Vše o bramborách

Po dokončení zemědělských studií hledali Irena a Andrzej Paszotovi přechodné zaměstnání – a našli při tom životní příležitost. Bylo jim 28 let a ve skutečnosti si neuvědomovali riziko, které podstupují nájmem 500 hektarů velké farmy.

Nebylo to snadné, ale jejich vytrvalá práce se vyplatila. O 30 let později obhospodařují 1 000 hektarů a etablovali se ve třech oborech podnikání, které se všechny týkají brambor. Základem všeho je pěstování. „Začínali jsme opravdu od nuly. Farma, kterou jsme převzali, byla v katastrofálním stavu a bylo třeba obrovských investic. V prvním roce jsme zažili velké sucho a sotva jsme se znovu postavili na nohy. I další roky byly náročné. Teprve poté, co jsme v roce 1997 podepsali smlouvu s výrobcem chipsů Farm Frites Poland, se nám podařilo podnik důsledně stabilizovat a dále rozvíjet. Byli jsme tak úspěšní, že jsme farmu v roce 2003 mohli koupit na splátky,“ vzpomíná Andrzej Paszota.

Brambory jako hlavní plodina

Farma se nachází na místě bývalé šlechtitelské stanice zaměřené na pěstování brambor v Podole Wielkie v Pomořanském vojvodství, pouhých 20 km od pobřeží Baltského moře. Starý lihovar, který byl postaven v druhé polovině 19. století, dodává statku nostalgické kouzlo. Díky odhodlání Ireny a Andrzeje Paszotových je v provozu dodnes. Již několik let jej provozují především snacha Paulina a syn Michał, kteří vyrábějí vlastní značku jemného akvavitu a vodky. Nejedná se tedy již pouze o zemědělský, ale také i o řemeslný lihovar.
V Podole Wielkie se pěstují brambory (250 ha), obiloviny (400 ha) a řepka (150 ha). Zbývající plochu tvoří louky a pastviny. Střídání plodin je dané: po bramborách se sejí obiloviny, pak řepka a po ní obiloviny. Další cyklus pak začíná opět bramborami. Pěstují se rané odrůdy ozimé pšenice, aby následná meziplodina mohla před zimní orbou pro brambory vytvořit co nejvíce zelené hmoty. Hlavní obilovinou je pšenice. V menším měřítku se pěstuje také žito a ječmen, z nichž je část dodávána do vlastního lihovaru.
Podnik Paszota je nyní etablován jako producent hranolků, bramborových chipsů a konzumních brambor. Část z nich je dodávána závodu Farm Frites Poland, část lihovaru a část je určena ke konzumaci. Od roku 2020 je farma součástí skupiny Polski Ziemniak (Polské brambory), kterou tvoří více než desítka místních zemědělců. Ti dodávají brambory, které pak podnik dále balí a prodává. Toto odvětví podnikání se stále rozvíjí. Plánem je prodat 100 000 tun konzumních brambor ročně. Brambory jsou tedy základem všech tří odvětví podniku: zemědělství, lihovaru i obchodní společnosti.

Modernizace strojového parku

Součástí pronájmu podniku v roce 1993 byl i nákup technologie, která k podniku patřila. Jednalo se však o traktory a stroje, které pocházely ještě z dob zemědělských podniků (PGR) v Polské lidové republice, a proto nebyly příliš vhodné pro moderní, ekonomické hospodaření. Proto byly postupně nahrazovány moderními stroji převážně západní výroby. Půda pro brambory se orá, protože podle Andrzeje Paszoty neexistuje jiný způsob, jak půdu pro tuto plodinu připravit.

„Dlouho jsem hledal secí stroj pro obiloviny a řepku, který by se dal použít i ve vlhkých podmínkách. To je v našem podniku problém, který se stále opakuje: najít kompromis mezi setím ve správnou dobu z agronomického hlediska a optimální vlhkostí půdy. Po sklizni brambor je pole často zdevastované a času na kultivaci je málo. V důsledku toho mohou být některé části pole v době setí ještě velmi vlhké. Ne každý secí stroj může v takových podmínkách pracovat. Proto jsem se rozhodl pro secí stroj HORSCH Pronto 4 DC. Používám jej již osm let a zasel jsem s ním již více než 3 400 hektarů. Abychom mohli sít i do extrémně vlhkých půd, odstranili jsme Uniformery secích botek. To se pro naše účely výborně osvědčilo,“ vysvětluje Andrzej Paszota.

Přesné zemědělství od setí až po ochranu plodin

Na farmě Ireny a Andrzeje Paszotových se v současné době používá variabilní hnojení dusíkem pomocí indexu NDVI odvozeného ze satelitních snímků. „Rozhodli jsme se nesnižovat celkové množství hnojiva, ale rozložit ho podle výnosového potenciálu rostlin rostoucích na jednotlivých částech pole. Proto postačuje na heterogenních půdách dávkované množství od 120 do 270 kg dusíku,“ vysvětluje Andrzej Paszota.
V nadcházejících letech budou na farmě zavedeny další postupy přesného zemědělství. Plánuje se začít s variabilním setím s využitím map výnosového potenciálu. Andrzej Paszota zvažuje nákup secího stroje HORSCH Focus, který umožňuje také aplikaci minerálních hnojiv na základě aplikačních map. Tímto hnojivem je fosforečnan amonný, který se dávkuje podle obsahu fosforu v půdě. „Další významná úspora podle mého názoru vyplývá z variabilního používání přípravků na ochranu rostlin, zejména fungicidů a regulátorů růstu. Konvenční postřik znamená, že nejvyšší aplikační dávka zasahuje rostliny, které ji nepotřebují, tedy i rostliny, které rostou ve slabých oblastech pole. Nejsilnější oblasti naopak často zasahuje příliš nízká dávka. Ošetřování na základě mapy výnosového potenciálu tento problém řeší,“ říká Andrzej Paszota.

