Pásová aplikace u řádkových plodin

O projektu OptiKult, který se zaměřuje na pásovou aplikaci plošným postřikovačem, jsme v časopise terraHORSCH již několikrát psali. Jedná se o společný projekt Spolkového ministerstva výživy a zemědělství, výzkumného ústavu JKI, německého historického ústavu IfZ a společnosti HORSCH. Skončil na jaře letošního roku.

V průběhu projektu se hodně diskutovalo o tryskách, jejich příčném rozložení a o snižování úletu. Dnes jsou speciální trysky, které jsou pro tuto metodu vhodné, uznány výzkumným ústavem JKI a je pro ně uváděna míra omezení úletu 90 %. Pro dosažení co nejpřesnějšího vedení trysky nad řádkem nebo mezi řádky se projekt OptiKult zaměřoval také na řízení pomocí kamery. Letošní jaro jsme intenzivně využili ještě k vývoji, a to s cílem nabídnout v budoucnu integrovaný systém pro řízení nápravy pomocí kamery. Důležitým aspektem přitom je integrace kamerového systému do sběrnice ISOBUS. Podle našeho názoru je to jediný způsob, jak realizovat pásovou aplikaci s plošným postřikovačem.

Jak jsme na tom s pásovým postřikem?

U tohoto typu ochrany rostlin je stejně jako v minulosti základním předpokladem přesné setí.
Kromě toho se ale v posledním půlroce změnil celkový přístup k ochraně rostlin, což má vliv i na pásovou aplikaci postřikových látek. V současné době kladou uživatelé důraz, kromě již známého cíle snížit množství použitých přípravků, především na šetrný přístup ke kulturním plodinám. Jde o to, minimalizovat stres plodin při používání herbicidů. Pro dosažení tohoto cíle se pozornost zemědělců zaměřuje na prostor mezi řádky. Pásové trysky se tak nemontují nad řádky plodin, ale postřikový pás je záměrně umístěn pouze mezi řádky. Cílem je chránit plodinu před konkurenčním tlakem a zároveň k ní přistupovat šetrně a maximalizovat tak potenciál výnosu. Pásová aplikace zohledňuje oba tyto cíle, a nabízí tak dobrou příležitost k optimalizaci nákladů a výnosů u řádkových plodin.

Jaké další případy použití v praxi najdeme?

Kromě tradičních řádkových plodin, jako je cukrová řepa, sója nebo kukuřice, u nichž lze herbicidy aplikovat pásově, se jako řádková plodina stále častěji pěstuje také řepka olejná. V případě řepky přichází pro pásový postřik v úvahu nejen aplikace herbicidů, ale také fungicidů nebo jiná opatření využívaná v rané vývojové fázi. Tento typ aplikace je vhodný zejména pro opatření prováděná ve velmi raném stádiu.