Maestro V versus Maestro X – jak si stojíme?!
Phillip Horsch
Po prvních dvou kompletních sezónách celosvětového používání nových strojů Maestro generací V (vakuový systém s dávkovačem AirVac) a X (přetlakový systém s dávkovačem AirSpeed), včetně letního výsevu řepky, může Philipp Horsch shrnout své dojmy.
Nejdříve k otázce, kterou často dostáváme: Proč společnost HORSCH pracuje na obou principech dávkování a ukládání současně, namísto věnování se jen jednomu systému, tak jak to dělá většina našich konkurentů, minimálně těch evropských?
Zaprvé: Konstrukce obou systémů je ve velké míře stejná: To se týká nejen dávkovacího systému skládajícího se z dávkovacích kotoučů, separátoru zrn (který ostatně nepotřebuje žádné nastavení!), elektrického pohonu, senzoriky atd. Také kompletní výsevní jednotka se vším příslušenstvím má stejnou konstrukci. Rozdíl spočívá pouze v tom, kde je aplikován tlak/vakuum, a v tom, jak jsou zrna přepravována od disku do řádku. Vytvořili jsme tak základ, díky kterému můžeme snadněji nabízet oba výrobky současně. Jsme celosvětově prvním výrobcem s touto jasnou „dvojí strategií“ založenou ve velké míře na shodných součástech.
Dávkovací systém s dávkovacími kotouči, separátorem zrn, elektrickým pohonem, senzorikou atd. má vždy stejnou konstrukci. Rozdíl spočívá v transportu osiva a v tom, jak je osivo dopravováno do řádku.
Mnohem důležitější však je, že se i v minulých dvou letech při používání na poli jasně potvrdilo, že oba systémy nutně potřebujeme. Existují takové typy zrn, které se kvůli své velikosti a svému tvaru vystřelují relativně obtížně, např. velmi velká slunečnicová semena nebo určité, extrémně velké druhy bobovitých. A v mnoha podmínkách narážíme také na limity záchytných kol, která jsou u vystřelovacího systému nezbytně nutná. V říjnu jsem cestoval po Brazílii a viděl jsem tam mnoho našich strojů Meastro v akci na poli: Při setbě část každého dne vydatně pršelo a výsev musel probíhat těchto extrémně mokrých a lepivých podmínkách. Zde v zásadě narážíme nejen na hranice proveditelného, ale především se v těchto podmínkách absolutně nedaří zachycovat zrna. Se stejným problémem jsme se často potkávali na severu USA.
V tomto případě je jedinou alternativou vakuový systém. Pro nás jako celosvětového prodejce je tedy nezbytně nutné nabízet oba systémy.
Mizející hranice
Zůstává ještě otázka ohledně zkušeností s přesností ukládání při podélném rozdělení. Jak známo, zde je při velmi vysokých rychlostech výhodou vystřelovací postup. Po posledních dvou rocích však můžeme konstatovat, že se nám podařilo tyto hranice mezi oběma postupy výrazně rozvolnit.
Díky různým opatřením se nám podařilo výrazně zlepšit přesnost vakuového systému (AirVac) i při vysokých rychlostech. Do cca 12 km/h se pohybujeme na přibližně stejné úrovni přesnosti jako u vystřelovacího systému. To doposud nebylo u vakuových systémů možné a nás velmi těší, že jsme to s naším systémem AirVac dokázali. Tato vlastnost koresponduje s naší extrémně vylepšenou uživatelskou přívětivostí obsluhy.
Potřebuje HORSCH vůbec ještě vystřelovací systém? Zcela určitě ano: Trh ho vyžaduje a my jako prodejce kompletního sortimentu přesné secí techniky to považujeme za výzvu.
Náš vystřelovací systém je tak produktem kompletně nového vývoje a co se techniky vystřelování týče, jdeme jinou cestou než všechny ostatní systémy, které jsou na trhu k dostání: U našeho systému pracujeme při dávkování, resp. při transportu (vystřelování) osiva s různými úrovněmi tlaku vzduchu, resp. s přívodem přetlaku. Je zde samozřejmě ještě ta nejdůležitější otázka: Je tento systém, co se týče přesnosti, rovnocenný s přetlakovými systémy zavedenými na trhu? Dlouhodobé zkoušky to už naznačují předem. Zkušenosti však říkají, že se to nejprve musí potvrdit v praxi. A k tomu je zapotřebí rozsáhlého použití na poli v různých podmínkách.
Nové příležitosti
Hodnocení ohledně použití na poli, která dostáváme z celého světa, jasně ukazují, že se náš přetlakový systém nachází na přesně stejné úrovni jako etablované postupy. To se týká všech nejrozšířenějších druhů osiva.
Za předpokladu správného použití, resp. správného nastavení se variační koeficienty pohybují v obvyklém spektru, většinou od VK 8 po 15 u řepy, VK 10 až 20 u kukuřice a VK 15 až 30 u slunečnice.
Jsme s tím velmi spokojeni a kromě už schváleného systému AirVac můžeme nyní i náš systém AirSpeed uvolnit pro sériovou výrobu pro sezónu 2021.
Ještě krátký pohled na techniku našeho přetlakového systému: Protože vzduch pro vystřelování a dávkování zůstávají v systému AirSpeed oddělené, můžeme výhledově ovlivňovat i jejich proudění a tím dosáhnout optimalizace. První pokusy to už naznačují.
Celkově, resp. z celosvětového pohledu, potřebujeme oba systémy (AirVac a AirSpeed). A nás těší, že jsme se před několika roky rozhodli následovat obě cesty současně.