Senzační ramena

Již pět let se v Podole Wielkie používá tažený postřikovač HORSCH Leeb 5 LT. „Stabilizace ramen stroje je senzační. Ramena jsou vedena v malé výšce nad rostlinami a zajišťují zachování přesnosti i při poryvech větru. Navzdory pracovnímu záběru 36 metrů zůstává výška nad zemí nebo porostem konstantní. S tím nedokáže držet krok žádný postřikovač jiného výrobce, který používají naši sousedé,“ říká Andrzej Paszota.

Chce zavést pásový postřik brambor. Jeho nápadem bylo řešení, při kterém budou trysky umístěny na ramenech každých 22,5 cm, což by odpovídalo rozteči hrůbků 90 cm. Paweł Miś, produktový specialista společnosti HORSCH Polska, však doporučil systém, při kterém je řádek rostlin postřikován dvěma tryskami uspořádanými ve správném úhlu – pomocí speciálně navržených těles. „Toto řešení je zajímavé zejména pro bramborářské farmy, protože obě trysky lze nastavit ve směru hrůbků. Použitý postřikovač HORSCH Leeb 5 LT lze tímto řešením dovybavit. Nemusíme tedy kupovat nový postřikovač,“ vysvětluje Paweł Miś. Andrzej Paszota oceňuje, že může s postřikovačem HORSCH Leeb pracovat v extrémních půdních podmínkách. Ty se často vyskytují při postřiku brambor, kdy mezi hrůbky někdy dokonce stojí voda „Velká kola postřikovače mohou pracovat i v blátě,“ říká Andrzej Paszota. Ze zemědělského hlediska se sice jedná o kompromis, farmář je však toho názoru, že je lepší lokálně poškodit strukturu půdy, než aby patogeny zničily všechny rostliny brambor.
„Můj příští postřikovač by měl přizpůsobit objem postřiku velikosti rostlin. Dávka na jednotku biomasy by měla být konstantní. To vyžaduje vhodný software a systém, který umožňuje ve velkém rozsahu měnit množství proudící kapaliny z trysky. Na trhu již existují stroje se systémem pulzního dávkování,“ říká Andrzej Paszota. Paweł Miś dodává: „Společnost HORSCH již takový systém má – PrecisionSpray, který integruje systém PWM-pulzního dávkování do softwaru postřikovače. To nám umožnilo zachovat nám známé uživatelské rozhraní postřikovačů HORSCH Leeb.“

Lihovar jako ozdoba

Při návštěvě farmy v Podole Wielkie vás okamžitě zaujme historická budova lihovaru. Vyrábí se zde surový destilát s 91-92 % obj.  alkoholu. Získává se především z brambor a prodává se výrobcům vodky. Roční produkce činí kolem 2 milionů litrů, k čemuž je zapotřebí téměř 20 000 tun brambor. Je to největší lihovar v Polsku, který vyrábí bramborový líh.

Lihovar vedou především Paulina a Michał Paszotovi. Neomezují se však pouze na zemědělský lihovar, ale vyrábějí také unikátní řemeslné lihoviny: akvavit a vodku. Vyrábějí je ve stejné budově, ale jejich výrobní proces je čistě řemeslný. První šarže akvavitu Podole Wielkie byla vyrobena v roce 2015. Každý ročník má v pravém smyslu slova svou vlastní tvář: na etiketě je vždy podobizna bývalého nebo současného zaměstnance palírny. Některé pálenky se skladují v sudech, což jim po nejméně tříletém zrání dodává jedinečnou chuť. Destiláty z lihovaru Podole Wielkie získaly již desítky medailí na polských i zahraničních soutěžích. Vyrábějí se pod heslem „Z pole do láhve“, tedy výhradně z produktů sklizených na polích společnosti.

Proč ale lihovar v Podole Wielkie nesdílel osud mnoha jiných lihovarů v Polsku a nezkrachoval? „Rozhodl jsem se používat slámu jako palivo. Tím jsem zajistil ziskovost lihovaru. Tento zdroj tepla používáme dodnes. Proto veškerou slámu sbíráme a také nakupujeme od místních zemědělců. Výpalky a popel ze slámy pak znovu využíváme na našich polích,“ vysvětluje Andrzej Paszota.
Irena a Andrzej Paszotovi a Paulina a Michał Paszotovi považují svou společnost za víc než jen rodinný podnik. Je to pro ně sdílená vize moderní firmy, ve které nejde jen o obchod. Je to – obrazně i doslova – jejich společný domov, kde chtějí žít v souladu s přírodou. Do toho zapadají i výše zmíněné plány na investice do technologií přesného zemědělství. Další myšlenka je výstavba bioplynové stanice, která bude primárně poháněna výpalky. Plány jsou již připraveny. Čeká se pouze na povolení připojení k elektrické síti.