řídit podnik, ale také poznat realitu provozu na místě, než Constantin převezme další odpovědnosti v rámci skupiny HORSCH.
Od roku 2017 bratři zásadně změnili organizační strukturu a styl řízení. Rozhodli se pro horizontální organizaci, přestavěli administrativní strukturu a zavedli interní komunikaci zaměřenou na samostatnost a odpovědnost zaměstnanců. Tento příklad předávání podniku v rámci rodiny Horsch je protikladem k trendu popsanému Françoisem Purseiglem. Přestože Cornelia Horsch uznává, že „není snadné pracovat každý den s rodinou,“ klíčovým aspektem je delegování úkolů a důvěra, kterou zaměstnanci dostávají při jejich plnění. Podobně jako James Peck zavedl také Constantin Horsch systém odměn pro zaměstnance, například na základě pečlivého zacházení se stroji.
Optimismus: Klíč v neustále se měnícím světě
Filozofka Laura Lange inspirovala publikum k zamyšlení nad výzvami, které přinášejí změny a přechody. Ten, kdo se pohybuje v neustále se měnícím světě, musí vidět smysl své práce, ale především si uchovat stálý optimismus, aby zvládl každodenní profesní výzvy. To úzce souvisí s novým sloganem společnosti HORSCH „WE WILL FIND A WAY.“, který vyzývá k odstupu od problémů, hledání nových cest, překonávání obtíží a pokračování vpřed s důvěrou a nadějí.